Víno z roku 2004 získá na kvalitě časem

Na loňská vína nespěchejte, radí vinaři k ročníku 2004, který právě míří do obchodů. Hlavně bílá vína se mohou stát ozdobou vinných sklepů a archivů, ale prospěje jim chvíli si poležet. „Je to zajímavý, originální ročník, z nějž budou vína aromatická, kořenitá a plná,“ říká Miloš Michlovský z rakvického Vinselektu. Charakterizovat loňskou sezonu jako ročník století už si však žádný vinař netroufá. „Trochu jsme se poučili z let 1997 až 2000, kdy byly vlastně tři dobré ročníky za sebou, možná trochu přehnaně označované za ročníky století,“ říká Antonín Šťastný z Vinných sklepů Valtice.Ty zvedly průměr ročníků, a tak jsou moravští i čeští vinaři opatrní. „Bude to víno na trochu delší běh, hodí se dát mu čas. Pak bude excelentní,“ říká Josef Svoboda z Habánských sklepů.

Hlídám si svůj vinohrad

Místo vychvalování ročníku teď vinaři jako hlavní úkol uvádějí práci na vinohradu. „V ročníku 2004 se ukáže, kdo se jak staral o vinice. Pracujeme v rizikovém prostředí, kde výsledek více než v jižních krajích ovlivňuje klima,“ říká Michlovský. „Všichni už pochopili, že lepší je nezatěžovat tolik keře. Z nich jsou i při horších klimatických podmínkách vyzrálejší hrozny, se kterými je radost pracovat,“ říká Václav Rusnok, který má ve skupině Soare na starosti Víno Valtice. „Tam, kde se letos regulovala sklizeň, dosáhlo se velmi dobré kvality,“ dodává Šťastný z Valtic.

Vinaři loni a předloni ještě před vstupem do Evropské unie horentně investovali nejen do výsadby nových vinic, ale i do obnovy starých. Vinohrady se tak rozprostírají na více než 18,5 tisíce hektarů. I tak je v Česku spotřeba vína třikrát vyšší, než jaká je tuzemská produkce. Většina vinařů se dnes snaží domlouvat i s majiteli vinohradů, od nichž hrozny kupuje. „Situace se za pár posledních let výrazně zlepšila. S řadou vinohradníků se dá domluvit tak, aby víno z jejich vinohradu mělo stejnou péči jako to na našich vlastních vinohradech,“ vysvětluje Svoboda.

Dobrý vinař tak o hroznech, které mu dorazí ke zpracování, ví vše předem a nečeká jen na to, comu dorazí. Ušetří si tak nejen nemilé překvapení například z málo vyzrálých hroznů, kterým chybí požadované množství cukru, ale dokáže ovlivnit, jaká vína bude nakonec vyrábět.

Vinaři se stále učí

Moravští vinaři jsou hrdí na svou tradici a postupy, ale stále více pokukují po praktikách ve světě. Technolog Vinia Velké Pavlovice Zdeněk Musil si na čtyři roky vyrazil na zkušenou do Kalifornie, Soare má pro své moravské aktivity člověka s podobnou zkušeností. Ten, kdo nikoho takového ve firmě nemá, zve na rady alespoň odborníky ze světa. „Některé návštěvy kolegů z Francie nás například nasměrovaly snížit alkohol. Každý ročník nás poučuje amy se učíme z chyb i z věcí, které se povedly,“ říká Jaroslav Springer ze stejnojmenného vinařství. MilošMichlovský zase čerpá ze zkušeností z Ruska a Moldávie.

2004 - ročník do archivu

Vinaři se sice brání uvádět obecně, v čem bude ročník 2004 nejlepší, ale přiklánějí se spíše k bílým vínům. „Když se jim dá čas, budou některé odrůdy ozdobou archivů,“ říká Ctirad Králík ze Sedleckého vinařství. „U nás je například velmi nadějné Chardonay nebo Savignon,“ doplňuje Rostislav Žďárský z Vína Zaječí. „Savignon si zachoval překrásný buket, podle vinice a zpracování připomíná list černého rybízu, angrešt nebo květ černého bezu,“ říká Jaroslav Hlaváč z vína Mikulov. Podle kolegů pomalejší vyzrávání hroznů pomohlo i ostatním odrůdám.

Vybírat půjde i z červených vín. „Červená mají obecně střední plnost, ale dobrou barevnost a čistý, intenzivní projev,“ míní Karel Hejduk ze zámeckého vinařství na Mělníku. Podle Martina Prokeše z Vinia Pavlovice bude zajímavá Frankovka i Vavřinecké.

Ročník 2004 tak bude podle vinařů sice jen mírně nadprůměrný, ale kdo bude hledat podle místa původu a vinaře, najde špičková vína. „Osobně se raději poperu se složitým ročníkem. Z dobrého ročníku dokáže dobré víno udělat kdekdo. Ze špatného už to platit nemusí,“ připomíná Michlovský.