Zelináři na Litoměřicku bojují kvůli nízkým cenám o přežití

Pěstitelé zeleniny na Litoměřicku bojují kvůli nízkým výkupním cenám a levnému dovozu o přežití. Zemědělci začali zaorávat pole a několik drobných pěstitelů už navštívilo úřad práce. Někteří se ještě snaží oslovit odběratele, ale úspěch u obchodních řetězců nemají. "Nemáme na to, abychom sponzorovali supermarkety," řekl ředitel společnosti Agrokomplex Ohře Jaroslav Zeman. Pěstitelé začali zaorávat pole se zelím. "Ceny dramaticky klesají, proto se nám nevyplatí čekat na sklizeň, raději zkusíme pole ještě osít," řekl Karel Nováček z Litoměřic.

Sám se prý už šel podívat na tamní úřad práce, zda má šanci najít nějaké jiné zaměstnání. "Uživit se zemědělstvím je nadlidský výkon," uvedl. Společnost Agrokomplex Ohře, která sídlí v Bohušovicích nad Ohří, tratila podle Zemana na 250 hektarech čtyři miliony korun. "Rozšíření hranic Evropské unie umožnilo vstup polských zelinářů do Česka, ale my se s naší produkcí za hranicemi neuplatníme, protože nemůže export dotovat z jiné pěstební činnosti," uvedl. Zeman očekává, že v důsledku nepříznivých cen letos poklesne rozloha osevních ploch. V jakém to bude rozsahu, však zatím nebyl schopen říci. Podle údajů Českého statistického úřadu činila letos osevní plocha konzumní zeleniny 12.416 hektarů. Pěstitelé sklidili loni podle odhadů ČSÚ 420.000 tun zeleniny.

Zelináři podle Zemana mohou proti ekonomické politice obchodních řetězců a dovozům bránit, pokud se spojí ve velkém odbytovém družstvu. "Několik pěstitelů z Litoměřicka se už ozvalo, že mají zájem se spojit," uvedl. "Když se pak dohodneme na ceně pro řetězce, všichni ji dodrží," dodal. Část zemědělců v regionu chce místo zeleniny začít pěstovat řepku. Ústecká potravinářská firma Setuza chce letos začít stavět novou výrobnu metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který se používá pro výrobu bionafty. Na severu Čech by se měly také zvýšit osevní plochy pšenice. Výroba bioetanolu v lihovaru na Mostecku, s jehož zkušebním provozem počítá projekt od prvního čtvrtletí 2006, by měla zajistit zemědělcům v Ústeckém kraji každoroční odbyt 240.000 tun pšenice.