Zaměstnavatelé se s odbory stále neshodli na růstu mezd rolníků

Zaměstnavatelské svazy v zemědělství se s odbory zatím nedohodly na tom, o kolik by měly v příštím roce stoupnout mzdy rolníků. Zatímco odboráři žádají zvýšení o 11 procent, podniky navrhují přidat zhruba 7,3 procenta. To by znamenalo asi 600 až 800 korun měsíčně, řekl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Průměrná mzda v zemědělství za letošní první pololetí byla 11.700 korun měsíčně. Další kolo kolektivního vyjednávání je stanoveno na pondělí. "Nevidíme důvod, proč bychom couvali," prohlásil předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek. Odboráři zdůvodňují své požadavky tím, že mzda v zemědělství tvoří pouze 71 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. Produktivita práce je ale v odvětví jedna z nejvyšších v republice. "Odboráři si nenechají neustále líbit argumentaci podnikatelů a trpět snižující se životní úroveň zemědělských pracovníků," řekl Dufek. Podle Jirovského bude záležet také na tom, jak budou vypadat zemědělské podpory.

Zemědělci žádají dorovnání přímých plateb na 60 procent úrovně EU, což umožňují výsledky předvstupních jednání. Ministerstvo zemědělství má zatím peníze na doplatek 30procentních unijních přímých plateb na 48 procent hladiny v bývalé evropské patnáctce. Na splnění požadavku zemědělců schází asi 2,5 miliardy korun. Ministr zemědělství Jaroslav Palas však dnes přislíbil, že potřebné peníze jeho resort získá z vlastních mimorozpočtových zdrojů. Podle předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jana Veleby je rozpor také v délce dovolené. Zaměstnavatelé žádají její zkrácení, pokud by pátý týden nešel proplatit a pracovníci by si jej museli vybrat. Pět týdnů je totiž v zemědělství těžko realizovatelných, uvedl Veleba.