Palas nevzdává boj o peníze na přímé platby

Ministerstvo zemědělství (MZe) nevzdává boj a usilovně hledá cesty, jak do svého rozpočtu na příští rok získat chybějících 11,2 miliardy korun potřebných k dorovnání tzv. přímých plateb zemědělcům. Jde o to, aby vláda rolníkům z národních zdrojů přidala 23 procent ke 30 procentům, které mají v roce 2005 získat z Evropské unie. Potom by se tyto základní dotace dostaly na 53 procent toho, kolik čerpají zemědělci ve starých členských zemích EU. Letos dává Brusel na přímé platby českým zemědělcům 25 procent dotací běžných v EU a ČR doplácí dalších 23 procent. Celkem tedy čeští zemědělci dostávají ani ne polovinu podpor vyplácených v zemích bývalé "patnáctky".

Ministerstvo chce aspoň tolik co letos

Příští rok EU bude hradit 30 procent těchto plateb a ČR má možnost dorovnat je stejným poměrem. To se zřejmě nepodaří, MZe požaduje aspoň částku, která se rovná letošnímu příspěvku. "Méně než 53 procent na přímé platby by bylo politicky neúnosné," řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas při zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích. Avšak neupřesnil, co oním termínem přesně myslí.

"Nepředjímal bych v tuto chvíli, co by se stalo, kdyby se nám to nepodařilo. Věřím, že se zdroje nakonec podaří nalézt," řekl ministr. Podle něj nelze v jednom roce zemědělcům nastavit určitou úroveň financování a hned v následujícím jim ji snížit. "Je potřeba si uvědomit, že pro formování agrárního rozpočtu jsou klíčové tento a příští rok," upozornil Palas. MZe má připraven rozpis jednotlivých plateb včetně nástinu toho, co by znamenalo jejich neposkytnutí. Nebylo by kupříkladu možné pokračovat v protipovodňových opatřeních a odstraňování škod po předloňských povodních, v pozemkových úpravách, zbrzdily by se investice do vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Ohroženy jsou i povinné platby na likvidaci uhynulých zvířat či státní příspěvek na nákazový fond.

"My jsme potvrdili, že 53 procent přímých plateb je pro nás minimum," uvedl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Zemědělci si podle něj nemohou dovolit pokles přímých dotací pod letošní úroveň, ani v nich výrazně zaostat proti okolním zemím. "Jde nám ale i o další národní platby, například na pojištění," dodal Jirovský.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Stanislava Němce je pro příští rok s EU vyjednána možnost dorovnat platby na 60 procent úrovně v někdejší evropské patnáctce. "Nižší úroveň je nesplněním toho, co vládní vyjednavači slibovali, když se vrátili z Kodaně," podotkl Němec.

Platební agentura na startu obstála

Klíčovou úlohu v rozdělování agrárních dotací sehrává Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který při administraci podpor vykonává funkci platební agentury. Ta byla přes určité obavy Bruselu nakonec akreditována včas a úspěšně zvládla i nejnáročnější první kolo přijímání žádostí o dotace. "Fond se svou platební agenturou od května přijal už téměř 40 tisíc nejrůznějších žádostí o dotace a subvence. Z evropské pokladny, přesněji z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, by do českého zemědělství mělo připlynout v přepočtu skoro 17 miliard korun. Dalších asi 10 miliard by měl agrární sektor získat z domácích zdrojů, především ze státního rozpočtu," uvedla mluvčí SZIF Jitka Sluková.

Ukončen a stoprocentně naplněn byl příjem žádostí na přímé platby na plochu (SAPS), které jsou nosným pilířem dotací. Úspěšně byly zúřadovány i žádosti o podpory v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova. To je druhý stěžejní zdroj příjmů pro zemědělce a je určen především na údržbu krajiny, na hospodaření v méně příznivých podmínkách či na pozemcích s ekologickými omezeními. S obrovským zájmem se setkalo také první vyhlášené kolo příjmu žádostí v Operačním programu Zemědělství, které vedle možnosti investovat do zemědělského majetku, například do nákupu strojů, zahrnuje i podpory mladým začínajícím zemědělcům a pozemkových úprav. Druhé kolo mělo uzávěrku 31. srpna.

Nezanedbatelné jsou i platby a kompenzace vyplácené v rámci společné organizace trhu. SZIF vydal již 370 vývozních licencí a zpracoval 168 žádostí na vývozní subvence ve výši téměř 64 miliónů korun, většinu z toho už také vyplatil. "Přes obavy z krátkého termínu pro podávání žádostí o dotace jsou všechny programy maximálně využívány, v řadě případů dokonce nad původní odhady a očekávání," řekl ředitel SZIF Jan Höck.

První výplaty budou možná dříve

První finanční injekci ve výši 5,2 miliardy korun čeští zemědělci dostali již na jaře - ještě před vstupem do EU - jako národní dorovnání přímých plateb. Nyní je nejvíce zajímá, kdy dostanou další finanční vzpruhu.

S prvními výplatami prostředků z Horizontálního plánu rozvoje venkova by SZIF mohl podle Höcka začít už zanedlouho, možná ještě v průběhu září. Přímé platby vyplácené na hektar, jejichž celková výše pro Česko dosahuje téměř 6,4 miliardy korun, vyplácí většina členských zemí až ke konci stanoveného termínu - tedy v dubnu následujícího roku. SZIF a jeho platební agentura mají však již připraven postup, aby se peníze mohly začít vyplácet již v prvním možném termínu (podle platné evropské legislativy po 1. prosinci 2004 - pozn. red.) tak, aby bylo možné většinu z celkové sumy rozdělit mezi zemědělce ještě před koncem roku. Možná se termín prvních výplat podaří ještě více uspíšit. Už v polovině září totiž v Bruselu zasedne výbor pro přímé platby nad novelou příslušného nařízení Evropské komise a projedná polský návrh na přesun zahájení výplat na dřívější termín, již od 16. října. O této možnosti před nedávnem oficiálně informovala mluvčí EK.

"Nebudu předbíhat, je to zatím jen pracovní návrh. Podaří-li se však tuto změnu prosadit, uděláme vše pro to, abychom peníze začali vyplácet co nejdříve a co největšímu počtu zemědělců," ujistil Höck. Jak dodal, výplata peněz je tou příjemnější částí práce platební agentury. "Už méně příjemné pro všechny bude vyrovnat se s kontrolami, které poskytování dotací nutně provázejí," připomněl.