Ekozemědělců ve střední Evropě přibývá

Až o stovky procent vzrostl v posledním desetiletí ve střední Evropě počet ekologicky hospodařících zemědělců. Podle analytiků navíc tento vzestup bude pokračovat i v následujících letech. Zatímco například Německo mělo v roce 1994 necelých šest tisíc ekologických zemědělců, loni jich bylo již 16,5 tisíce. Ti celkově obdělávají bez chemie více než 730 tisíc hektarů půdy. "Neovlivnila to dokonce ani složitá ekonomická situace," říká Angelika Schönbergerová z bonnského ministerstva zemědělství. "Jen za poslední rok vzrostl počet ekopodniků v Německu o 5,4 procenta, stejně jako výměr stabilně obdělávaných ploch." Obdobná situace je také v Rakousku, kde v některých regionech ekozemědělci tvoří až 44 procent všech agrárních celků. "Dnes tak máme přes 328 tisíc biopodniků," potvrzuje Alois Porsch z ministerstva zemědělství ve Vídni. "A trend je stále stoupající." Naopak v sousedním Slovensku jsou tyto počty výrazně nižší. V celé zemi není ani stovka ekozemědělců. Zato proti okolním státům jde o skutečné velkovýroby. Průměr na farmu na Slovensku činí více než 550 hektarů plochy. V okolních státech je to většinou jen necelá desetina.

Vede ekoobilí

Struktura produktů ekologického zemědělství se v jednotlivých státech příliš neliší. Mění se spíše jen objemy výroby. "K nejrozšířenějším patří především obilniny, ovoce, zelenina a léčivé rostlinné čaje," říká mluvčí slovenského ministra zemědělství Katarina Czajliková. Jak potvrzuje, část produktů je zpracovávána přímo zemědělci na různé druhy pečiva, těstovin, ale také sýry a další mléčné produkty. Obdobně vypadá situace na sever i na jih od Prahy. "Pokud vím, je to všude přibližně stejné," říká Bernhardt Steinert, majitel ekofarmy v saském Cunnersdorfu. Kromě něho je ve vsi s několika desítkami obyvatel pět stejně hospodařících zemědělců. "A žijeme všichni. Takže pokud někdo chce tvrdit, že to bez chemie nejde, může se přijet podívat," konstatuje Steinert s tím, že podle jeho názoru podobných farem bude rok od roku přibývat. "A pokud není půda v Německu, lze jít i jinam. Mám například kolegu, který hospodaří v Česku a je vcelku spokojený." Expanzi ekozemědělců ostatně očekává i české ministerstvo. "Dnes máme kolem osmi set farem a toto číslo v následujících letech ještě poroste," tvrdí jeho mluvčí Martin Severa.

Zelený byznys

Co stojí za tak razantním vzestupem? Peníze. Ekologická agrární výroba se stala velmi dobrým byznysem. Například v německých obchodech je každé šesté euro utraceno právě za ekoprodukty. "Zdravé potraviny už dávno nejsou jen pro bohaté. Může si je dovolit každý, kdo chce. K nám tak dnes jezdí nakupovat podnikatelé stejně jako rodiny s dětmi nebo důchodci," říká Steinert. Zájem zákazníků přeměnil ekoprodukty na miliardový byznys a přesunul je z vesnických usedlostí a specializovaných prodejen také na pulty supermarketů. V Německu je nabízí řetězce Plus, Norma i Aldi, další o jejich prodeji uvažují. Kolotoč peněz roztočila v ekologickém zemědělství také Evropská unie se svými dotacemi, stejně jako příspěvky jednotlivých států. Například v Rakousku lze po dobu pěti let získat dle typu kultury dotaci od 3,5 do 11 tisíc euro za hektar. To však má i řadu úskalí. "Téměř dva tisíce zemědělců po ukončení období, kdy se poskytuje podpora, s biologickým hospodařením jednoduše skončila," potvrzuje Porsch.

Počet farmářů hospodařících bez chemie v Evropě stoupá. Bernhardt Steinert (vpravo) z německého Cunnersdorfu na svých polích jasně deklaruje, že je jedním z nich.