Vystoupení státního tajemníka M.Tomana na semináři zemědělských podnikatelů

Vážený pane předsedo

Vážené dámy, vážení pánové

jsem velmi rád, že mohu svým vystoupením zahájit program seminář zemědělských podnikatelů nazvaný zcela příhodně „200 dní poté“. Za tuto dobu již samozřejmě máme první zkušenosti s Evropskou unií i prostředím evropského trhu.

Otázkou, která vás samozřejmě zajímá na prvním místě, jsou peníze, lépe řečeno dotace, které k vám z národního i evropského rozpočtu směřují.

* Předně je potřeba říci, že do zemědělského sektoru přijde letos více než 26 miliard Kč, tedy o více než 11 miliard Kč než loni.

* Na tomto místě bych chtěl zdůraznit, že ještě před vstupem České republiky do Evropské unie Vám byla vyplacena částka ve výši 5,2 miliardy, a to v rámci doplňkových přímých plateb.

* Tímto se na Vaše účty přesunuly finanční prostředky ještě o měsíce dříve než v loňském roce, a to mimochodem v takové výši, která je shodná s podporami na mimoprodukční funkce a uvádění půdy do klidu, kterou jste ovšem v minulých letech dostávali v průběhu celého roku.

* Do sektoru nyní proudí také podpory v rámci národních dotačních titulů (state-aid) a podpor schválených Nařízeními vlády – lesy, PGRLF, a to do této chvíle v celkové výši 1,7 miliard Kč.

* Znovu zdůrazňuji, že podpory na SAPS ve výši 6,1 miliard Kč budou vypláceny až po provedení všech fyzických kontrol na místě u všech subjektů a to stejné platí i pro proplácení žádostí v rámci Agroenvironmentálních opatření u HRDP. Obé se začne vyplácet zřejmě začátkem prosince.

* V tomto případě opravdu nemá smysl riskovat. V případě, že bychom tyto prostředky vyplatily dříve než budou provedeny všechny kontroly, s vysokou pravděpodobností budeme část prostředků vracet Unii zpět a bude zřejmě také sankcionováni. A ruku na srdce, velká část problémů s kontrolami je zapříčiněna neúplnými nebo nesprávnými údaji o pozemcích, které jste uvedli ve svých žádostech.

* Faktem je a věřím, že ředitel Höck má slova potvrdí, že masivní počet změnových žádostí vyvolaných právě drobnými úpravami hranic plynoucími z obav z kontrolorů je jedním z faktorů, které nejvíc komplikují práci při administraci dotací. Můžu říci, že jste tak sami sobě způsobili zpoždění výplat dotací.

* I přesto jsme zariskovali, nepočkali na provedení všech kontrol a v rámci opatření HRDP Méně příznivé oblasti (LFA) bylo dosud vyplaceno žadatelům 1,7 miliard Kč.

* Uvědomme si také, že jsme s proplácením začali jako první z nových členských zemí! Polsko vyplácí prostředky dosud pouze ve velmi omezené míře, na Slovensku a v ostatních „nových“ zemích se dosud neproplácí nic a provádějí se fyzické kontroly.

* U Operačního programu proběhla dvě kola žádostí, nyní je v běhu třetí zaměřené na rozvoj venkova v rámci podopatření LEADER+. V tomto období již jsou vybrány „rychlé“ projekty na investice do strojů pro zemědělskou výrobu, jejichž proplácení začne na konci letošního roku a bude pokračovat v roce příštím.

* Vyhodnocení ostatních projektů v rámci Operačního programu Zemědělství bude provedeno rovněž v letošním roce, s předpokládaným zahájením výplaty podpor na přelomu roku a v roce příštím.

* Pokud jde o rozpočet na příští rok, pak v současné době schválených 37,21 miliard Kč plně pokrývá Horizontální plán rozvoje venkova a Operační program Zemědělství.

* Stále nám chybí prostředky na dorovnání přímých plateb, na pozemkové úpravy a na investiční a neinvestiční výdaje v rámci vodního hospodářství. Jsem přesvědčen, že se situací okolo rozpočtu Ministerstva zemědělství vás seznámí ve svém vystoupení pan ministr Palas.

* Pokud jde o strukturu podpor a systém podávání žádostí na dotace v příštím roce nechceme především dělat žádné dramatické změny, ale zachovat jejich kontinuitu.

