Strategie ochrany proti skvrnatičce řepné

STRATEGIE OCHRANY PROTI SKVRNATIČCE ŘEPNÉ

Strategy of the control of Cercospora leaf spot

A. Bezdíčková 1, V. Bittner 2

Ditana s.r.o. Velká Bystřice 1, Danisco Seed ČR 2

Summary: In the years 2002 and 2003 in the Olomouc region there were organised microplot trials to follow the influence of the term of fungicide application to the control level of Cercospora leaf spot of beet. For the right application term there was used the Cercospora laef spot prediction model DIV (daily infection values). In case of the right application term there is better effect of spray and there is a possibility to spare the following sprays with fungicides. Nevertheless under high disease pressure the need of following sprays increases expressively.

Key words: sugar beet, Cercospora beticola, fungicides, application terms

Souhrn: V letech 2002 a 2003 probíhalo na Olomoucku v maloparcelkových pokusech sledování vlivu termínu aplikace fungicidu na účinnost ochrany proti skvrnatičce řepné. Ke správnému načasování postřiku bylo použito metody DIK (denních infekčních koeficientů). Lze konstatovat, že správným načasováním postřiku při správné volbě účinné látky a její dávky je možné dosáhnout vyšší účinnosti aplikace a omezit tak další opravné zásahy fungicidy. V letech s vyšším infekčním tlakem se potřeba opakované aplikace fungicidu výrazně zvyšuje.

Klíčová slova: cukrovka, Cercospora beticola, fungicidy, termíny aplikace

Úvod

Účinná ochrana proti skvrnatičce řepné spočívá ve správném načasování fungicidního postřiku, při kterém je nutná znalost prvního výskytu napadení v porostu s následným využitím metody denních infekčních koeficientů (DIK). Velmi důležitá je rovněž znalost mechanismu účinku fungicidu a jeho perzistence. Nejnovějšími látkami v použití proti cerkosporióze jsou strobiluriny (azoxystrobin, kresoxim-methyl, trifloxistrobin), které jsou velmi účinné vedle skvrnatičky také na rez řepnou. Je nutné aplikovat tyto látky preventivně či velmi krátce po zjištění počátečních příznaků choroby a jejich reziduální účinnost je relativně dlouhá. Další skupinou velmi kvalitních a reziduálně působících fungicidů jsou triazoly (epoxiconazole, flusilazole, cyproconazole) obvykle ve směsi s carbendazimem, který má výrazný stop efekt a triazoly zabezpečují reziduální působení fungicidní směsi. Tyto fungicidy je vhodné v plné fungicidní cloně aplikovat dvakrát, obvykle v plné dávce v odstupu asi 2 až 3 týdnů dle infekčního tlaku patogena, přičemž první aplikace by měla být provedena asi do 7 dnů od zjištění primární infekce v porostu dle průběhu počasí. Triazoly také velmi dobře účinkují na padlí řepné a rez. Novou možností je kombinace strobilurinů s triazoly (např. trifloxystrobin + cyproconazole), kdy se prodlužuje možnost aplikace a existuje kurativní účinek fungicidní směsi. Ve třetí skupině jsou čisté benzimidazolové látky (carbendazim, thiophanate-methyl), které mohou krátkodobě působit k zastavení infekce a jejich účinnost může být výrazně posílena tank-mixem s čistými triazoly (flutriafol a jiné). Pro správnou a účinnou ochranu je nutné zabezpečit dokonalou listovou pokryvnost, která je dána vyšší dávkou vody (300 – 400 l/ha) či použitou technologií postřiku, například s podporou vzduchu, popřípadě přidáním smáčedla do postřikové kapaliny.

Materiál a metody

V letech 2002 a 2003 bylo v rámci maloparcelkových pokusů společnosti Ditana na Olomoucku prováděno sledování vlivu termínu aplikace fungicidu na potlačení infekce skvrnatičkou řepnou. Optimální načasování termínů bylo prováděno dle modelu DIK a byly sledovány rozdíly mezi jedním a dvojím ošetřením. Jako standardní ošetření v obou sledovaných letech byla použita dávka 0,8 l/ha fungicidu Alert S (tj. v přepočtu carbendazim 200g + flusilazole 100g). Navíc v roce 2002 byla v pozdní aplikaci 29.7. použita kombinace carbendazim 250g + flusilazol 64g. V tabulkách 1 a 2 je uveden přehled pokusných variant v obou sledovaných letech. K hodnocení účinnosti bylo použito 9-ti bodové stupnice ÚKZÚZ pro napadení porostu skvrnatičkou (0 –nejvyšší napadení, 9 – bez napadení). V roce 2003 bylo navíc provedeno hodnocení výnosu a cukernatosti dle termínu aplikace.

