Srovnání a využití různých modelů ochrany cukrovky proti napadení houbou Cercospora beticola

SROVNÁNÍ A VYUŽITÍ RŮZNÝCH MODELŮ OCHRANY CUKROVKY PROTI NAPADENÍ HOUBOU CERCOSPORA BETICOLA

Comparison and use of various models for sugar beet protection against the Cercospora beticola fungus

T. Spitzer

Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž s.r.o.

Summary: A current problem of the leaf diseases control in sugar beet is to optimize predicting the first fungus incidences in the stand and to define threshold values also for other diseases, such as powdery mildew on sugar beet (Erysiphe betae). Even though one-year results, which miss one important part, do not allow drawing conclusions, an excellent chance opens at joining strengths of models in further improvement of Cercospora beticola control. The models based on temperature and precipitation data can be well exploited for the first predicting of the danger of disease incidence in the period when no symptoms are visible on leaves or if this assessment in the field were both labour and time consuming. Together with optimization of threshold values for fungicide application in individual regions (IPS Model), they would enable to achieve more accurate control of the Cercospora beticola fungus that is now the most important leaf disease on sugar beet. During the last two to four years, two fungicide treatments have been applied in Moravian regions.

Key words: Cercospora beticola, models of protection, sugar beet

Souhrn: Aktuálním tématem v ochraně proti listovým chorobám cukrovky je v současnosti snaha o optimalizaci signalizace prvních výskytů houby v porostu a tvorba prahových hodnot škodlivosti u dalších aktuálních chorob jako je například padlí na cukrovce (Erysiphe betae). I když se z jednoletých výsledků, které jsou navíc ochuzeny o jednu důležitou část, nedají vyslovovat závěry, rýsuje se výborná možnost spojení výhod modelů při dalším zpřesňováním ochrany proti Cercospora beticola. Modely založené na sledování průběhu teplot a srážek jsou dobře využitelné pro první signalizaci nebezpečí výskytu choroby v době, kdy ještě na listech není nic patrné, nebo kdy by toto zjištění přímo na poli bylo pracovně i časově velmi obtížné. Při současné optimalizaci prahových hodnot pro aplikaci fungicidů pro jednotlivé regiony (IPS Model) by tak bylo dosaženo významného zpřesnění ochrany proti houbě Cercospora beticola, která je v současnosti nejvýznamnější listovou chorobou cukrovky a proti které se v posledních 3-4 letech provádí dvě fungicidní aplikace v Moravských regionech.

Klíčová slova: Cercospora beticola, modely ochrany, cukrovka

Úvod

Pěstitele cukrovky se od poloviny 90. let potýkají s narůstajícím výskytem a škodlivostí houba Cercospora beticola v porostech cukrovky. V současnosti jsou k dispozici dva způsoby jak potlačit skvrnatičku na cukrovce. Jedním je použití fungicidů a druhým je pěstování odrůd, které mají k této chorobě nižší citlivost. Odborníci i osivářské firmy se zatím přiklánějí k používání citlivých odrůd a k používání fungicidů, protože infekční tlak patogena zatím nedosahuje úrovně běžné ve středomoří, kde se tolerantní odrůdy využívají.

V dnešní době se u nás a v zahraničí využívají, nebo tvoří pro rozhodnutí o použití fungicidního ošetření následující typy modelů:

IPS-Model Cercospora, který vypracoval pro podmínky Bavorska tým vedený prof. Verreetem z University v Kielu. Jde o využití prahových hodnot napadení, kdy první práh škodlivosti je definován přítomností alespoň jedné skvrny C. beticola na 5-ti listech středního listového patra ze 100 prohlédnutých listů při procházení porostu v termínu před 15. srpnem. Pokud se choroba dále šíří porostem je potřeba případného druhého postřiku řešena překročením prahové hodnoty 40-50% napadení rostlin po 15. srpnu (40-50 listů ze středního listového patra ze 100 prohlédnutých v porostu). V případě, že je rozvoj choroby pomalejší a není dosažena prahová hodnota pro první postřik před začátkem srpna, pak platí i pro první postřik druhá prahová hodnota = 40-50 %. (40-50 listů ze středního listového patra ze 100 prohlédnutých v porostu).

