Současná situace v pekárensko – cukrárenském oboru

Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR vypracoval stanovisko k současné situaci v oboru.Je známo, že jsme po loňské nízké sklizni byli donuceni přistoupit z větší části na požadavky zemědělců a po velkém souboji s obchodními řetězci promítli výrazné navýšení cen surovin do odbytových cen našich výrobků. Z celkového navýšení spotřebitelských cen nebyl však náš podíl vyšší než 15 %.

V současné době se potýkáme se zcela jinou situací. Letošní sklizeň bude co do množství výborná a tak už někteří renomovaní ekonomičtí analytici hlásají snížení cen pekařských výrobků. Ale cena pekařského výrobku se přece neskládá jen z ceny mouky! Ještě jsme neobdrželi mouky z nového obilí, abychom mohli posoudit jejich kvalitu, a už máme na stole výzvy od odběratelů, abychom ceny snížili. Ano, obilí bude dostatek, ale především kvalita potravinářské pšenice nebude příliš vysoká. Především nízké jsou obsahy dusíkatých látek a i když obsah lepku je dostatečný, nemá potřebné vlastnosti pro pekařské účely. Samozřejmě, že se s takovou situací umíme vypořádat, buď již ve mlýně a nebo na pekárně. Ale za cenu vynaložených vyšších nákladů, které snižují případný profit z nižší ceny vyvolané nadbytkem.

Jak už bylo v úvodu uvedeno, poslední zvýšení cen od dodavatelů proběhlo počátkem listopadu minulého roku. Od počátku roku se však již přímé materiálové náklady zvýšily o 15-20 % a i u mouky již výrazně převýšily hodnoty, použité pro kalkulace v závěru minulého roku. Evidujeme prudký růst cen všech surovin, z nichž některé, jako např. cukr a výrobky s jeho vysokým obsahem, tuky, oleje a další mají progresivní charakter.

Podstatnou položku tvoří i paliva a energie. Proti stejnému období minulého roku jen cena elektrické energie vzrostla o 15 % a pohonných hmot o téměř 20 %. Na čtvrté čtvrtletí je vyhlášeno zvýšení zemního plynu o 11-14 % dle oblasti a od příštího roku nárůst elektrické energie o dalších 10 %. Ani předpokládané momentální časově omezené snížení ceny základní suroviny, tj. mouky, nemůže vykompenzovat od počátku roku vzniklé ztráty z nárůstu vstupních cen nad hladinu, použitou pro kalkulaci.

Přitom ceny za paliva a energie jsou již téměř na úrovni cen obvyklých v Evropské unii. Zato ceny našich výrobků jsou pouze na úrovni 30 – 40 %. Naši zaměstnanci musejí vynakládat za plyn, elektrickou energii, pohonné hmoty a další výrobky evropské ceny. Od nás ale mohou obdržet pouze zlomek toho, co dostávají jejich evropští kolegové. Vždyť průměrná mzda v našem oboru je o více jak 6 000 nižší než celostátní průměr a ten za Evropou také silně zaostává. Za této situace je čím dál těžší získat a udržet kvalifikované pracovníky, o zájmu na vyučení se v oboru už ani nemluvě. A to všechno především v důsledku toho, že pekařský výrobek se musí vyznačovat čerstvostí a tudíž dostatečnou výrobní kapacitou. Ta samozřejmě ale zvyšuje konkurenci a tlačí na ceny dolů, čehož velmi dobře umějí obchodní řetězce využít. A právě v nich se odbývá největší množství našich základních výrobků, chleba a běžného pečiva. Jsou to zejména velké pekárny, které jsou schopné náročné požadavky na množství výrobků pokrýt. Paradoxně ale nemají možnost získat podpory ze sekčních operačních programů z prostředků Evropské unie, které jsou určeny pro malé a střední podnikatele. Ačkoliv bylo možné ještě tři roky po vstupu do EU pokračovat ve vyhlášených národních dotačních titulech, šmahem byly všechny pro náš obor zrušeny. Rozvoj podniků je možné realizovat pouze z vlastních vytvořených prostředků, a těch je více než málo. Nejsme schopni promítnout nárůsty vstupů, natož abychom byli schopni obdobně jako v celé vyspělé Evropě vytvořit zdroje pro potřebný rozvoj. I proto jsou naše ceny jen na uváděné úrovni evropských cen, protože neobsahují patřičnou marži na rozvoj.

Postrádáme i slibovanou podporu spotřeby českých výrobků, podobně jako to dělají v jiných státech EU. Čelíme konkurenci trvanlivých výrobků z Polska, Maďarska i Slovenska. Většinou jsou jejich výrobci podniky s účastí silného zahraničního kapitálu. V důsledku toho se dále významně zmenšuje trh pro českého pekaře, přičemž šance na vývoz jsou přes nízké ceny minimální, protože na rozdíl od nás působí u našich sousedů silný protekcionismus domácích dodavatelů (v současné době se projevuje např. požadavkem na zvýšení kontroly výrobků z dovozu nad úroveň kontroly domácí produkce).

Nezbývá nám, bohužel, nic jiného než naši situaci trpělivě vysvětlovat a doufat, že i odběratelé pochopí vzájemnou potřebu tuzemských dodavatelů a oslabí v tlaku na snižování cen. Nemáme možnost jako např. rakouští kolegové zdokumentovat dopady z nárůstu vstupů a vyhlásit potřebný nárůst našich cen, protože takový krok náš ÚOHS považuje za kartelovou dohodu a tvrdě trestá.

Praha, dne 1. září 2004

Ing. Stanislav Musilgenerální sekretář