Elektronické obchodování v zemědělství – fikce nebo příležitost? Část 1.

Pavel Milata, Leading Farmers CZ, a.s.

Vývoj názorů na internet, jakožto nový obchodní kanál, se pohybuje jako na bláznivé houpačce z extrému do extrému. Od prvních nesmělých počátků v polovině 90. let minulého století, přes nekritické nadšení a „dotcom“ mánii na samém konci století, k absolutnímu zatracení a skepsi let 2000 a 2001 a posléze pomalému střízlivění a zreálnění názorů v posledních dvou letech.

Cesta od vynalezení internetu k jeho využití pro obchodování byla velmi dlouhá (V pramenech se uvádí, že v roce 1969 spolu komunikovaly na rodícím se internetu 4 - slovy čtyři - počítače, v r. 1989 jich bylo 130 000, pěti milionů počítačů na internetu bylo dosaženo v lednu 1995, dvaceti pěti milionů v listopadu 1997 a dnešní číslo je zřejmě v řádu stovek milionů počítačů připojených na World Wide Web, přičemž celkový počet internetových stránek přesahuje 3 miliardy!). Původní představa byla taková, že internet bude sloužit hlavně pro komunikaci v rámci spíše uzavřených skupin. Teprve s všeobecnou dostupností PC počítačů a s technickým umožněním propojení mezi nimi se začal počet uživatelů internetu exponenciálně zvyšovat a v souvislosti s tím se objevily myšlenky na obchodování po síti. Uvědomění si obrovského potenciálu světové sítě www vedlo k domněnce o samospasitelnosti internetu jakožto nového obchodního kanálu, k nekritickému nadšení, obrovským očekáváním, každý se chtěl svézt na této vlně. S pouze velmi mírnou nadsázkou se v letech 1998 až 1999 říkalo, že v Silicone Valley stačí pro získání start-up investičního kapitálu v řádu milionů dolarů pouze zaregistrovat firmu s koncovkou .com bez ohledu na oblast, ve které by se měly internetové obchody realizovat, a investoři se předhánějí, aby tuto firmu získali.

Mnohem blíže realitě byly v té době představy o využití internetu pro vytváření nových tržních prostorů, nejen přejímání těch existujících od kamenných obchodů, a to prostřednictvím tvorby komplexních internetových systémů, které budou spojovat technologii, produkt a služby kreativním inovativním způsobem, což se zkráceně nazývá „killer app“ (doslova přeloženo by to znamenalo „zabijácká aplikace“). Za takovéto „killer apps“ se z minulosti považují např. kompas, spřádací stroj na bavlnu, parní stroj, telefon, Ford model T, atd. a nyní tedy PC, e-mail a internet zapojený integrálně do infomačního toku a obchodování. Tyto „killer apps“ vždy v minulosti vysílaly šokovou vlnu napříč sociálním, ekonomickým a politickým systémem své doby. Internetové „killer apps“ naší doby by měly být tak výrazné, že přetransformují jednotlivé oblasti výroby a prodeje, předefinují trhy a anihilují konkurenci.

Ne vše z původních představ došlo naplnění, zjistilo se, že internet samotný je užitečný, avšak nikoli samospasitelný nástroj. Obrovské investice z konce 90. let se ve velké většině případů nevracely tak rychle, jak se očekávalo, spousta „dotcom“ firem již neexistuje. Skepse, která vystřídala obrovský boom, však naštěstí netrvala dlouho, stejně jako tomu bylo u velkých vynálezů minulosti (např. parní lokomotivy). Zdá se, že v současnosti jsme na začátku druhé vlny budování systémů obchodování na internetu, s využitím předchozích zkušeností a s realistickými očekáváními.

Nepopiratelné výhody internetu pro obchodování tu zůstávají a s realističtějším plánováním návratnosti těchto projektů se zdá, že teprve teď přicházejí ty pravé příležitosti.

Tato krátká stať je úvodem k dalším článkům, které vyjdou v tomto časopise a budou se již konkrétněji věnovat dosavadnímu stavu využití internetu pro obchodování v oblasti B2B (mezi podniky) i B2C (podnik občan) a jeho výhodám a přínosům pro prodávajícího a pro kupujícího se speciálním zaměřením na oblast zemědělství. Toto odvětví je známé svou jistou konzervativností, nicméně navzdory tomu se i zde dosahuje pozoruhodného rozvoje a pokroku a zvláště v oblasti B2B je vývoj u nás srovnatelný s Evropou.