OHLÉDNUTÍ ZA ZEMĚDĚLSKÝM ROKEM 2004 A VÝHLED DO ROKU 2005

Ing. Tomáš Fiala, Vojtěch Kašpar, Jiří Bajer ORIN spol. s r.o., Zkušební stanice Kluky

Sklizňový rok 2003/2004 byl z hlediska výnosů mimořádně úspěšný. Výnosy ozimých obilovin a řepky, kterých bylo v tomto roce na mnoha zemědělských podnicích dosaženo se v minulých letech zdály nereálné. Co bylo příčinou těchto vysokých sklizní?

Podzim roku 2003 ničím nenasvědčoval tomu, že by sklizeň měla být něčím výjimečná, a že by měla vybočit z řady posledních let, které nám příliš radosti neudělaly. Velký deficit srážek, jímž se podzim 2003 vyznačoval, měl za následek dlouhé a špatné vzcházení porostů ozimých obilovin i řepek, jejich mezerovitost a špatné zapojení s nímž šly tyto porosty do přezimování. Díky sněhové pokrývce, která porosty chránila před mrazovými teplotami nedošlo u převážné většiny těchto slabých porostů k jejich vyzimování. Vlivem hojných jarních srážek a ne příliš vysokých teplot se začal podzimní deficit vyrovnávat, porosty ozimů se zahustily a rychle dohnaly ztrátu ve vývoji, s níž šly do přezimování.

Na rozdíl od předchozího suchého ročníku rovněž dobře zapůsobily herbicidní přípravky. Byly aplikovány na dobře vzešlé plevele, které díky příznivým klimatickým podmínkám dobře transpirovaly a rozváděly herbicidy do svých pletiv.

Vlhčí průběh jarních a letních měsíců rovněž nahrával rozvoji houbových chorob jak v obilovinách, tak v řepce. Většina porostů obilovin byla zasažena infekcí padlí travního, které se v minulých suchých ročnících vyskytovalo pouze sporadicky. Poměrně časté srážky rovněž napomáhaly šíření braničnatek. Naopak chladnější průběh počasí nesvědčil rzím, které se v porostu vyskytly později než v teplých ročnících a výnos výrazně neovlivnily. V řepce se kromě fomové hniloby projevila po několika letech rovněž infekce hlízenky obecné. Všechny tyto okolnosti by nasvědčovaly spíš nebezpečí velkého propadu ve výnosech. Většina agronomů však porosty obilovin i řepek ošetřila jedním či dvěmi fungicidními zásahy, čímž podpořila dobrou kondici rostlin, které pak zmiňovaným patogenům lépe odolávaly.

V řepce ozimé způsobovali v minulých dvou letech největší škody šešuloví škůdci. Chladnější počasí, které v jarních a letních měsících panovalo však těmto škůdcům nesvědčilo. Navíc většina agronomů porosty řepek proti těmto škůdcům ošetřovala. Díky těmto okolnostem byly ztráty na výnosech řepky minimální.

Otázka startu porostů do letošního jara

Podzim a zejména porosty ozimů roku 2004 se od porostů roku 2003 diametrálně liší. Srovnání klimatických podmínek a zejména rozdíly ve srážkách jsou dobře patrné z grafu č.1.

Většina porostů, byla včas zaseta a srážky, které po zasetí následovaly zabezpečily velmi dobré vzcházení rostlin. Porosty jsou husté, dobře zapojené. Příznivý průběh podzimního počasí však nahrával rovněž rozvoji patogenů a porosty obilovin si do jarních měsíců nesou počátky infekcí listových chorob, ať už se jedná o hnědou a rhynchosporiovou skvrnitost v případě ječmenů, či o braničnatky v případě pšenic. Tyto choroby se pak na jaře, v případě příznivých klimatických podmínek, mohou začít rychle šířit. Většina řepek, u nichž bylo nebezpečí přerůstání (zejména porosty seté před 20. 8. 2004) a časného napadení fomovou hnilobou byla ošetřena fungicidy s morforegulačním účinkem. Mrazy, které se dostavily už koncem listopadu a v prosinci, přišly pozvolna. Pohybovaly se většinou do 7 C a měly by dobře navodit zimovzdornost ozimů, které budou lépe odolávat případným vyšším mrazům, jež mohou v průběhu zimy nastat.

Podmínky na počátcích hospodářských roků 2003/2004 a 2004/2005 a zejména stavy porostů se od sebe diametrálně liší. Věřme, že konce obou sezón a zejména výnosy se tolik lišit nebudou.

Graf č. 1: Srovnání teplot a srážkových úhrnů podzim roku 2003 a 2004 ZS Kluky