Jihoameričané obdělávali půdu už před více než 4000 lety

Vyspělá zemědělská společnost existovala v Jižní Americe, konkrétně v oblasti dnešní Uruguaye, už před 4200 až 4800 lety. Odhaluje to studie, kterou dnes zveřejnil britský vědecký časopis Nature. Vědci objevili na archeologickém nalezišti Los Ajos na bažinatém území jihovýchodní Uruguaye stopy po ohništích soustředěných kolem ústředního prostranství, která původní obyvatelé Jižní Ameriky částečně využívali k přípravě pokrmů a výrobě nástrojů. Analýzy zbytků škrobu a jiných fosilních zbytků rostlin ukázaly, že zdejší usedlí obyvatelé vyvinuli skutečné zemědělství. Pěstovali kukuřici, ovoce a fazoli. Až dosud se historici domnívali, že před španělskou kolonizací v 16. století se v tomto regionu neusídlila žádná civilizace a proháněly se tudy jen malé skupiny lovců a sběračů rostlin.

Lokalita Los Ajos o rozloze 12 hektarů se skládá především ze šesti náspů o výšce 1,75 až dva metry s rovným návrším, určeným pro kováře, a ze dvou dalších pahorků oválného tvaru. Studie provedená mezinárodní skupinou vědců pod vedením Josého Iriarteho z institutu pro výzkum tropů v Panamě vyloučila celý houf interpretací tradovaných generacemi archeologů, uvedl Peter Stahl z Binghamtonské univerzity v USA. Nejnovější vědecké závěry podle něj "vyjevily potenciál prehistorické kultury pro porozumění prérijním a bažinatým oblastem, jež byly z historického hlediska považovány za okrajové". Archeologové soustředili svá bádání po složitých společnostech Latinské Ameriky až do nedávných let do oblastí kolem And a na náhorní plošiny.