Modely založené na sledování údajů z meteostanic umístěných v porostu, kdy je zjišťována teplota a vlhkost vzduchu v řadě denních měření a stanoveny příznivé a nepříznivé podmínky pro šíření a infekci Cercospora beticola. Slouží, nebo budou sloužit především pro včasnou signalizaci nebezpečí možného napadení porostů (např. Cercospora Leaf Spot Model používaný v Severní Dakotě v USA, nebo Modell CERBET 1 zkoušený v Německu). Modifikovaný model z USA se zkouší také u nás.

Necílené aplikace fungicidu podle individuálních kritérií, kdy je postřik dělán nejčastěji před sklizní obilovin, bez ohledu na to, zda je už choroba v porostu či nikoliv a potom opravován po sklizni obilovin. Hlavním důvodem je pracovní špička v době hlavních obilních žní.

Pro použití modelů ochrany je zásadní aktuální monitoring situace s výskytem choroby. U modelu z USA je tak činěno na základě sledování relativní vlhkosti a teplot, u IPS-Modelu Cercospora jde o osobní prohlídky porostů většinou poradci, nebo k tomuto účelu vyškolenými pěstiteli, kteří sledují na vybraných honech první výskyty Cercospora beticola a vydávají pak signalizaci pro další pěstitele. Rozhodování u necílených aplikací je prováděno většinou podle časového hlediska, nebo při více méně náhodném zjištění kritické situace.Přes veškerá zjednodušení se u přesné osobní diagnostiky jedná o pracnou a časově náročnou záležitost.

Zvláště ze sadů jsou známé počítačové expertní systémy prognóz výskytu škodlivých činitelů a tak byl v Itálii vyvinut prognostický model CERCOESY (CERCOspora Expert System) pro prognózu a fungicidní strategii při napadení Cercospora beticola. Jedná se o simulační model, který zobrazuje vlivy teplot a vlhkosti na jednotlivé úseky vývoje Cercospora beticola. Základními veličinami jsou zde latentně napadené listy (houba již infikovala rostlinu, ale napadení ještě není vidět), infekci na listech (napadení je již viditelné) a zničené listy. Simulace probíhá na základě údajů o teplotách, relativní vzdušné vlhkosti , rosy a srážek. Vedle těchto dat potřebuje model také údaje o regionu, citlivosti pěstovaných odrůd a fungicidech, které jsou k dispozici. Zkoušky modelu v roce 1999 v Německu ukázaly, že je použitelný pro dané podmínky , ale že bude také potřeba provést jisté modifikace podle regionálního charakteru a také upravit vnitřní prahové hodnoty na podmínky nižší míry napadení v Německu. Také odrůdové spektrum je v Německu odlišné, než v Itálii.Do praktického použití byl model uveden pro rok 2000 pod názvem CERCBET 1.

Vzhledem k existenci časké modifikace modelu z USA je v současnosti i u nás možné srovnat přínosy jednotlivých modelů ochrany proti houbě Cercospora beticola a hledat tu nejoptimálnější variantu.

Materiál a metody

Pokus, který měl ukázat a srovnat jednotlivé aplikace podle výše uvedených modelů byl založen v provozním honu s odrůdou Jolanda. Velikost parcel byla 30m2 a každá varianta byla 4x opakována. Prahové hodnoty podle IPS Modelu byly zjišťovány na odtržených listech, teploty a srážky byly měřeny s pomocí Registrátoru teploty a vlhkosti vzduchu firmy AMET Velké Bílovice. V rámci třetího modelu byla provedena aplikace na počátku napadení a po obilních žních. Pokusné varianty byly hodnoceny podle míry napadení na konci vegetace, ručně sklizeny a stanoven výnos.

Výsledky a diskuse

Vzhledem k softverovým obtížím při přenosu dat z meteostanice do hodnotícího programu bylo možné v roce 2003 vyhodnotit jen model IPS a necílené aplikace. Výsledky jsou shrnuty v tabulce č. 1.

Tabulka 1: Výsledky srovnání modelů 2003

I když pokus nebyl využit podle původního předpokladu je z výsledků patrné, že cílené aplikace podle IPS Modelu vedly k lepším výnosovým výsledkům, než necílené aplikace. Vzhledem k tomu, že podle provedených studií by se měla míra napadení houbou Cercospora beticola pohybovat pod úrovní 5 % míry napadení listů počas sezony (práh škodlivosti) je z výsledků pokusných aplikací IPS Modelu zřejmé, že by bylo potřeba zpřesnit termíny aplikací.

