Stát asi čekají za transformaci družstev stížnosti ve Štrasburku

Kvůli nedořešené transformaci zemědělských družstev možná čeká stát vlna stížností u evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Poslanec ODS Miloslav Kučera připravil ve spolupráci se Svazem sebeobrany ČR projekt podávání stížností, do něhož se mohou zapojit osoby, které se stále nedočkaly od družstev náhrad za zemědělský majetek po předcích. Nevyřešené nároky činí až 20 miliard korun, uvedl Kučera na dnešní tiskové konferenci po setkání oprávněných osob. "Ministerstvo zemědělství to vnímá jako legislativní patovou situaci a nedostatek," uvedl Hugo Roldán z odboru komunikace.

Na počátku 90. let byl podle něj úmysl a politická vůle co nejvíce odškodnit sedláky, jejichž majetek skončil kolektivizací v družstvech. Nečekalo se ale, že ekonomický rozvoj těchto podniků nebude stačit na uspokojení vzniklých nároků. Další pokusy věc právními úpravami řešit neuspěly. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského se situace s vypořádáním liší podnik od podniku. Odhad 20 miliard neuspokojených nároků ale považuje za přehnaný. Jedním z hlavních problémů je podle Jirovského to, že družstva na tom vlivem situace v zemědělství nebyla zpravidla ekonomicky nejlépe a plné uspokojení nároků oprávněných osob by často poškodilo členy družstev. Do Štrasburku půjdou podle Kučery zpočátku stovky, později možná i desetitisíce stížností. V případě úspěchu podavatelů stát ponese zřejmě až miliardové náklady náhrad. Ty by měl hradit přímo oprávněné osobě a vyrovnání pak může vymáhat od družstev, uvedl poslanec.

"Stát nese přímou odpovědnost za malou ochranu vlastnictví osob, které se v roce 1992 rozhodly čekat sedm let na náhrady za své podíly a zpravidla se nedočkaly ničeho," dodal. "Myslím si, že se tomu dalo předejít, pokud by se přijal návrh, že nároky na sebe vezme Pozemkový fond nebo stát, vypořádá je, a pak to bude na družstvech vymáhat," soudí tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Původně bylo podle Kučery asi 1200 družstev. Majetek k navrácení původním vlastníkům se pohyboval kolem 120 miliard korun. Podle transformačního zákona mohly oprávněné osoby do družstva vstoupit, začít samostatně hospodařit nebo sedm let počkat a pak dostat přiznaný podíl v penězích. Pro poslední variantu se rozhodla asi třetina oprávněných s nárokem kolem 40 miliard korun. V roce 1993 se nároky podle novely zákona o půdě staly pohledávkami. Ty nejsou chráněny jako fyzický majetek a mohou být dány do konkurzu. Řada družstev pak využila situace a transformacemi na jiné právnické osoby se začala dluhů vůči oprávněným osobám zbavovat.

Podle Kučery stále zůstává asi 300.000 rodin, které se svých podílů nedočkaly. Například Miloslava Pešková ze Svazu sebeobrany měla majetek ve třech družstvech. Protože v roce 1992 začala prostřednictvím příbuzných hospodařit, musela jí družstva vydat živý a mrtvý inventář. Poté jí zůstaly ještě transformační podíly za 300.000 korun, ze kterých většinu po soudních tahanicích vymohla. Dodnes ale nedostala ještě asi 45 tisíc korun. Hodlá se proto obrátit na štrasburský soud. Na dnešním shromáždění zazněl také příběh samostatně hospodařícího rolníka, který se roky domáhal svého majetku a nakonec se má podílet na platu likvidátora, který ho o majetek připravil. Řada pokusů řešit nevypořádané transformační nároky legislativně podle Kučery ztroskotala. Štrasburský soud je novou a pro oprávněné osoby i relativně levnou šancí. Zájemce bude podání stát do 5000 korun, ale musí mít potřebné doklady. Obrátit se může na Svaz sebeobrany, Asociaci soukromého zemědělství nebo přímo na poslance Kučeru.