V tuzemsku přibylo za půl roku více než 3300 pěstitelů vinné révy

Více než 3300 pěstitelů vinné révy přibylo v loňském roce do evidence oddělení trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vinaření se tak nyní věnuje téměř 18.300 lidí na celkové registrované ploše 18.710 hektarů. Z toho více než 730 hektarů připadá na vinařskou oblast Čechy, která eviduje 153 pěstitelů. Řekl to Jaromír Čepička ze znojemského oddělení ústavu. Období do vstupu do Evropské unie charakterizoval odborník jako výrazný nástup nové výsadby, která loni dotáhla celkovou plochu vinic na úroveň roku 1989, tedy 18.710 hektarů. "Bohužel přes 50 procent výsadby v posledních letech byly odrůdy modré," uvedl Čepička s tím, že v Rakousku a Německu přitom nyní klesá odbyt červených vín a Česko je již součástí trhu EU.

Za poslední tři roky dosáhla nová výsadba zhruba 5000 hektarů a dalších více než 550 hektarů je nahlášeno vyklučených vinic. Spolu se dvěma procenty dalšího navýšení ploch, dojednaných ještě v Kodani, činí celkový produkční potenciál českých a moravských vinic 19.600 hektarů. I když mezi nejvíce vysazovanými odrůdami vedou Frankovka a Rulandské modré, nechybějí ani další kvalitní odrůdy jako Sauvignon, Ryzlink rýnský, Tramín červený, Chardonnay nebo Rulandské bílé. Nejvyšší plochu 2085 hektarů má nyní Müller Thurgau, těsně následovaný Veltlínským zeleným.

Největší vinařskou obcí se podle uzavřené registrace staly Velké Bílovice na Břeclavsku, kde se vinařství věnuje 993 lidí na ploše 811 hektarů. Na druhém místě z hlediska plochy jsou Valtice s téměř 578 hektary, kde však oboru holduje 174 pěstitelů. Jen o málo menší plochu pak má 710 vinařů v Čejkovicích. Podle novely vinařského zákona má Česká republika nyní dvě vinařské oblasti, Čechy a Moravu. Následuje šest podoblastí, mezi nimiž má prim Velkopavlovická s téměř 5150 hektary plochy vinic, na nichž pracuje 6680 pěstitelů. Více než 10.000 lidí se věnuje oboru v Mikulovské a Slovácké oblasti se zhruba stejnou výměrou více než 4600 hektarů.