Palas: Méně než 53 pct na přímé platby by bylo politicky neúnosné

Ministerstvo zemědělství musí do rozpočtu na příští rok za každou cenu získat chybějících 11,2 miliardy korun na dorovnání přímých plateb z Evropské unie. To znamená, že by ČR přidala 23 procent ke třiceti evropským. Získat v rozpočtu méně než tuto částku by bylo politicky neúnosné, řekl dnes novinářům na tiskové konferenci v Českých Budějovicích ministr zemědělství Jaroslav Palas. Neupřesnil ale, co myslí termínem politicky neúnosné.

"Nepředjímal bych v této chvíli, co by se stalo, kdyby se to nepodařilo. Já jsem přesvědčen, že se nám to podaří," řekl ministr na dotaz ČTK. Podle něj nelze v jednom roce zemědělcům nastavit určitou úroveň financování a v druhém roce ji snížit. "Je potřeba si uvědomit, že z pohledu formování rozpočtu je klíčový letošní rok a příští rok. Ty diskrepance dalších let by byly minimální," upozornil Palas.

Letos dává unie na přímé platby českým zemědělcům 25 procent dávek běžných v Evropské unii a Česká republika doplácí dalších 23. Celkem tedy čeští zemědělci dostávají o něco méně než polovinu dávek běžných v EU. Příští rok EU bude hradit 30 procent a ČR má možnost dorovnat stejným poměrem. To se však pravděpodobně nepovede a ministerstvo tak požaduje minimální částku, která se rovná letošnímu příspěvku.

"My jsme potvrdili, že 53 procent přímých plateb je pro nás minimum," řekl ČTK předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Zemědělci si podle něj nemohou dovolit pokles přímých dotací pod letošní úroveň, ani v nich výrazně zaostat proti okolním zemím. "Jde nám ale i o další národní platby, například na pojištění," dodal Jirovský.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Stanislava Němce je pro příští rok s EU vyjednána možnost dorovnat platby na 60 procent úrovně v někdejší evropské patnáctce. "Nižší úroveň je nesplnění toho, co slibovali (vládní představitelé), když přijeli z Kodaně," prohlásil.

V rozpočtových plánech stále klíčových 11,2 miliardy chybí. Bez nich by podle Palase nebylo možné pokračovat například v protipovodňových opatřeních a pokrývání škod po předloňských povodních, v pozemkových úpravách a zastavily by se pravděpodobně i investice do kanalizací, vodovodů a čistíren odpadních vod. V částce jsou i povinné platby na likvidaci uhynulých zvířat či příspěvky na nákazový fond.

Jde přitom o platby, které přímo vyplývají ze závazků, které jsou uvedeny v přístupové smlouvě k Evropské unii. Podle Palase ministerstvo připravilo pro vládu a resort financí detailní rozpis jednotlivých plateb včetně nástinu, co by znamenalo jejich neposkytnutí.

Zatímco letos mělo ministerstvo zemědělství rozpočet 32 miliard korun, příští rok by to včetně českého příspěvku na přímé platby mělo být 46 miliard. Jasno v podílu státní kasy a evropských peněz nemají podle Palase zatím ani na sousedním Slovensku. Velmi vážně se tam ale podle něj hovoří o dorovnání na plných 60 procent. V absolutní částce by to však znamenalo méně, než pro dávka pro ČR, uvedl Palas.