GMO kukuřice? Nyní se s ní opravdu začíná

DLZ agrarmagazin, 6/2004

Koexistence v rostlinné výrobě

Celkem 29 podniků v jižním a východním Německu vyselo letos na ploše celkem asi 300 ha kukuřici rezistencí vůči zavíječi. Koordinované zkušební pěstování transgenních odrůd bylo dlouho utajováno. Zde jsou první informace.

Přípravy důvěrné, organizace tajná

Strach přívrženců GMO z militantních odpůrců transgenních technologií, kteří naposledy na začátku května zmařili první pěstební zkoušku na volném území, tedy mimo laboratoř, jíž uskutečnila fa Syngenta s GMO pšenicí v Bernburgu, je obrovský.

Včetně konvenčních zkušebních ploch, rozprostřených přes sedm spolkových zemí, bylo do velkého pokusu zahrnuto více než 1000 ha. Tento pokus má za cíl zjistit praktické možnosti, jak minimalizovat sporné přenosy pylu z GMO plodin. Technologové se chtějí vyvarovat především velkých distančních odstupů. Bude upřednostňováno tzv. „plášťové nebo zastřešovací“ vysévání, tedy pruhy z několika kukuřičných řad bez transgenních odrůd. Také mají být odvozena konkrétní pěstitelská doporučení pro právní předpisy týkající se koexistence. Vůči škodlivému hmyzu rezistentní kukuřičné GMO odrůdy produkují toxin proti housenkám zavíječe. Tento škůdce napadá již asi čtvrtinu z 1,5 mil. ha pěstitelské plochy kukuřice obdělávané v Německu.

Kdo vysévá jakou kukuřici

Na provozních plochách jsou praktikovány sousedské pěstitelské zvyklosti podle daných skutečností. Vedle jádrových parcel o velikosti 1 až 20 ha, které jsou osety Bt kukuřicí, jsou v minimální vzdálenosti 60 m pěstovány také konvenční odrůdy. Na nich má být pak analyzováno zanášení pylu, vždy podle aspektu regionálních a klimatických zvláštností a podle specifik kvetení. Ve třech zemích existuje dále vždy v každé jedno intenzivní stanoviště.

V případě odrůdy Mon 810 od Monsanta je v rámci EU neomezeně povoleno její pěstování již od roku 1998. Ovšem schválení a povolení pěstování dalších odrůd není ještě stále právně uzavřeno. Spolkový úřad pro odrůdy však pro rok 2004 povolil prodej omezeného množství 5 t osiva od každé odrůdy. Vedle Monsanta jsou ve hře také KWS a Pioneer. Posledně jmenovaná firma, která patří k DuPontu, vysela například dvě Bt odrůdy na 14 stanovištích v šesti spolkových zemích. Na základě tohoto právního podkladu se od roku 1998 pěstuje v Německu ročně kolem 500 ha Bt kukuřice také od Syngenty. Kukuřičná sklizeň v rámci zkušebního pěstování má být zhodnocena výlučně jako krmivo pro zvířata a musí být náležitě označena.

Jak vypadají zkoušky a pokusy

Výsledky pokusu jsou závislé na okolnostech doby kvetení a povětrnostních faktorech. Při sklizni se odebírají reprezentativní vzorky u silážní a zrnové kukuřice. To znamená, že nejsou testovány jednotlivé rostliny, nýbrž namátkové vzorky ze sklizňových partií. Vzorky jsou odebírány v pevně stanovených vzdálenostech od jádrové parcely s Bt kukuřicí.

V některých pokusech se dodatečně vysvětluje vliv rozdílů v květu u ranějších nebo pozdnějších odrůd. Sklizňové vzorky se analyzují a posuzují se genetické složky. Vědecké výsledky potvrdí nebo vyloučí přítomnost transgenoze. Sice už dávno existují vědecké výsledky přenosu pylu skoro u všech kulturních rostlin, avšak ty pocházejí většinou z územně ohraničených celků. Vědecký program k současnému pěstování by měl podle informací osivářů přinést za reálných podmínek výpověď o skutečných přenosech genetických změn ve sklizňových partiích, a to v praktickém měřítku. Nadregionální pěstování GMO, u kterého je struktura pokusů na všech stanovištích stejná z důvodu společného vyhodnocení, navazuje na iniciativu spolkové země Sasko-Anhaltsko. Tato země chce podpořit biotechnologie až do roku 2008 částkou více než 100 mil. €. Spolupráci, která zasáhne území mnoha spolkových zemí, přebírá InnoPlanta, rostlinnou biotechnologii Nordharz/Börde, vědecky doprovázenou institutem pro šlechtění rostlin a na ochranu rostlin a podporovanou i Univerzitou v Halle. Do pokusu je částečnš zapojeno oficiální poradenství, zemské úřady pro zemědělství v Bavorsku a Sasku-Anhaltsku. Ministerstvo pro spolkový výzkum se chce zčásti podílet na financování .