* Jsem si velmi dobře vědom toho, že v mnoha případech jste při žádostech skutečně zavaleni formuláři, což samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost chyb či nevyplnění některých údajů. Do budoucna se proto budeme snažit systém podávání zjednodušit, například podáváním jedné žádosti na tytéž pozemky pro potřeby SAPS i TOP-UPů či shodný termín pro podávání žádostí pro různé dotace.

* Rovněž předpokládám, že SZIF postupně spustí internetový portál farmáře, který by poskytoval zemědělci administrativní servis a naváděl jej, co a jak vyplnit, zařídit a odeslat.

* Na druhé straně na vás ovšem apeluji v tom směru, abyste nespoléhali na to, že to za vás někdo vyřeší a podmínky dotací si sami prostudovali. Předejdete tak chybám a vracení žádostí, ale také tím urychlíte jejich kontrolu a dřívější vyplácení prostředků.

Tolik snad k dotacím a finančním výhledům do budoucna a teď zpět do reality dnešních dnů a k další žhavé otázce, kterou jsou intervenční nákupy obilí, o které bude nepochybně hovořit také ředitel SZIFu, ing. Höck.

* Není pravdou, jak se nyní často a rádo objevuje v diskusích i v tisku, že stát si neví rady s nadúrodou obilí, lépe řečeno neví, kam ho uskladnit.

* Pokud mne paměť neklame, každým rokem provázeli sklizeň obilovin tahanice o intervenční cenu, aby jí nebyli zemědělci poškozeni. Ve všech případech byl ovšem ten špatný stát, někdy ji vyhlásil příliš brzo, jindy zas příliš pozdě.

* Letos máme konečně shodná pravidla s Unií, která nám zaručují od 1. 11. nákup obilí za intervenční cenu ve výši 101,31 EUR. A zase je to špatně – máme nadúrodu, nemáme dostatek skladovacích kapacit, nemáme jak vyvézt obilí do třetích zemí, protože nemáme přístav a moře. Takže to vypadá, že by tyto stížnosti mohly jít až k legendárnímu praotci Čechovi, že se zastavil na Řípu a nešel dál až ke Středozemnímu moři. Tím by nám odpadl alespoň poslední problém s přístavem.

* Mohu Vás ujistit, že pokud budou chybět sklady, pak nám je Unie připravena nabídnout sklady například v Německu. Takže fámy o tom, že není obilí kde skladovat jenom zbytečně kalí vodu. Rovněž jsme spolu s Maďarskem požádali jako vnitrozemské státy o příspěvek na dopravu obilí do přístavu a o všem se nyní jedná.

* Co mne ovšem udivuje, je fakt, že u obilí si na volný trh stěžujete a hledáte u státu pomocnou ruku, ale u jiných komodit, například u mléka veškerých výhod volného trhu i nabídky dočasně vyšší ceny v zahraničí využíváte.

* A jistě chápete, že se zde nabízí zcela logická otázka, proč bychom měli hledat nestandardní pomoc zemědělcům v případě obilí, když na druhé straně máme nečinně přihlížet, jak z České republiky odchází mléko a vrací se zpět v podobě jogurtů nebo sýrů.

* A musím obdobně reagovat také na sektor vepřového masa – v současné době je naše nákupní cena vepřového jedna z nejvyšších v Evropě!!! A opět se dozvídám, že tento sektor je v krizi a že klesl počet prasnic! A je to stejná písnička, když byla nadvýroba a cena prasat byla takřka na historickém minimu, varovali jsme, že je třeba tuto nadvýrobu snížit, protože trh není schopen toto množství absorbovat. A letos, když nákupní cena letí v posledních měsících strmě nahoru, je zase problém, že nám stavy prasat klesají.

* Uvědomte si, že existuje určitá neměnná zákonitost, že je-li něčeho moc, pak je to taky levné a naopak. Ale také mějte na paměti, že ceny nelze zvyšovat do nekonečna. V určité fázi totiž váš produkt za přehnanou cenu nikdo nekoupí a raději se poohlédne jinde.

Nemůžeme ovšem jenom řešit současné problémy, ale je potřeba podívat se také do budoucna. Je jasné, že reforma Společné zemědělské politiky se úzce dotkne také nás.

