Jan Veleba: Veřejnosti zatím dost dlužíme

Nový prezident Agrární komory tvrdí, že chce změnit obraz zemědělství na veřejnosti.

HN: Ve svém sedmibodovém předvolením programu jste hovořil o tom, že je potřeba vytvořit nový obraz zemědělců v očích veřejnosti. To je ten dosavadní tak špatný?

Veřejnosti mnoho dlužíme. Mediální politiku neděláme dobře. Pokud se nám nepodaří přesvědčit většinu občanů o našem pojetí zemědělství, pak je přesvědčí někdo jiný a nabídne také jiné řešení. Je třeba zvednout hlavu, méně naříkat a zvýšit tlak na prosazení našich oprávněných zájmů.

HN: Takže budete vysvětlovat lidem i to, proč stále potřebujete dotace?

Je to potřeba. Vstoupili jsme do Evropské unie, a ta je založena silně na dotacích. A ani tady to nemůže být jinak. Dotace tedy chceme proto, že evropští zemědělci je dostávají patnáct let a my bez nich vyrábíme velmi draze. Jiný důvod není. Kdyby konkurence v unii neměla dotace, my žádné nepotřebujeme.

HN: Jak hodláte coby nový prezident řešit vztahy zemědělců a potravinářů? Bude pokračovat vývoz produktů, nebo se obě strany dohodnou, suroviny tu zůstanou a zpracují se v tuzemsku?

Měli bychom v komunikaci s potravináři přidat a konzultace i jednání s nimi by měly být intenzívnější. Už jsme se sešli se zpracovateli dvakrát zejména kvůli produkci masa. Jsem s nimi ve shodě v tom, že je potřeba, aby zpracovávali především domácí produkci. My si potřebujeme zajistit výrobu a když budou dovážet, budeme výrobu zmenšovat. Mám pocit, že se to již dnes začíná názorově obracet. Obě strany vědí, že je potřeba jednat.

HN: Platí ale zároveň vaše priorita, že chcete posilovat pozice zemědělců v odbytových družstvech?

Samozřejmě. Vybudovat společná odbytová centra je nezbytné, bez toho roztříštění zemědělci neobstojí vůči odběratelům. Nebudou si moci říci o cenu. Proto si i ve funkci prezidenta komory ponechám členství ve společnosti Centroodbyt, která už úspěšně ovládá významný podíl na trhu s vepřovým masem. A pochopitelně se zaměříme i na další komodity.

HN: Budete vstřícný i vůči Asociaci soukromého zemědělství, jejíž členové před lety z komory vystoupili?

Určitě, a v dohledné době k tomu podniknu i konkrétní kroky. Mým cílem je sjednocení zemědělců, a to se s jednáním s potravináři nevylučuje.

HN: Co říkáte na devět miliard korun, které statistici potvrzují jako zisk českého zemědělství v loňském roce?

Po třech letech ztrát je to úspěch. Je tady ale jeden problém. Pokud se nepodaří vyřešit prodej obilí, tak se tento výsledek znehodnotí. Odhaduji, že v obilí je umrtveno deset miliard korun.

HN: Chcete po vládě, aby to vyřešila?

Já sám si myslím - a to je zatím menšinový názor, že potíže s obilím si musíme vyřešit sami. Vláda nemá instrumenty a mechanismy, kterými by nám pomohla. Ty instrumenty a mechanismy schvaluje Evropská unie. A protože v unii je nadbytek - vyšší výroba o šedesát miliónů tun, tak nám nepomohou. Je třeba se proto domluvit a část produkce prodat za nižší cenu. Musíme si ji rozdělit podle jednotlivých oblastí, prodat a nastartovat trh. Pokud to neuděláme, tak mám z dalšího vývoje obavy.