Zkušenosti s nadnárodní spoluprací v Evropě jsou
23. 11. 2004 | Agris
Semináře k problematice „Nadnárodní spolupráce mezi zemědělskými družstvy v EU“, konaného ve dnech 18. - 19. listopadu 2004 ve španělském Madridu a organizovaného Všeobecným výborem zemědělského družstevnictví (COGECA) ve spolupráci se španělskou zemědělskou organizací Caja Duero, se zúčastnilo téměř 150 zástupců zemědělských družstev ze zemí EU-25. Jak dnes informovala Pavla Brožová ze Zemědělského svazu ČR (ZS), Svaz na tomto setkání zastupoval jeho místopředseda Jaromír Řezáč. Smyslem semináře bylo seznámit účastníky s možnostmi přeshraniční spolupráce a podnikání družstev v rámci EU.
Jako modelová studie sloužila pozice a podnikání firmy Arla Food, která vznikla sdružením dánských a švédských firem. Nyní podniká na území Velké Británie, kde nakupuje mléko, a na území pobaltských států a Polska, kam vyváží hotové produkty a kde se snaží o joint-venture s místními družstvy .
Arla Food se drží následujících zásad pro podnikání:
proniknout na trh po vertikální linii v rámci znalosti trhu a aplikace vhodného organizačního modelu,
preferování nových členů v zahraničí, kteří jsou členy družstev,
spojení majetkových-akciových podílů i přes hranice se současným respektováním ziskovosti,
dohledatelnost (traceability) původu výrobků-produktu,
sjednocení cílů - společný zájem všech členů,
stejná práva a povinnosti všech členů,
budování marketingové politiky na tradici a kvalitě,
kulturní a jazyková spřízněnost.
Cílem Arla Food do příštích let je zvýšit svůj podíl na prodeji másla a sušeného mléka na trzích třetích, zejména rozvojových, zemí.
Další příklad z opačné strany zeměkoule prezentoval zástupce mlékařské firmy Fonterra z Nového Zélandu, která se spojila s americkou firmou NFD a tvoří druhou největší podnikatelskou skupinu v oblasti podnikání s mléčnými produkty: mléko-čerstvé i UHT, jogurty, zmrzlina, máslo, sušené mléko, pudinky, sýry a termizované výrobky.
Tato firma usiluje do budoucna zejména o výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou a zvýšení prodeje na trhu EU. V současné době se asi 7% výroby realizuje ne vnitřním trhu Nového Zélandu a asi 93% výrobků jde na export, zejména do USA, Austrálie a rozvojových zemí, kde jsou produkty prodávány pod různými značkami, zejména těmi, které jsou na trhu dobře známé.
Podnětné bylo podle Brožové také vystoupení zástupce Družstevní banky z Francie – Groupe Credit Mutuel, který v podstatě přiznal neochotu bank financovat zemědělské podnikání, konzervatizmus, nezkušenost bank s financováním přeshraniční spolupráce, neochotu riskovat a skepsi. I tato banka se ve Francii omezuje na služby malým klientům, a to ve formě krátkodobých překlenovacích úvěrů na nákup vstupů pro prvovýrobu. Na přímé dotazy auditoria, jak by tuto formu spolupráce financovali přiznal, že v podstatě nijak. Omezili by své aktivity na „politickou podporu“ ve formě doporučujících dopisů, eventuelně záruk.
Omezující faktory, ale i možnosti přeshraniční spolupráce mezi zemědělskými družstvy, shrnul v závěru jednání president COGECA Eduardo Baamonde následovně:
nutnost dostatku likvidního kapitálu,
stanovení společného cíle,
silný marketing,
kalkulace dopravních nákladů,
stejné jazykové a kulturní hodnoty,
zabezpečená distributorská síť,
stálá kontrola toku cash-flow,
prosazování prodeje výrobků s vyšší přidanou hodnotou, nebo nalezení „mezery“ na trhu - niche market (vedlejšího trhu),
zvýšená celní ochrana před dumpingovými dovozy ze třetích zemí,
stabilní podnikatelské a legislativní prostředí v partnerských zemích.
Zdroj: Agris, 23. 11. 2004
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.12.2025 04:13