* Přímé podpory z Unie budou do roku 2006, kdy vyprší tříletý blok, realizovaný systémem SAPS. Protože se jedná o tzv. režim 3 + 1 + 1, tedy výplata prostředků v prvním celkovém bloku v letech 2004 až 2006 systémem SAPS a pak v dalších dvou letech (do r. 2008) je možné požádat o prodloužení tohoto systému výplaty prostředků na každý rok zvlášť. Prodloužení výplaty tímto způsobem až do r. 2008 v současné době zvažujeme.

* Zároveň se budeme v tomto období připravovat na přechod na administraci přímých plateb jednotné platby SPS, tedy platby na farmu, která nastoupí po skončení SAPSu.

* Pro využití SAPS se rozhodlo 8 nových členských zemí, jeho výhodou je zjednodušení systému plateb a kontrol, stejně tak jako snížení rizika nevyčerpání plateb a zvýšení objemu vyplacených peněz. V neposlední řadě je z tohoto systému také jednodušší přechod na SPS.

* Pokud jde o národní přímé platby (TOP-UP), pro rok 2005 jej poprvé schvaluje Evropská komise. Podali jsme návrh TOP-UPu na principu: u platby na VDJ (po odpočtu SAPS a TOP-UP na hektar zemědělské půdy) je předpoklad platby ve výši asi 1500 až 1600 Kč/VDJ, dále pak na ohrožené komodity – chmel, len, škrob a na zemědělskou půdu.

* Pro období 2007 až 2008 bude zpracován návrh, který by se neměl příliš lišit od současně hodnoceného uspořádání, ale bude již více zohledňovat principy SPS, aby přechod ze SAPS na SPS byl hladký.

* Pokud jde o jednotlivé komodity pak u bramborového škrobu činí národní přímá doplňková platba pro brambory určené k výrobě bramborového škrobu z národních zdrojů činí 102,29 EUR (3 319,10 Kč při kurzu 1€ = 32,448) na 1 tunu bramborového škrobu. Reforma SZP však navrhuje od roku 2005-2006 rozdělení přímé podpory na 60% podíl, ten dále vyplácet pěstitelům, a 40% podíl započítat do národní obálky jako platbu oddělenou od produkce. Dosud není jasno, zda tento mechanizmus bude aplikován i pro členské země realizující systém SAPS.

* U mléka jsou od letošního roku v rámci Společné zemědělské politiky do roku 2007 zřízeny přímé podpory na mléko, plně oddělené od produkce a zakomponované do národní obálky členské země. To znamená, že tyto prostředky - v letošním roce přibližně 10 miliónů EUR, v příštím roce to bude asi 20 miliónů EUR - jsou našim zemědělcům vypláceny prostřednictvím zjednodušené platby na hektar zemědělské půdy – SAPS, tedy bez ohledu na komoditní specifikaci.

* Nejvýznamnější je pro nás samozřejmě reforma cukerního sektoru, která by, pokud by byla přijata v podobě, ve které byla předložena, nás velmi poškodila: v podstatě bychom se ze země, která cukr vyvážela, zemí, která je tuto komoditu nucena dovážet. V současné době se intenzivně jedná o tomto problému. Určitým úspěchem je prozatím to, že zahájení reformy cukerního sektoru je posunuto až na marketingový rok 2006/2007.

* Pokud jde o přechod na SPS (single payment scheme – jednotná platba na podnik), na který musíme, jak jsem již uvedl přejít nejpozději od roku 2009 je nejdůležitějším kritériem vybrat, nejvhodnější referenční období pro stanovení platebních práv zemědělců. Zvažujeme nyní několik variant a chceme vybrat tu, která bude pro vás, zemědělské podnikatele skutečně optimální.

* Při aplikaci systému SPS chceme v každém případě zohlednit specifickou strukturu zemědělských podniků v ČR, která je značně odlišná od struktury ve „starých“ členských zemí, právě pokud jde o velikost zemědělských podniků.

Vážení přátelé,

Chtěl jsem vás alespoň v základních obrysech seznámit s aktuální situaci v českém zemědělství, ale také s jeho směřováním do budoucna. Jsem přesvědčen o tom, že si z dnešního semináře odnesete dostatek informací, která vám pomohou nahlížet na některé problémy a záležitosti také z jiného úhlu pohledu.

Přeji vám úspěšná jednání a děkuji za pozornost.