Vyváží se více živých zvířat, roste dovoz zeleniny a masa

Zemědělci hodnotí prvních 100 dní v EU spíše kladně

Prvních 100 dní po vstupu ČR do EU přineslo českému zemědělství více pozitiv než negativ. Odvětví prokázalo, že je na vstup připraveno, řekl včera novinářům předseda Zemědělského svazu ČR (ZS) Miroslav Jirovský. Zemědělci se přizpůsobují nové situaci v zahraničním obchodě. Odbourání cel a dalších bariér vedlo například k podstatnému zvýšení vývozu živých prasat v květnu na zhruba dvojnásobek proti květnu 2003. Maso pak chybělo na domácím trhu, a tak vzrostl i jeho dovoz. Podobné je to se skotem. Nicméně pokles domácí živočišné produkce i po vstupu do EU nadále pokračuje. V rostlinné výrobě čekají zemědělci obrat k lepšímu hlavně díky příznivému vývoji počasí. Letošní sklizeň bude ve srovnání s minulými slabými lety úspěšná, ne však rekordní. Vlhko a chladné počasí totiž sklizeň oddálilo asi o 14 dní a umožnilo delší dozrávání. Sklizeň obilovin ZS odhaduje o něco větší než Český statistický úřad, který očekává úrodu těsně pod sedmi milióny tun. "Vyšší produkce obilí a řepky by neměla mít na ceny tak velký vliv jako v případě, že bychom nebyli členy EU," řekl Jirovský. Kvůli otevřeným možnostem obchodu sice podle něj výkyv nastane, ale nebude tak velký. Navíc v ČR i v jiných evropských zemích bude nutné doplnit vyčerpané státní hmotné rezervy.

Otevření trhu postihlo zelináře

Největším negativem otevření trhu po vstupu do EU je pro české zemědělce silnější dovoz, a to hlavně zeleniny a brambor z Polska. Tamní vysoké podpory zemědělců v sociální oblasti totiž podle Jirovského umožňují podstatně levnější výrobu. Pokud tento trend bude pokračovat, dojde podle ZS k dalšímu útlumu produkce brambor a zeleniny v Česku. Zemědělci také žádají dorovnání přímých plateb pro nové členské státy. Zatímco výměra zemědělské půdy v deseti přistupujících zemích činí 21,7 % výměry EU, přímé platby v "desítce" představují jen 3,9 % jejich objemu v celé EU. Podíl podpor do rozvoje venkova je naopak v přistupujících zemích vyšší než v původní "patnáctce".

Nesouhlas s cukerní reformou

Podle zástupců zemědělců je problémem také fakt, že nikdo z českých poslanců Evropského parlamentu se nestal členem zemědělského výboru. ČR tak nebude mít zástupce pro obhajobu specifických potřeb v oblasti zemědělství. O nutnosti prosazování vlastních stanovisek v EU svědčí příklad návrhu na nový cukerní pořádek, který by české zemědělce výrazně poškodil. Jeho přijetí v nezměněné podobě by podle propočtů ZS vedlo k redukci ploch pro pěstování cukrovky na polovinu, Česko by přitom muselo asi 13 procent cukru dovážet.