"Špatné" priony se dostanou i tam, kde je vědci nečekali

Čeští veterináři minulý týden zjistili už šestnáctý případ nemoci šílených krav (BSE). Vědci ve světě zase pár dnů předtím oznámili další nepříjemné zjištění, že totiž infekční částice této nemoci se mohou vyskytovat i v orgánech, které se zatím považovaly za bezpečné. Dobrou zprávou naštěstí je, že v zemích, kde se provádí důsledné testování poraženého dobytka na BSE, tedy i v Česku, zůstává riziko nákazy lidí minimální. Při BSE, neboli bovinní spongiformní encefalopatii (dobytčím pórovitém onemocnění mozku), se v mozku nakažených zvířat vytvářejí mikroskopické dutinky. Zastavit postup nemoci se nedá.

Většina vědců je dnes přesvědčena, že chorobu přenášejí priony - malinké bílkovinné částice, které se vyskytují v nervových buňkách. Dají se rozdělit na "dobré" a "špatné", jež se od sebe liší prostorovým uspořádáním. "Špatné" priony při kontaktu přinutí ty "dobré", aby rovněž změnily tvar a začaly poškozovat mozek.

Víme toho málo

Podle dosavadních znalostí se "špatné" priony vyskytují v mozku, míše, brzlíku, mandlích, slezině, očích a tenkém střevě nemocných zvířat. Na jatkách se proto tyto rizikové části odebírají i ze zdravých zvířat, vyřazují se, a neměly by se tedy dostat do lidského jídla. Svalovina (maso) a mléko se považují za bezpečné.

Nový výzkum, jehož výsledky publikoval špičkový odborný časopis Science, však ukázal, že zmutované priony se mohou dostat i do dalších tělních orgánů, a to takových, v nichž je zánět.Vědci to prokázali při pokusech na myších. Hlodavce s pěti různými zánětlivými onemocněními ledvin, slinivky a jater nakazili chorobou BSE. Zjistili, že deformované priony se objevily také v těchto orgánech. A to přesto, že tam podle předchozích teorií nemají co dělat."Nyní musíme zjistit, zda totéž platí i u hospodářských zvířat," uvedl hlavní autor výzkumu Adriano Aguzzi z univerzitní nemocnice v Curychu. "O prionech toho víme velmi málo. Dostáváme překvapivé výsledky pokaždé, když uděláme nový experiment," poznamenal Aguzzi pro agenturu Bloomberg.Jejich bádání financují vlády USA, Švýcarska a Evropská unie.

Přijdeme o paštiky?

Jak se zatím ukazuje, priony se do neobvyklých tělních orgánů dostávají při zánětu, kdy imunitní buňky vytvářejí substanci zvanou lymfotoxin. Ta, jak se zdá, přispívá k množení zmutovaných prionů. Po uzdravení zaníceného orgánu z něj zase priony zmizí, avšak zůstanou v obvyklých nervových a dalších tkáních.

Co je však pozoruhodné, předběžné výsledky naznačují, že deformované priony se v zánětem postižených orgánech mohou objevit dokonce dříve, než jsou zjistitelné v nervových tkáních. Což by mohlo znamenat, že poražené dobytče může projít testem, při němž veterináři zkoumají mozek, ale v jeho zánětlivě změněných játrech či ledvině už jsou nakažlivé částice.Úřady ve Velké Británii, která nedobrovolně má s BSE největší zkušenosti, zatím oficiálně oznámily, že je zapotřebí získat více poznatků, než z nich vyvodí nějaké závěry. Podle odborného tisku zatím experti zvažují, zda by na jatkách neměly být z potravního řetězce preventivně vyřazovány i další části nemocných dobytčat.

V praxi by to mohlo znamenat, že v zemích, kde se BSE vyskytuje, by se mohla zakázat i konzumace všech vnitřností. K jídlu by tedy bylo povoleno pouze maso, protože ani nové výzkumy neprokázaly, že by se ve svalovině mohly infekční priony vyskytovat. V této chvíli však o zákazu potravin z vnitřností ještě žádný zdravotní úřad na světě neuvažuje.