Zemědělci chtějí, aby se vláda přidala k Polsku s žalobou na EU

Agrární komora ČR se ztotožňuje s žalobou, kterou v červnu podalo Polsko na Evropskou unii v souvislosti s podmínkami, které vyjednalo jako jedna z přistupujících zemí v oblasti zemědělství. Komora bude žádat vládu, aby se k žalobě přidala. Novinářům to dnes v Českých Budějovicích řekl prezident komory Václav Hlaváček.

Žaloba napadá nerovnoprávné podmínky, které má Polsko jako nový člen EU vůči zemím původní patnáctky. Dotýká se podmínek v přímých platbách, na které EU Polsku, stejně jako Česku, přispívá 25 procenty částky běžné v EU. Kritizuje také kompenzační platby za mléko, které jsou opět pouze ve výši 25 procent. A dotýká se také ostře diskutované otázky cukerných kvót.

Podle Hlaváčka se všechny body v podstatě stejně dotýkají také České republiky a dalších nových členských zemí, přesto se zatím žádná vláda oficiálně k Polsku nepřidala. "Mám představu, že bychom měli hledat řešení a přidat se k té žalobě," soudí.

Podle představitelů agrární komory je již hotový překlad žaloby a chystá se její právní rozklad. Zemědělci jsou přesvědčeni, že vyjednané podmínky odporují jedné ze základních listin, na kterých stojí Evropská unie, takzvané Římské smlouvě.

Nízké přímé platby podle Hlaváčka brzdí zemědělce z nových členských zemí v konkurenceschopnosti a další opatření likvidují některá zemědělská odvětví. Zatímco ČR ale odvětví výrazně omezuje, některé státy bývalé patnáctky naopak navyšují. A unie chce potom po nových členech, aby dále restrukturalizovali. "Ať udělají stejnou restrukturalizaci jako my a nebudeme muset dělat nic," uvedl Hlaváček.

Podle něj udělala Evropská komise takový scénář, aby noví členové dodávali suroviny a původní členové jim mohli dodat přidanou hodnotu a prodat za více zpět. To se podle zemědělců projevuje například na prodeji skotu do sousedního Německa. Zatímco ven odchází velké množství skotu a domácí produkce se neobnovuje, do ČR se vrací hotové masné výrobky, za které musí čeští spotřebitelé zaplatit více.

Evropská unie podle Hlaváčka striktně požaduje po nových členech, aby dodržovali všechny směrnice a přísná nařízení v oblasti zemědělství, ale její dlouhodobí členové tuto otázku nemají vyřešenou ani po deseti letech. "Jde většinou o nadměrně náročné investice, které jsou de facto likvidační," soudí Hlaváček. Ve výsledku podle něj vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti.