Na Vysočině je sklizena polovina obilí, zemědělci se bojí vlhka

Farmáři na Vysočině sklidili polovinu obilí ze 158.000 hektarů osetých ploch. S průměrným výnosem kolem 5,2 tuny jsou spokojeni. Skoro dva týdny jim přálo i počasí, ale poslední deštivé dny vyvolávají obavy. Vlhko by mohlo snížit kvalitu obilí, podnikům se také prodražuje jeho dosoušení. Podle ředitele jihlavské agrární komory Vlastimila Vaňka radost z dobré úrody zemědělcům také kazí klesající výkupní ceny.

Ozimý ječmen je již posečený. U ostatních obilovin jsou farmáři nejdál s jarním ječmenem. Ze 48.000 hektarů jsou pod střechou téměř dvě třetiny; průměrný výnos se pohybuje kolem 4,7 tuny. O 0,8 tuny z hektaru více vynáší pšenice ozimá, které je posečeno přes 40 procent z celkových 68.000 hektarů. U žita je zatím průměrný výnos kolem 5,1 tuny. Naopak v počátcích je sklizeň ovsa nebo jarní pšenice.

U řepky zbývá sklidit necelou desetinu z 33.000 hektarů. Výnos se pohybuje kolem 3,6 tuny z hektaru; loni byl v kraji zhruba poloviční.

Žně na Vysočině letos začaly se čtrnáctidenním zpožděním. Nejdál pokročili rolníci na Třebíčsku a Havlíčkobrodsku. Podle ředitelky havlíčkobrodské agrární komory Marie Brodinové se ale i tam na nesklizená pole dívají s obavami. "Po deštích jde kvalita dolů, kvůli vlhku a ranním mlhám se sklizeň začíná komplikovat," řekla dnes ČTK. Do porostů se může zajíždět až později a techniky je omezený počet.

"Jsem také soukromý zemědělec. Máme sklizenu třetinu obilí a teď nemůžeme sehnat nikoho, kdo by měl čas," dodala. Zemědělcům podle ní dělají starosti i klesající výkupní ceny. U obilí již spadly i o 1000 korun na tunu.