Chmel má letos malé hlávky, výnosy by přesto měly být průměrné

Čeští pěstitelé dosud sklidili polovinu ploch osázených chmelem, ve srovnání s předcházejícími roky se zahájení sklizně zhruba o týden zpozdilo. Důvodem je chladné počasí, kdy až do poloviny července teploty nedosahovaly obvyklého průměru. Úrodu ovlivnil i srážkový deficit, kvůli nedostatku vláhy nedorostly do potřebné velikosti chmelové hlávky. Výnosy přesto dosáhnou průměrných hodnot, řekl dnes novinářům tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.

Pěstitelé očekávají výnos zhruba tunu chmele z hektaru, loni to bylo jen 0,93 tuny. V letošním roce osázeli chmelem 5838 hektarů ploch, meziročně o 104 hektarů méně. Chmel by měl z polí zmizet nejpozději do poloviny září.

"Zatím je usušeno minimální množství hlávek. Podniky na Rakovnicku a v části Žatecka zatím vykazují nižší hodnoty, než odhadovali odborníci. Celkově by se to však na výnosech nemělo výrazněji projevit," uvedl Rosa. Letošní úrodu ovlivní navíc u několika podniků ve stejné oblasti i červnové krupobití, kroupy poničily chmelnice z 15 až 85 procent na 700 hektarech ploch.

Zemědělci si tradičně zvou na pomoc při česání chmele brigádníky. Zájem mají už několik let zejména vysokoškoláci z Ostravska, Olomoucka a Brněnska. V menší míře jsou využíváni i cizinci, především Slovánci.

"S nedostatkem brigádníků se pěstitelé potýkají zejména při jarních pracích. Sklízí se totiž už z velké části pomocí mechanizace. Kde bylo před pár lety třeba 12 až 15 brigádníků, stačí dnes jen dva až tři. Zavádění rostlin na dráty za vás však stroj neudělá," doplnil Rosa.

Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. V letošním roce se celosvětově snížily plochy osázené chmelem o 2,5 procenta na 53.653 hektarů.

Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty.