Nepodceňujte na jaře hraboše polního
4. 1. 2005 | AGRO - Ochrana, výživa, odrůdy
Ing. Josef Gall
Poslední teplé a sušší ročníky byly příznivé i pro rozvoj populace hraboše polního. V ozimých obilninách, pícninách, ozimé řepce i kmínu, kde mu nebyla věnovaná patřičná pozornost, začal již opět ohniskově škodit. Jeho škodlivost rovněž narostla v sadech i zahradách. Nejúčinnější proti jeho dalšímu přemnožení jsou opatření prováděná již na jaře. Avšak z různých důvodů (hlavně finančních) se v jarních měsících většinou žádná opatření nedělají. Na podzim pak zjistíte, že se hraboš přemnožil a pokud s tím něco neuděláte, tak poškodí i nově zaseté ozimy a pícniny.
Hraboš polní (Microtus arvalis) je naším nejpočetnějším hlodavcem
Protože obývá především polní kultury a živí se výlučně rostlinnou potravou, patří v zemědělství k významným polním škůdcům - zejména v letech, kdy se přemnoží. V takovém případě je populace hrabošů schopna na dané ploše zničit téměř celou úrodu. Tito drobní, kolem deseti centimetrů velcí hlodavci, žijí hlavně v koloniích. Pohromadě se sdružuje více jedinců, z nichž každý buduje svou vlastní noru. Obývají systém podzemních chodeb a vchody do podzemí spojují ušlapané stezičky na povrchu. Hraboši jsou aktivní po celý rok a na zimní období si vytvářejí zásoby potravy. Hraboš má vysokou rozmnožovací schopnost a rychlé pohlavní dospívání. Délka života se pohybuje od 1 do 4 měsíců. Rozmnožovat se začínají již ve stáří (3)4-6 týdnů. Samičky jsou březí 21 dnů. Do roka mívají 1-5 vrhů po 1-10 mláďatech. To řadí hraboše k typickým kalamitním a gradačním škůdcům. Během roku se může početnost hrabošů zvýšit až stonásobně.
Ve třech až sedmiletých, někdy i delších intervalech, dochází k jejich kalamitnímu přemnožení - ke gradacím. V přírodních populacích gradace nikdy netrvají déle než 2 roky. Poté následuje prudké snížení početnosti hrabošů. Při snižování početnosti populace hraboše polního chemickými zásahy zejména na podzim se gradace uměle snižuje a tyto intervaly se prodlužují až ruší.
Hraboš denně zkonzumuje tolik potravy (živí se všemi druhy plodin a plevelů), jako sám váží, tj. 15-20 g. K této hodnotě je potřeba připočítat i jeho plýtvavý žír. Proto je potřeba v průběhu vegetace, zvláště v mladých výsadbách a nově založených porostech ozimů, pícnin a ostatních ohrožených plodin, průběžně sledovat výskyt a množství hrabošů a včasným ošetřením zabránit jejich přemnožení. Pokud tomuto škůdci nevěnujete pozornost v jarních a letních měsících, o to více pozornosti je nutno věnovat sledování jeho výskytu v říjnu a listopadu, kdy se kolonie hrabošů přesunují na tyto plochy i z okolních porostů a ze zaoraných ploch.
Před každým zamýšleným ošetřením porostu je nutno provést odpočty užívaných východů z nor. Zášlapy východů z nor provedeme na 5 místech 10x10 m, tj. 5x100 m2 , a podle znovu otevřených nor po 24 hodinách zjistíme skutečný výskyt hrabošů. Podle zjištěného stavu poté rozhodneme o případném ošetření. Tento způsob odpočtů využíváme zejména na jaře a v létě.
Jak zjistit míru výskytu hrabošů na pozemku?
Na každé lokalitě větší než 5 ha (ve zvolené plodině) se uskuteční 4 průchody (transekty), každý o délce 100 m (cca 70 dvojkroků=140 kroků) a šířce 2,5 m. Prochází se úhlopříčně porostem a zjišťuje se:
- Počet nor s výhrabky
- Počet užívaných nor, tj. nor, do nichž je vtažena čerstvá potrava nebo zjištěn čerstvý trus
nebo byl spatřen živý hraboš.
Výsledky u jednotlivých zjištění se vždy vynásobí 10 a obě hodnoty se sčítají.
Aby bylo sledování dostatečně přesné, nesmí být porost při šířce průchodu 2,5 m vyšší než 10-15 cm. Při vyšším porostu je nutno šířku průchodu vhodně snížit.
Stupnice pro hodnocení početnosti hraboše polního v porostech ozimých obilovin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. (podle součtu počtu nor s výhrabky a počtu užívaných nor na 1 ha):
Roční období slabý výskyt střední výskyt silný výskyt
Jaro 5 - 10 15 - 40 45 a více
Léto 5 - 40 45 - 200 205 a více
Podzim 5 - 100 105 - 400 405 a více
Stupnice pro hodnocení početnosti hraboše polního v porostech vojtěšky, jetele, semenných trav, TTP (louky, úhory), zatravněné sady (podle součtu počtu nor s výhrabky a počtu užívaných nor na 1 ha):
Roční období slabý výskyt střední výskyt silný výskyt
Jaro 5 - 40 45 - 100 105 a více
Léto 5 - 200 205 - 600 605 a více
Podzim 5 - 400 405 - 2000 2005 a více
Odpočty metodou "průchodu porostem" se neprovádí bezprostředně po prudkých deštích, po agrotechnických zásazích a na zamokřených pozemcích. Tam je nutno provést klasické zášlapy východů z nor. Podle zjištěného stavu poté rozhodnout o případném ošetření.
Koncem podzimu a začátkem zimy se může počet hrabošů ještě zvyšovat migrací z okolních rozorávaných pozemků.
Po zkušenostech z minulých let doporučujeme ošetřit napadená ohniska i v porostech se středními výskyty hrabošů, kde může lokálně způsobit i výrazné hospodářské škody. Porost je nutno ošetřit včas před vznikem velkých ztrát na porostu.
Pro rychlejší a operativnější zjišťování výskytu hrabošů vypracoval ing. M. Zapletal, CSc. a kol. podrobnou metodiku, kterou je možné se řídit.
Regulace hrabošů je nutná
Podle zákona č. 326/2004 Sb., § 3, písmeno a) je každý majitel a uživatel pozemků povinen (kromě jiného) zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí a nebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat (hlodavci mohou být rezervoárem závažných chorob lidí i zvířat).
K hubení hrabošů jsou podle metodiky SRS pro plošný rozsev na povrch půdyplošně i ohniskově povoleny Stutox I a Lanirat Micro. Při aplikaci je nutno vždy pečlivě dodržovat návody k použití! Pozor! Oba tyto přípravky jsou zařazeny mezi přípravky pro suchozemské obratlovce nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné.
Ošetřovatel porostu je podle § 51 zákona č. 326/2004 Sb. povinen oznámit použití přípravku zvlášť nebezpečného nebo nebezpečného pro suchozemské obratlovce na pozemku, který je součástí honitby, oprávněnému uživateli honitby, příslušnému orgánu Státní veterinární správy a rostlinolékařské správě, a to nejpozději 3 dny před zahájením aplikace přípravku.
Aplikace rodenticidů není všelékem
Vlastní aplikací rodenticidů (přípravků proti hlodavcům) nepostihujeme vlastní příčinu, ale jenom léčíme důsledky nějakého zanedbání. Účinek chemického přípravku je na hraboše v dané plodině většinou okamžitý, ale je finančně náročnější a jenom krátkodobý. Zásahem otrávíme hraboše pouze v místě aplikace přípravku, ale již nezasáhneme populace na okolních pozemcích a zejména neudržovaných plochách (refugiích), jako jsou meze, silniční příkopy aj. Tyto populace hraboše začnou okamžitě obsazovat uvolněná teritoria a pokud pro ně trvají příznivé životní podmínky, tak si je těmito chemickými zásahy v podstatě udržujeme na stále vysoké úrovni a tím jsme nuceni zásah opakovat i vícekrát po sobě.
Proto je vhodné, kromě aplikace rodenticidů pro zamezení přemnožení hraboše zajistit:
- prostorovou izolaci nově zakládaných atraktivních porostů od největších ohnisek napadení,
- řádnou, kvalitní přípravu půdy s vyloučením minimalizace, hlavně nenechat nezaorané zbytky organické hmoty,
- vytvářet všemi dostupnými prostředky vhodné podmínky pro přítomnost a rozvoj predátorů a zejména omezit rizika jejich otrav. Hraboši se živí drobné kunovité šelmy, především lasičky, které je mohou pronásledovat přímo v jejich norách. Nepohrdnou jimi ani větší druhy šelem, s oblibou je loví např. lišky. Hlavní potravu představují také pro poštolky a káňata. Hraboši se však objevují i na jídelníčku dalších živočichů - živí se jimi čápi, různé druhy sov, ťuhýci, loví je i užovky, zmije.
- v sadech pravidelně sežínat trávu v meziřadích na výšku 10-15 cm. Odstraňovat plevele. Pokud je to možné, provádět pravidelnou kultivaci nebo alespoň kolem stromů aplikovat herbicidy. Věnovat zvýšenou pozornost refugiím. Kontrolovat a v případě potřeby ošetřit i přilehlé části sadů (okrajů cest, příkopů) nebo je alespoň pokosit.
- podporovat pernaté dravce a sovy. Pro kalouse ušatého instalovat počátkem března hnízdní podložky, pro poštolku obecnou hnízdní podložky a budky. Posedy (berličky) pro káně lesní, poštolku obecnou a sovy.
- praxí je ověřeno, že umístění berliček pro káně na podzim přímo v porostech polních plodin, může podstatně počty hrabošů omezit. V jarním období (před začátkem polních prací) berličky uklidíme.
Zdroj: AGRO - Ochrana, výživa, odrůdy, 4. 1. 2005
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.12.2025 07:01