Mnoho kritiky zkušebního pěstování

Je nutno poznamenat, že v tomto velkém pokusu nejde o výzkum bezpečnosti nebo o její monitorování. V otázkách koexistence hrají roli samotné hospodářské důsledky, které jsou způsobeny genetickými záznamy odrůd GMO. Odpůrci těchto technologií spatřují ve velkoplošném pěstování pokus dokázat návratnost transgenního osiva a praxi postavit před hotovou věc. Až do redakční uzávěrky nebyly přesně známy ani zúčastněné podniky a ani plochy oseté Bt kukuřicí. Proto zazněla kritika informační politiky spolkové vlády Saska Anhaltska. Tak vyšlo na povrch, že země uhradí 240 tis. € do pojišťovacího fondu, na němž se podílí i osiváři. Přinejmenším v Sasku-Anhaltsku mohou účastníci zkušebního pěstování počítat s kompenzačními platbami z tohoto fondu, pokud by došlo ke škodám způsobeným zavedením GMO nebo pokud by byly zničeny pokusné plochy. 150 tis. € zaplatí země dále za vědecké studie. Tuto skutečnost vidí mnoho kritiků jako mrhání s penězi daňových poplatníků. Protože záruka za škody způsobené křížením GMO s konvenčními plodinami je stejně jako dříve sporná, odmítnul se spolek zemědělců DBV spolupodílet na pěstování GMO. Konvenční zemědělci a ekologičtí zemědělci shodně požadují, aby byla zveřejněna stanoviště, kde se provádí zkušební pěstování. Jen takto lze chránit ostatní podniky. Protože se zde však jedná o přípustné neboli povolené pěstování, nikoli o pokusy podléhající schvalovací povinnosti, nevzniká k tomuto požadavku právně žádná povinnost.

Zkušenosti z Francie

Dosud se pěstuje GMO kukuřice především ve Španělsku, v roce 2004 na ploše 24 000 ha. Ve Francii je koexistence rovněž otázkou diskuse. První zkušenosti s koexistencí nasbíral spolek francouzských producentů kukuřice. Striktní rozdělení obou výrobních linií během společného zpracovatelského řetězce neznamená žádné nepřekonatelné obtíže, tvrdí spolek. Pěstitelské pokusy zde probíhaly rovněž s odrůdou Mon 810.

Výsledky - křížením jsou postiženy v první řadě okrajové pásy. Různá schémata zkoušek ukazují, že v sousedství transgenních parcel se musí počítat pouze jen na prvních 10 m s tímto křížením, které způsobuje přelet pylu, a to od 1 do 2%. Ve větších vzdálenostech klesá hodnota pod hladinu 0,9%, která byla doposud předepsána Evropskou unií za bližší kvalifikátor. Pokus proběhl v roce 2002 na 3 parcelách a v roce 2003 na 2,27 ha. Každá mikroparcela byla zvlášť zkoumána na podíl GMO. Přitom 6 parcel vykázalo příměs nad 0,9%, z toho 3 ve vzdálenosti mezi 25 m a 50 m. Pokud bude ovšem prováděna sklizeň na konvenční parcele, která je stejně velká jako parcela GMO, klesne hodnota pod 0,9%.

90% pylu spadne do vzdálenosti 10 m na půdu, tolik francouzští producenti kukuřice. Podle jejich názoru tedy stačí, aby nebyl sklízen tento okrajový pruh, aby se podíl GMO zřetelně redukoval. K tomu pokus prokázal, podle názoru francouzských producentů, že je možné dosoušet partie GMO a konvenční kukuřičné šarže ve společném zařízení bez nutného čištění. Nákladnější a komplikovanější je to však ve výrobě krmiv. Jestliže je vyráběno krmivo z GMO kukuřice a následně je do téhož zařízení nasypána konvenční kukuřice, bude krmivo zpravidla obsahovat nad 0,9% příměsi GMO. Nápravu zde zjedná průchod konvenční kukuřice jakožto „nárazník“, aby bylo možno při další šarži nepřekročit znovu hranici, tolik Francouzi. Uspořené náklady při výrobě krmiv dosahují 2,5-5%.

Chybí meze pro osivo

Hodnota 0,9% pro GMO příměsi platí od 18. dubna 2004 v EU pro krmiva a potraviny, avšak ne pro osivo. Zde na sebe nechává dále čekat návrh komise. Někteří ministři zemědělství požadují stanovení mezních hranic na prokazatelných 0,1%. Teprve přednedávnem se dohodla příslušná generální ředitelství EU pro životní prostředí, zemědělství a ochranu spotřebitele na kompromisu. Podle něj by měly platit za prahové hodnoty 0,3% pro kukuřici a řepku a 0,5% pro brambory a řepu.

Pevně stanoveno je, že hranice pro osivo jsou klíčovou otázkou genových technik. Ty se musí orientovat na princip prevence a rovněž i na princip návratnosti. Do doby redakční uzávěrky se vycházelo z té skutečnosti, že se toto rozhodnutí bude protahovat až do podzimu. Ve druhé polovině května 2004 byly však přijaty první rostliny GMO do katalogu odrůd EU, 17 transgenních hybridů, doposud pěstovaných jen ve Španělsku, může být tedy nyní vyséváno po celé EU.

Popis obrázku:

1. Koexistence ve zkušebním pěstování: odstupy od Bt kukuřice

2. Bt kukuřice

konvenční kukuřice

3. dřívější konvenční odrůdy

jiná kultura

4. měřicí body

1=1-10m

2=20-30m

3=50-60m

(popř. 4= 100m)