Interlov:Zájem o zvěřinu je větší než dřív, nabídka trhu je širší

Na domácím trhu je větší poptávka po zvěřině než před rokem 1989, což je dáno i rozvojem cestovního ruchu, řekl jednatel společnosti Interlov Jan Kupka. Také dostupnost tohoto druhu masa v obchodech se rozšířila. Koncem osmdesátých let zvěřinu nabízelo jen pár prodejen v Praze, dnes ji prodávají i řetězce. Často jde ale o maso z farmových chovů. Větší díl obchodovaného objemu končí v hotelech a restauracích. Domácí produkce zvěřiny, tedy masa z volně žijící zvěře, se pohybuje nad 6000 tunami ročně, odhadl šéf Interlovu, který patří mezi přední obchodníky s touto komoditou v Česku.

Objem pokrývá domácí spotřebu a část jde ještě na vývoz. Zhruba třetina produkce se obchoduje přes firmy zavedené na trhu do tuzemska i do zahraničí, další třetinu si nechají myslivci pro vlastní potřebu. Zbytek tvoří podle Kupky šedá ekonomika, která se často vymyká dohledu a dodržování veterinárních a hygienických standardů. Zvěřinu nabízí například řetězec Delvita. "Zvlášť během Vánoc je nabídka rozšířená," uvedl mluvčí Petr Uchytil. Vedle masa mraženého podle něj mají hlavně větší supermarkety na pultech i chlazené výrobky. Většina masa je z farmových chovů. Tesco obvykle prodává zvěřinu pouze v předvánočním období. "Největší zájem byl v minulosti o jelení a dančí kýtu," uvedla mluvčí Martina Čermáková.

Před rokem 1989 byla produkce také přibližně šest tisíc tun zvěřiny ročně. Tehdy šly asi 2000 tun na export a z malé části na vnitřní trh. Interlov, který fungoval jako monopolní nákupce, měl za úkol co nejvíce zvěřiny zpeněžit do zahraničí, aby socialistická ekonomika získala cenné devizy. Zbývající část zůstávala v tuzemsku pro vlastní spotřebu myslivců a jejich svazovou činnost nebo přímý odprodej zájemcům na honech. "Dříve se střílelo více jelení zvěře, dnes jsou zase větší úlovky černé zvěře," uvedl Kupka. Zvěřina má punc exkluzivity, takže je dražší než maso hospodářských zvířat. Například kýta z divokého prasete přijde na 250 až 270 korun za kilogram, což je více než dvojnásobek proti stejné partii z domácího prasete.

Po roce 1989 se v Česku rozšířily farmové chovy, kterých je nyní asi stovka. "Nejde ale o zvěřinu, protože zvířata tam žijí za jiných podmínek a často konzumují látky, které by do sebe ve volné přírodě nedostala," upozorňuje Kupka. Největším světovým dodavatelem z farmových chovů je Nový Zéland. Rostoucí dovozy z této země a konkurence černého trhu dělá podle Kupky problémy domácím obchodním firmám. "V poslední době mají obchodníci špatnou situaci. Několik podniků i zkrachovalo," upozornil. Vzhledem k nákladům na dodržení veterinárních standardů podle něj není tato činnost příliš lukrativní. Podle údajů ministerstva zemědělství se spotřeba zvěřiny v posledních letech pohybovala kolem 400 gramů na hlavu ročně.

Největšími konzumenty v Evropě jsou Němci. Spotřeba je tam asi 700 gramů na hlavu ročně. Údaj ale zahrnuje jen maso koupené přes obchodní síť. Větších firem obchodujících se zvěřinou je v Česku podle Kupky méně než deset. Interlov má mezi nimi asi poloviční podíl na trhu, přičemž zobchoduje asi 700 tun zvěřiny ročně, z toho dvě třetiny na vývoz. Firmu vlastní Českomoravská myslivecká jednota.