Veterináři objevili BSE

V Dmýšticích u Milevska budou muset možná vybít téměř sto kusů dobytka.

S největší pravděpodobností žila v jihočeském družstvu Hrejkovice u Milevska od roku 2001 v Česku čtrnáctá a v jižních Čechách třetí kráva s BSE neboli nemocí šílených krav. Přestože se ještě čeká na výsledky testu, které by měly být koncem týdne, odborníci už v optimistickou zprávu příliš nevěří.

Lidé v malé vesnici Dmýštice u Milevska, kde je kravín Zemědělského družstva Hrejkovice, tvrdí, že je nikdy nenapadlo, že by se nemoc šílených krav mohla objevit právě u nich.

Podezření na nákazu BSE odhalila jatka v Benešově u Prahy, kam zemědělci z Dmýštic poslali osmiletý kus na porážku. Ačkoli se stále čeká na poslední test, vedení družstva už řeší otázku, kolik kusů vrstevnic nakažené krávy nařídí veterináři zabít.

„Zatím nevíme. Na webových stránkách se uvádí, že je nutno vybít všechny kusy narozené rok před nakaženou krávu a rok po ní. Zatím plníme nařízení, že krávy nelze nikam přesouvat,“ uvedl předseda družstva Stanislav Zelený, který však počítá s tím, že chov přijde přibližně o 83 kusů dobytka.

V souvislosti s nákazou BSE hovoří Zelený o šoku, ze kterého se stále vzpamatovává. Místní zootechnik Jiří Škoch zase přiznal, že od pátku pořádně nespal. „Pokud nám nařídí vybít skoro sto kusů, bude to masakr. Lidé se už začínají bát o práci - taková je mezi nimi nálada,“ uvedl zootechnik Jiří Škoch.

Předseda družstva Zelený nicméně zdůraznil, že propouštění z práce se rozhodně nechystá, protože družstvo je schopno chov poměrně rychle doplnit z mladých jalovic na současný stav 640 kusů v Dmýšticích, Hrejkovicích a Klisinci. Dočasný výpadek v dodávce mléka, která normálně pokračuje i teď, bude však pro družstvo znamenat ztrátu asi 5 milionů korun.

Mluvčí Státní veterinární správy v Praze Josef Duben uvedl, že výsledný test, který o nákaze rozhodne, bude znám ve čtvrtek, nejpozději v pátek. „Nepředpokládám ale, že by se podezření vyvrátilo. Kráva žila přímo v Dmýšticích na farmě ve stádu o 281 kusech. Vzhledem k tomu, že jí bylo osm let a čtyři měsíce, poražených vrstevnic budou maximálně desítky. Počet nepřesáhne sto kusů,“ uvedl Duben, podle něhož si zemědělci vždy přejí, aby se smutná událost utracení realizovala co nejdříve, nejpozději však k ní musí dojít do třech měsíců.

Zootechnika Škocha i další lidi by nikdy nenapadlo, že se BSE objeví zrovna v Dmýšticích. Mezi družstevníky proto převládl smutek. „Je nám to líto, ale co se dá dělat? Osobně si myslím, že tady ta nemoc musela být někdy dávno, třeba před dvaceti lety, akorát se o ní nevědělo,“ kroutil hlavou třiačtyřicetiletý traktorista Jan Barda, který právě v kravíně, kde vyšetřovaný kus žil, zavážel jetel. Dodal, že strach o práci i přes dramatičnost situace nemá.

O kousek dál od farmy si o BSE povídali lidé v místním obchodě. „Nikdo by nikdy neřekl, že nemoc šílených krav bude tady u nás. Škoda těch dalších krav, které přijdou porazit,“ mínil důchodce František Němeček. Hostinský Josef Tábor očekává, že ve středu, až otevře lokál, se řeči stočí také na tuto událost. „Zprávu se lidé dozvěděli až v pondělí z televize. Všechny nás to tu strašně překvapilo,“ podotkl Tábor.

Zemědělci si lámou hlavu, odkud se nákaza v chovu vzala, když masokostní moučku nepoužívali a krmné směsi nakupovali hotové přímo od výrobce. Původ onemocnění netuší ani veterinář Stanislav Kameník, který se o stádo stará.

„I pro mě je to velké překvapení. Pokud mohu spekulovat, odkud se nákaza vzala, tak snad jedině přes mléčné směsi pro telata, které se tukovaly tukem z kafilérie,“ přemýšlel Kameník.