Pěstitelé chmele zahájí na konci března jarní práce

Stavbu a údržbu chmelnic vystřídají za týden jarní práce. Pěstitelé nových hybridních odrůd chmele zahájí na přelomu března a dubna odřezávání výhonů, které slouží k regulaci vegetační doby rostlin. V případě nejrozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, začnou práce ještě zhruba o týden později, řekl dnes tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa. "Po řezu následuje natahování drátků k rostlinám. Drátkuje se už ale na chmelnicích s novou výsadbou, na níž se řez neprovádí. Takových rostlin je však zanedbatelný počet," uvedl Rosa.

Pěstitelé letos osázeli chmelem odhadem 5800 hektarů ploch, což je o 38 hektarů méně než loni. "Statistiku vývoje ploch sleduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jenž sbírá data vždy k 30. dubnu každého roku. Na oficiální údaje si tedy musíme ještě počkat," doplnil Rosa. Pěstitelé loni sklidili 6310 tun chmele, což je meziroční čtrnáctiprocentní nárůst z 5527 tun. Výnos dosáhl 1,08 tuny z hektaru, zatímco v roce 2003 to bylo o 0,15 tuny z hektaru méně. Velmi dobrá byla i kvalita chmele, výrazné zlepšení zaznamenal také obsah hořkých látek. Pěstitelé tak bez problémů celou úrodu prodali.

Chmel se pěstuje ve třech oblastech, nejvyšší meziroční nárůst výnosů, o 17 procent, zaznamenalo Žatecko. Nejlepších výsledků dosahuje tradičně Tršicko, průměrný výnos zde loni činil 1,51 tuny z hektaru. Výměrou chmelnic je Česko na třetím místě za Německem a Spojenými státy. V loňském roce se celosvětově snížily plochy osázené chmelem o 2,5 procenta na 53.653 hektarů. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se loni na exportu podílelo více než 35 procenty.