Francie jako vinařská velmoc skončila

Francii, až donedávna největší vinařské velmoci, dochází dech. Dotahují se na ni Američané, Chile i Austrálie. Francouzští vinaři nyní vyrábějí o 30 procent vína více, než kolik jsou schopni prodat obchodníci po celém světě. Na americkém trhu ji například předstihli Italové i Australané. Podle studie, kterou vypracoval italský Ústav pro potraviny a víno, klesl vývoz francouzských vín do Spojených států za prvních jedenáct měsíců roku 2004 o 21 procent, zatímco italské společnosti naopak zvýšily dodávky o 4,2 procenta a australské o 14,2 procenta.

Podle italského zemědělského odborového svazu Coldiretti se evropské víno na americkém trhu prodražuje kvůli vysokému kurzu eura vůči dolaru. Na poklesu francouzského vývozu se podepsala zřejmě i nálada amerických zákazníků, kteří "potrestali" francouzské značky za odmítavý postoj Paříže k americké invazi do Iráku. Druhým, mnohem vážnějším problémem francouzského vývozu na americký trh je cena. Za litr francouzského vína zaplatí zákazník průměrně 7,80 dolaru, zatímco za stejné množství italského vydá 4,70 dolaru a australského jen 3,80 dolaru.

Francouzská vláda se rozhodla svůj vinařský průmysl, který se již několik let potýká s poklesem prodeje a nadprodukcí, podpořit. Vláda vinařům poskytne finanční pomoc ve výši 70 milionů eur (více než dvě miliardy korun). Pomoc jim umožní splácet jejich dluhy. Na to vyčlenila Paříž přibližně 40 milionů eur. Dalších 15 milionů eur půjde na půjčky vinařským družstvům. Necelé čtyři miliony eur jsou určeny na propagaci.

Krok francouzské vlády je veden snahou zastavit vytlačování Francie z trhu vinaři z "Nového světa". Tedy ze zemí, jako jsou Spojené státy, Austrálie nebo Chile. Všechny tři země již nyní podle BBC News z hlediska exportu Francii předčí.

Z konkurenceschopnosti evropského vína má strach i europoslanec Železný, který působí v meziskupině Evropského parlamentu pro vinařství a vinohradnictví. "Obávám se, že evropské vinařství ztrácí konkurenceschopnost ve vztahu k významným neevropských producentům vína. Zaostávání má na svědomí i evropská byrokracie," tvrdí Železný. Jako příklad uvedl nepřiměřené varování před následky nestřídmého pití vína, které někteří regulátoři v Evropské unii chtějí umístit na tradiční etikety. Spotřebitelé pak podle něj dají přednost vínům neevropským.

"To by ještě zhoršilo postavení evropského vinařství ve vztahu k významným neevropským producentům vína," prohlásil Železný. Podle odborníků z ministerstva zemědělství je Evropa základním producentem vína na světě. Konkurence z jiných zemí je ale značná a do budoucna dál poroste. Pěstování vína se vedle zmíněných zemí začíná rozšiřovat například v Číně.

Čeští a moravští vinaři si zatím s konkurencí starosti nedělají. Česko totiž není v produkci vína soběstačné, musí třetinu spotřeby dovážet, především levnější červená vína. "V bílých vínech jsme dostatečně konkurenceschopní," říká Martin Půček, tajemník Svazu vinařů ČR.

Fakta o vinařství v EU

v roce 2004/2005 produkce vína v Evropské unii stoupla asi o 14 procent na 194 milionů hektolitrů

unie je v produkci soběstačná a část objemu vyváží. Export stolních vín je přitom dotován, u jakostních nápojů exportní dotace nejsou v

ína z EU jsou ze světových trhů stále více vytlačována víny z "Nového světa", tj. z Chile, Austrálie, Nového Zélandu, USA, Argentiny, a z Jižní Afriky