Počty pracovních míst v zemědělství v Německu se snižují

Málokterý obor snížil v uplynulých letech počty pracovních míst o takové množství jako zemědělství. Od roku 1991 do roku 2003 se v německém zemědělství snížil počet zaměstnanců z okruhu rodinných příslušníků o 40 %. Na statcích nalezlo v roce 1991 zaměstnání 1,370 milionu lidí. O pouhé čtyři roky později se počet pracovních sil zredukoval již na 1,147 milionu a v následujícím čtyřletém období do roku 1999 se ztenčil na 940 800.V roce 2003 bylo již na statcích zjištěno pouhých 822 700 pracovních míst celkem.

Poměry mezi podniky vedenými jako hlavní nebo vedlejší zdroj příjmu se nezměnily. Jak v roce 1991, tak v roce 2003 činily početně vždy polovinu pracovní síly z okruhu rodinných příslušníků. Silné snížení počtu pracovních sil je věrným obrazem změny struktury v zemědělství, protože ve stejném rozsahu se snížil i počet podniků. Plochy podniků, které ukončily činnost, mohly vzhledem k mimořádně narůstající produktivitě v zemědělství převzít podniky zbývající. Počet pracovních míst na 100 hektarů se tím v poměru snížil o dva pracovníky na plný pracovní úvazek na pouhé čtyři, přičemž malé statky, hlavně asi vzhledem k chovu dobytka, mají na hektar větší počet pracovníků než velké podniky rostlinné výroby.

I když tady nalezl práci přibližně stejný počet osob pracujících zde v hlavním nebo vedlejším zdroji příjmů, je stupeň jejich zaměstnanosti naprosto opačný. Zatímco u podniků vedených jako hlavní zdroj příjmů jsou přinejmenším v 87 % podnicích zaměstnáni vedoucí podniků na vlastních statcích na plný úvazek a jejich podíl se proti roku 1991 dokonce nepatrně zvýšil, jsou v podnicích vedených jako vedlejší zdroj příjmů vázána na statcích na plný úvazek pouhá 4 % vedoucích. Zde by asi největší částí příjmu mohly manželům přispívat zdroje z nezemědělské činnosti. Na rozdíl od 5,8 % v roce 1991 stupeň zaměstnanosti na plný úvazek dokonce poklesl. U rodinných příslušníků naopak převažuje zaměstnání na statku na částečný úvazek, také u podniků vedených jako hlavní zdroj příjmů. Zde bylo v roce 1991 zaměstnáno na plný úvazek pouhých 20,7 % rodinných příslušníků, do roku 2003 klesl tento podíl na 18,8 %. U podniků vedených jako vedlejší zdroj příjmů byl stupeň zaměstnanosti rodinných příslušníků na statku na plný úvazek výrazně nižší a činil v roce 1991 pouhých 5,2 %; do roku 2003 ale ještě klesl na 1,1 %.

Počet zaměstnanců v zemědělství celkem se ale snížil méně než počet pracovníků z okruhu rodinných příslušníků. Především zvětšující se velké podniky nasazovaly narůstající měrou cizí pracovní síly pracující ve mzdě. Jejich počet se od roku 1991 zvýšil ze 169 700 na 271 900, především díky narůstajícímu významu sezonních pracovních sil. Přitom ovšem přicházejí stále více ke slovu pracovní síly se zkráceným pracovním úvazkem, protože pracovní výkon přepočtený na pracovní sílu na plný pracovní úvazek se dokonce snížil z 90 000 na 69 800 jednotek pracovní síly.

http://www.agranet.de/6736.php