Tokajské potřebuje hodně slunce, letos v létě jej bylo málo

Letošní úroda vína v slovenské části světoznámé Tokajské vinařské oblasti nebude ani zdaleka patřit k těm nejlepším. Shodují se na tom tamní vinohradníci, podle kterých se letošní studené a deštivé léto s minimem hezkých slunečných dnů podepsalo pod zhruba třicetiprocentní pokles úrody. "Ani cukernatost tokajských odrůd nebude taková, jak jsme byli zvyklí v minulých letech," uvedl jeden z předních výrobců tokajských vín na Slovensku Jaroslav Ostrožovič.

Z letošní úrody bude sice možné vyrobit slušná jakostní vína, nicméně nad výrobou tokajských výběrových vín stále visí otazník. "Rozhodli jsme se trochu riskovat a začali jsme se sběrem jako poslední. Doposud máme sklizeno jen asi 20 až 30 procent úrody," řekl Ostrožovič, který hospodaří na 60 hektarech vinohradů. Úrodu však sklízí jenom z poloviční výměry, druhá polovina jsou mladé vinohrady. Ostrožovič se letos rozhodl počkat na lepší počasí a na to, až se na bobulích hroznů začne tvořit ušlechtilá plíseň botrytis cinerea, která je nutnou součástí při výrobě tokajských výběrů. Loni se Ostrožovičovi podařilo sklidit až 1000 kilogramů cibéb, letos to vypadá podstatně hůř. Cibéby, tedy víno napadené plísní, se ale neurodí každý rok.

Podle největšího výrobce tokajských vín na Slovensku Pavla Eftimova z firmy Galafruit jen zhruba každý třetí rok jsou vhodné podmínky k tvorbě cibéb; letošní k nim ale nepatřil. K tomu, aby na hroznech vznikla charakteristická plíseň je totiž nutné dlouhé "babí léto" s ranními mlhami, které hroznům zajistí vlhkost a dostatek slunečního světla přes den. Dokonce je dobré, když hrozny mírně popálí mráz. Bobule totiž musí mírně popraskat, protože právě v těchto prasklinách se vytváří plíseň, která napomáhá jejich vysychání. Když pak tyto hrozny vyschnou, dochází v bobuli ke koncentraci cukru a buketních látek a právě to dává tokajským vínům nezaměnitelné vlastnosti.

Slabší letošní úroda tokajských vín se však podle vinohradníků neodrazí v jejich ceně. Výběrová vína si drží svou cenu stále. Proti minulosti se ale změnilo to, že letos poprvé po zhruba 40 letech mohou také vinohradníci ze Slovenska exportovat svá vína pod značkou Tokaj oficiálně i na trhy zemí Evropské unie. Doposud mělo na základě starých dohod tuto možnost pouze Maďarsko. Po vstupu obou zemí do unie v květnu letošního roku se však situace změnila. Letitý spor o vymezení Tokajské vinohradnické oblasti ještě sice úplně neskončil, nicméně rámcová dohoda, které se podařilo dosáhnout ministrům zemědělství obou zemí a kterou posvětil také Brusel, uznává existenci tokajské oblasti i na Slovensku. Podle této dohody se na Slovensku počítá do Tokajské oblasti 565 hektarů vinohradů, což je necelá desetina celé rozlohy Tokaje. "Ten spor o vymezení Tokajské oblasti se ale nepodařilo uzavřít definitivně, což znamená, že v současnosti mohou značku Tokaj používat kromě Maďarů a Slováků také například Francouzi, Italové, či Slovinci, i když jejich vína s Tokajem nemají nic společného," řekl Ostrožovič. Dohoda s Maďary by umožnila chránit tokajské na geografickém základě, podobně jako je tomu ve francouzských oblastech Bordeaux či Champagne. "To by znemožnilo komukoli jinému tuto značku používat," uvedl Ostrožovič. Zároveň ale zdůraznil, že zájem dohodnout se by měl být především na maďarské straně. Právě v Maďarsku totiž leží větší část Tokajské vinohradnické oblasti (kolem 5000 hektarů vinohradů), přičemž slovenští producenti jim na zahraničních trzích nemohou konkurovat množstvím vyrobeného vína.