Porovnání HDP v regionech EU

Výše hrubého domácího produktu odpovídá celkové produkci hmotných i nehmotných výrobků a služeb ve státě, či jiné územní jednotce, za určité časové období. Podle výše HDP na hlavu podle parity kupní síly se pak nejčastěji hodnotí hospodářská vyspělost dané země či regionu.

Pracovníci Eurostatu vzali při studii jako klasifikační základ územní jednotky NUTS II (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques II) – ty v ČR představuje osm regionů soudržnosti, které zahrnují jeden až tři samosprávné kraje. Při výpočtu procentuálního podílu regionů na celkovém průměru HDP EU na hlavu byly použity údaje o HDP z roku 2002.

V EU 25 se míra HDP na hlavu podle parity kupní síly pohybuje v rozmezí od 32 % celkového průměru EU (Lublinské vojvodství v Polsku) až po 315 %, kterými se může pochlubit oblast vnitřního Londýna (Velká Británie).

Praha mezi nejbohatšími regiony

Třemi nejbohatšími regiony podle výše HDP na hlavu jsou kromě zmiňovaného vnitřního Londýna (315 % průměru EU) ještě Hlavní město Brusel v Belgii (234 % průměru EU) a Velkovévodství Lucembursko (213 % průměru EU). Z celkového počtu 254 územních jednotek NUTS II v celé EU jen ve 37 přesahuje míra HDP na hlavu 125 % průměru EU tedy zhruba v každém sedmém. Z těchto 37 nejbohatších regionů 7 leží ve Velké Británii, šest v Německu a Itálii, čtyři v Nizozemsku a Rakousku, dva v Belgii a Finsku a jeden v ČR, Španělsku, Francii, Irsku, Švédsku a Lucembursku. Praha je jediným regionem z nových deseti členských států, který se 153 % průměru EU v této skupině figuruje.

Je nicméně třeba poznamenat, že v některých regionech mohou být údaje o HDP výrazně ovlivněny dojíždějícími pracovníky z okolních regionů. Ti v místě svého pracoviště zvyšují celkovou míru HDP na úroveň, které by nemohli dosáhnout místní ekonomicky aktivní usedlíci. V regionech, kde dojíždějící pracovníci bydlí, naopak vycházejí ukazatele HDP podhodnocené. To se podle závěrů Eurostatu týká například okolí vnitřního Londýna a hrabství Kent a Essex. V ČR je podobným příkladem Praha, která „odčerpává“ HDP Středočeskému kraji. V jiných případech může vést ke snižování místního HDP například vysoký podíl penzistů v regionu.

Nejchudší regiony

Všech pět nejchudších regionů se nachází v Polsku: jedná se o vojvodství Lublinské (32 %), Podkarpatské (33 %), Varmiňsko-mazurské (34 %), Podleské (35 %) a Svatokřížské (36 %). Z 59 regionů, které jsou pod úrovní 75 %, je 16 v Polsku, 7 v ČR (tedy všechny ostatní kromě Prahy), 6 v Maďarsku a Německu, 5 v Řecku, 4 v Itálii a Portugalsku, 3 na Slovensku, 2 ve Španělsku a 1 v Belgii, Velké Británii, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a na Maltě.

HDP na hlavu v regionech EU (% z průměru EU podle parity kupní síly)

Deset nejvyšších Deset nejnižších

Region (země) % Region (země) %

Velká Británie Vnitřní Londýn (315)

PolskoVojvodství Lublinské (32)

BelgieBrusel hl. m.(234)

PolskoVojvodství Podkarpatské (33)

LucemburskoLucembursko (213)

PolskoVojvodství Varmiňsko-mazurské(34)

NěmeckoHamburk (188)

PolskoVojvodství Podleské (35)

FrancieÎle de France (176)

PolskoVojvodství Svatokřížské (36)

RakouskoVídeň (174)

MaďarskoÉszak Magyaroszág (37)

Velká BritánieBerkshire,

Buckinghamshire & Oxfordshire (162)

PolskoVojvodství Opolské (37)

ItálieSamosprávná provincie Bolzano (160)

MaďarskoEszag-Alföld (38)

ŠvédskoStockholm (158)

SlovenskoVýchodní Slovensko (39)

NěmeckoHorní Bavorsko (158)

LotyšskoLotyšsko (39)

HDP na hlavu v regionech soudržnosti v ČR (% z průměru EU podle parity kupní síly)

Region %

Česká republika 67,6

Praha 152,8

Střední Čechy 55,3

Jihozápad 61,1

Severozápad 53,9

Severovýchod 56,7

Jihovýchod 59,8

Střední Morava 52,4

Moravskoslezsko 56,5