Tabulka 1: Varianty fungicidního ošetření cukrovky v roce 2002

Tabulka 2: Varianty fungicidního ošetření cukrovky v roce 2003

Výsledky a diskuse

V roce 2002 byly velmi příznivé podmínky pro výskyt a šíření skvrnatičky a její první výskyt byl velmi časný ve druhé polovině června. Následující období měsíců července a srpna bylo velmi příznivé pro šíření choroby s řadou infekčních dnů. V grafu 1 je uvedena účinnost a stupeň napadení porostu dle jednotlivých variant pokusu. Účinnost ochrany ve srovnání s neošetřenou kontrolou byla velmi významná s optimálním načasováním dle kritického čísla DIK. Nejlepší výsledek byl dosažen při opakovaném postřiku v odstupu 14 dnů, opět v závislosti na dosažení kritického čísla DIK. Ve správně načasovaných variantách (I a II) a v opakovaném postřiku (varianta III) byla zjištěna velmi dobrá perzistence v účinnosti fungicidu a napadení listů houbou bylo na nízké úrovni ještě i počátkem měsíce září.

Při vynechání ochrany při dosažení prvního kritického čísla DIK (období 15. – 17.7.) s následnou aplikací fungicidu koncem července (29.7., varianta IV) nebyla dosažena požadovaná účinnost, infekce skvrnatičky nebyla zastavena a mezi touto variantou a neošetřenou kontrolou byl minimální rozdíl.

Graf 1: Účinnost fungicidní ochrany dle termínu aplikace na skvrnatičku řepnou v roce 2002

V roce 2003 byl první výskyt skvrnatičky rovněž velmi časný koncem června, následující průběh počasí s vysokými teplotami a minimálními srážkami však nebyl příznivý pro šíření skvrnatičky. O tom svědčí mnohem menší rozdíl v napadení listů mezi fungicidními variantami a neošetřenou kontrolou. I přes načasování jednorázových postřiků dle kritických hodnot DIK (varianty I, II, III) se jako nejlepší z hlediska napadení listů projevilo oddálení postřiku na počátek srpna (varianta III). Podobně jako v roce 2002 se jako nejlepší projevila varianta IV s dvojí aplikací fungicidů v odstupu14 dnů, u níž byla zjištěna velká perzistence a nízké napadení listů a to až do druhé poloviny září (viz graf 2). S ohledem na nižší infekční tlak v roce 2003 se rozdíl v účinnosti mezi správně načasovanou jednou aplikací a dvojí aplikací jeví jako výrazně nižší než v roce 2002.

Graf 2: Účinnost fungicidní ochrany dle termínu aplikace na skvrnatičku řepnou v roce 2003

V roce 2003 byly provedeny i analýzy výnosu a cukernatosti dle variant jednorázových postřiků. Jako nejlepší byla hodnocena varianta II s aplikací v období nejvyššího infekčního tlaku patogena (dle DIK) koncem července, kdy došlo ke zvýšení výnosu ve srovnání s neošetřenou kontrolou o 21 % a zvýšení cukernatosti o 2,6 % relativně (viz graf 3).

Graf 3: Vliv termínu fungicidní ochrany proti skvrnatičce na výnos a kvalitu cukrovky v roce 2003

Závěr

Z dosažených výsledků je zřejmé, že pro dokonalou ochranu proti cerkosporióze cukrovky je nutná znalost prvního výskytu patogena a následný průběh infekce v porostu a vhodných infekčních podmínek pro šíření patogena v porostu. Totéž potvrzují Khan M. a Khan J. (2003) při sledováních průběhu infekce a načasování postřiku v oblastech Severní Dakoty a Minnesoty (USA) v letech 2001 a 2002. Nelze podcenit také volbu účinné látky a její dávku v závislosti na mechanismu účinku a perzistenci fungicidu a na citlivosti odrůdy cukrovky ke skvrnatičce. Ukazuje se, že správným načasováním ochranného postřiku lze efektivně ochránit listovou plochu a naopak aplikací fungicidů v nesprávném termínu může dojít k výraznějšímu poškození porostu a popřípadě nutnosti dalších opravných zásahů a tím ke zvýšení nákladů při pěstování cukrovky.

Použitá literatura

KHAN M., KHAN J. (2003): Validating the Cercospora prediction model and the potential use of spore count to manage Cercospora leaf spot in sugarbeet. In: Proceedings of 1st joint IIRB – ASSBT Congress, San Antonio (USA).

Adresa autora