Přibývá alergií z kuřat. Proč?

Drůbeží maso, které se doporučuje místo vepřového jako dietní strava, může některým lidem pěkně "zavařit". Kuřata se totiž "přikrmují" antibiotiky a podle poznatků lékařů zřejmě i růstovými hormony. Ty jsou sice zakázané, ale namátkové kontroly nemohou zaručit, že se zákaz všude dodržuje. Lékaři proto před častou konzumací kuřat z velkochovů varují. Lidé začali v posledních letech jíst méně vepřové a hovězí maso. Především se kupuje drůbež. Jenže do těla se spolu s kuřecím masem dostávají také antibiotika.

I když je jejich dávkování pod přísnou kontrolou, pokud člověk jí výlučně kuřecí maso (a takových lidí je dost), může mu uškodit. Navíc, drůbež nežije zrovna v nejlepších podmínkách. To se také zákonitě musí na kvalitě masa projevit.

Nejspíš jíme i hormony

I když je u nás zakázáno "přikrmovat" zvířata růstovými hormony, všichni výrobci to zřejmě nedodržují. Svědčí o tom poznatky lékařů – někteří pacienti totiž mají příznaky předávkování hormony. "Jedli jsme doma téměř výlučně kuřecí maso, protože je dietní," řekla nám jedna čtenářka z Prahy. " Jenže najednou jsem si všimla, že synovi, který byl před pubertou, se u prsa udělala bulka. Byli jsme u lékařky, která se nás zeptala na jídelníček a řekla, že by to mohlo být kuřecím masem, protože se do něj nejspíš přidávají hormony.

On byl navíc ve věku, kdy sám prožíval "hormonální bouři." Kuřata jsme vysadili na dva měsíce a bulka zmizela. Když jsme je začali znovu jíst, začala se opět vytvářet. Od té doby je proto zařazujeme do jídelníčku velmi sporadicky," dodala čtenářka.

Jenže kuřecí maso je také levné a to je hlavní důvod, proč si ho lidé oblíbili. " V tomto případě hraje hlavní roli cena," tvrdí dietolog Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze – Krči Pavel Suchánek. Podle jeho slov je dobře, když klesá spotřeba vepřového. Avšak ještě lepší by bylo, kdyby stoupla spotřeba mořských ryb. "V poslední době přibývá lidí alergických na některé potraviny, drůbeží maso nevyjímaje," dodává Suchánek. I když potravinářská inspekce přísně sleduje všechny potraviny, lidé citliví na antibiotika a růstové hormony mohou na požití drůbežího reagovat eksémy, zvýšenou teplotou únavou nebo slabostí.

"Riziko, že při zvýšené spotřebě drůbežího masa stoupne i počet alergických lidí, je velké," míní pražský dietolog Oldřich Macharáček. "Proto bychom měli i zdravé drůbeží konzumovat s mírou. A kombinovat ho se zeleninou a rýží, aby mělo skutečně dietologický efekt," dodal Macharáček.

Rychlý růst je nepřirozený

"Z kuřátka za měsíc vyroste kilové kuře, což lze vědecky zdůvodnit, ale není to přirozené," je přesvědčen bylinkář Filip Jenč. Podle jeho přesvědčení stoupá počet alergiků právě z důvodu konzumace nepřirozených potravin. Návrat k jednoduchým jídlům by byla podle něj cesta ke zdraví. Mezi pacienty Oldřicha Macharáčka patří i lidé, kteří ze své stravy museli vyloučit kuřata.

"Ale maso z kuřat vychovaných doma na dvorku jíst mohou, po tom žádné alergické projevy nemají," dodává Macharáček.

Zvířatům se antibiotika podávají podle předpisů a pod kontrolou

Máme se masa bát, nebo si v klidu libovat nad jeho šťavnatostí, křupavostí a lahodností? Touto otázkou se zabývají lidé, kteří se bojí přílišné a zbytečné konzumace anabolik, antibiotik a různých přídatných látek, včetně zbytků těžkých kovů. Jsou v mase tuzemských jatečných zvířat tyto škodliviny?

" V České republice se velmi přísně kontroluje, do kdy mohou být jatečnému zvířeti podávána antibiotika. Jsou přesně stanovené lhůty, kdy před porážkou již nesmí zvíře dostat léky. Pokud je nemocné, musí jít na nucenou porážku," uvedl tiskový mluvčí Státní veterinární správy," Josef Duben.