Závěr

Aktuálním tématem v ochraně proti listovým chorobám cukrovky je v současnosti snaha o optimalizaci signalizace prvních výskytů houby v porostu a tvorba prahových hodnot škodlivosti u dalších aktuálních chorob jako je například padlí na cukrovce (Erysiphe betae). I když se z jednoletých výsledků, které jsou navíc ochuzeny o jednu důležitou část, nedají vyslovovat závěry, rýsuje se výborná možnost spojení výhod modelů při dalším zpřesňováním ochrany proti Cercospora beticola. Modely založené na sledování průběhu teplot a srážek jsou dobře využitelné pro první signalizaci nebezpečí výskytu choroby v době, kdy ještě na listech není nic patrné, nebo kdy by toto zjištění přímo na poli bylo pracovně i časově velmi obtížné. Při současné optimalizaci prahových hodnot pro aplikaci fungicidů pro jednotlivé regiony (IPS Model) by tak bylo dosaženo významného zpřesnění ochrany proti houbě Cercospora beticola, která je v současnosti nejvýznamnější listovou chorobou cukrovky a proti které se v posledních 3-4 letech provádí dvě fungicidní aplikace v Moravských regionech.

V německy mluvících zemích jsou dnes na internetových stránkách přístupné první modely prognózy choroby, které na základě vložených údajů (např. termín hodnocení, míra napadení, termín sklizně, očekávaný výnos atd.) graficky znázorní očekávaný průběh napadení houbou Cercospora beticola a po doplnění údajů (například odrůdu, odstup od poslední cukrovky, vzdálenost okolních porostů...atd.) spočítá případný zisk, nebo ztrátu a ekonomické prahy pro postřik ve vztahu k aktuální ceně cukrovky. Například na www.liz-online.de.

Použitá literatura

1. WINDELS, C.E, LAMEY, H.A., HILDE, D., WIDNER, J., KNUDSEN, T.: A Cercospora Leaf Spot Model for Sugar Beet. Plant Disease /Vol.82 No.7, S 716 – 726, 1998.

2. ROßBERG, D., RACCA, P., JÖRG, E., KLEINHENZ, B. : Erste Erfahrungen mit dem Modell CERCBET 1. Nachrichtenbl. Deut. Pflanzenschutzd. 52. (7), S 153-159,2000,

3. JÖRG, E., RACCA, P. : CERBET 1 2 3 – Prognosemodelle zur Simulation von Cercospora beticola. Zuckerrübe, 49, Jg. (4) S 200-203, 2000.

4. JÖRG, E., KLEINHENZ, B., RACCA, P., ROSSI, V. : Prognose der Cercospora – Blattfleckenkrankheit mit dem Modell CERCOESY. Zuckerrübe, 48, Jg. (4) S 174-176, 1999.

5. WOLF, P.,F.,J., WEIS F.-J., VERREET, J.-A. : Bekämpfungsschwellen als Indikátorem des Fungizideinsatzes zur Kontrolle des Blattbefalls von Cercospora beticola (Sacc.) in Zuckerrüben. Zeitschrift für Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz 108 (3), 244-257, 2001.

6. WOLF, P.,F.,J.,KRAFT, R., VERREET, J.-A. : Schaderelevanz von Cercospora beticola (Sacc.) in Zuckerrüben als Grundlage einer Verlustprognose. Zeitschrift für Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz 105 (5), 462-474, 1998.

7. WOLF, P.,F.,J., WEIS F.-J., VERREET, J.-A. : Grundlagen einer integrierten Bekämpfung von Cercospora beticola in Zuckerrüben. Zeitschrift für Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz 102 (6), 574-585, 1995.

8. WEIS F.-J., WOLF, P.,F.,J., VERREET, J.-A. : Das IPS-Modell-Zuckerrübe. Zuckerrübe, 45, Jg. (4) S 168-175, 1998.

9. SPITZER, T. – FIŠER, F.: Choroby na cukrové řepě (Cercospora beticola, Erysiphe betae). Listy cukrov. a řepař., 117, 2001, 2, s.44-46

10. SPITZER, T. – FIŠER, F.: Cercospora beticola (skvrnatička řepná) - výsledky pokusů v roce 1999.Listy cukrov. a řepař., 116, 2000, 5/6, s. 157

Adresa autora