Methylbromid ze zemědělství příští rok zřejmě zcela nezmizí

Látka používaná jako postřik na jahody či rajčata - methylbromid ze zemědělství vyspělých států v příštím roce zřejmě zcela nevymizí. Účastníci konference Montrealského protokolu v Praze spějí dnes v závěrečném dnu zasedání ke kompromisu ohledně používání této látky, která poškozuje ozonovou vrstvu země šedesátkrát rychleji než již zakázané freony. Náměstek generálního tajemníka OSN a výkonný ředitel pro životní prostředí Klaus Töpfer odpoledne novinářům řekl, že jednání ještě pokračují. "Nikdo nezpochybňuje, že je třeba methylbromid postupně ze zemědělství vyloučit, jde pouze o tempo snižování," konstatoval. O výjimky z omezení, na němž se světové společenství dohodlo již před lety, žádají zejména Američané, rajčata, jahody, lilky a květiny však chtějí dál ošetřovat methylbromidem i Španělé či Italové. V otázce použití methylbromidu, jehož světová spotřeba klesla ze 64.000 tun v roce 1991 na zhruba 26.000 tun, se země rozdělily podle Töpfera na ty, které tvrdí, že za tuto látku neexistuje adekvátní náhrada, a státy, které o tom pochybují. Methylbromid se používá také jako průmyslové rozpouštědlo a jako dezinfekční činidlo.

V Praze se politici dohodli, že do roka provedou světovou inventuru jeho použití jako dezinfekce, aby se vyhnuli podezření, že se zaměřují pouze na jednu oblast použití rizikové sloučeniny. Do jednání šly Spojené státy s požadavkem povolení 10.700 tun methylbromidu pro zemědělství, Itálie 2500 tun, Španělsko a Izrael žádají po tisíci tunách methylbromidu. Töpfer na tiskové konferenci zdůraznil, že výjimky jsou součástí fungování světové úmluvy o ochraně ozonové vrstvy Země, Montrealského protokolu. Jako příklad uvedl povolení používat nadále freony do inhalátorů pro nemocné, protože ještě neexistuje jejich náhrada. I přesto poklesla od roku 1986, kdy začal svět omezovat spotřebu freonů, produkce látek poškozujících ozonovou vrstvu z 1,2 milionu tun na 146.000 tun. Montrealský protokol považuje Töpfer za ukázku dobře fungující světové smlouvy, velký podíl na jejím úspěchu má podle jeho názoru existence multilaterálního fondu na pomoc rozvojovým zemím. Podobný fond doporučuje založit i pro financování právě se rozbíhajícího Kjótského protokolu o skleníkových plynech. Náměstek generálního tajemníka OSN v Praze pochválil rozvojové státy za to, že se s freony "dobře popraly". Jejich úkolem bylo původně spotřebu pouze stabilizovat, podařilo se jim ale produkci freonů snížit o 40 procent. Přes měřitelné úspěchy protokolu zůstávají i nadále některé problémy. Objem černého obchodu s těmito látkami se odhaduje na jednu až dvě miliardy dolarů ročně.