"V chovech tento předpis nelze překračovat z prostého důvodu,"řekl Jiří Krátký, soukromý zemědělec z východních Čech . "Antibiotika jsou na předpis od veterináře, který se přijíždí na dobytče podívat,"uvedl. Předpis o podávání antibiotik platí v celé Evropské unii a velmi přísně se kontroluje. Byl také jedním z důvodů, proč evropská veterinární služba dosud odmítla podepsat s Amerikou dokument o shodných veterinárních normách pro dovoz amerického masa.

"Tam jsou mnohem benevolentnější a to jak v používání antibiotik, tak anabolik.,"uvedla inženýrka Zdena Jirsáková, která byla na stáži ve státě Iowa. Ve stájích sledovala, jak před každým dojením krávy dostávají v injekci roztok anabolik, aby měly ročně nad 10 tisíc litrů mléka. " Jinak je posílají na porážku. S nižší dojivostí než je tato norma se nevyplatí farmáři, aby je držel u žlabu," dodala Jirsáková.

Výrobci se dušují, že maso je v pořádku

Podávání růstových hormonů - anabolik - zvířatům ve vysokých dávkách, tak jak je běžné v USA zejména u skotu, je neštěstím jakékoliv mladé populace. Je o tom přesvědčen odborník na omamné, návykové, toxické látky a škodliviny Miroslav Šuta, poradce hnutí Greenpeace. " Genetici dokonce zkoumají vliv pravidelného příjmu anabolik v potravinách na přenos genetických informací," uvedl Jiří Hájek, internista z Brna.

" Zatím se ale do Česka maso z Ameriky, v němž anabolika legálně jsou, nedováží," řekl Josef Duben ze Státní veterinární správy.

Podle Šuty se u nás velmi přísně hlídá to, aby se do krmiv hormony nepřimíchaly. Laik se přesto ptá, jak je možné, aby kuře dorostlo na váhu brojlera během necelých dvou měsíců. " Nevěřím, že by se do krmiva nepřidávalo něco, co urychluje růst," řekla Zdena Šimánková z Prahy, která se nám svěřila se svými obavami. Co na to monopolní producent jednodenních kuřat v Česku, firma Xaverov?

" Pro výkrm se používá vyšlechtěné plemeno, které rychle roste, odborně označované jako ROSS 308. Vloni se začalo produkovat ještě další plemeno označované zkratkou COBB. Toho se ale dostane na náš trh sotva deset procent,"řekl generální ředitel firmy Xaverov, Zdeněk Štěpánek. Jednodenní kuřata se dodávají ve váze 32 – 44 gramů na vykrmení, za dobu 39 – 42 dní je výkrm u konce.

" Kuře pak dosahuje průměrné porážkové hmotnosti 1,8 kg živé váhy,"dodal Štěpánek. K výkrmu se používají speciální směsi podle norem a veterinárních vyhlášek. Základem je pšenice, kukuřice, sojový šrot a dále se přidávají například různé vitaminové složky nebo rostlinné oleje.

V žádném případě se do krmných směsí nedávají růstové hormony nebo masokostní moučka. " To veterinární vyhláška zakazuje," potvrzuje Josef Duben. Proces výkrmu je podle něj pod trvalou veterinární kontrolou stejně jako během samotné porážky a porcování kuřecího masa.

Spotřeba drůbežího v Česku stoupla na dvojnásobek

Ve spotřebě masa jsou Češi na průměru Evropské unie , je to kolem 80 kilogramů na hlavu ročně .

Češi konzumují zhruba 41 kilogramů vepřového na hlavu ročně (proti 50 kilogramům v roce 1990)

Ročně se v průměru sní 11,3 kg hovězího masa na hlavu (v roce 1990 to bylo 28 kg)

Stoupla spotřeba drůbežího z 13,6 kilogramu na loňských téměř 24 kilogramů.

Z dalších druhů masa Češi v průměru snědí tři kilogramy králíků, 300 gramů zvěřiny, stejné množství koňského, kozího a skopového dohromady a také 100 gramů telecího na obyvatele ročně.

U telecího je to od začátku 90. let pokles na čtvrtinu. Spotřeba ryb zůstává stabilní, kolem 5,3 kilogramu na osobu ročně.

V roce 1990 se v ČR snědlo 97 kilogramů masa na osobu ročně.

Současná spotřeba je proti tomuto roku o 17 procent nižší. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství.