Tuhá zima zpozdila zemědělcům přípravy

Zemědělci soudí, že pozdější začátek polních prací, který chladné počasí posunulo až o měsíc, kvalitu letošní úrody příliš neovlivní. V nižších polohách vjeli do polí již v těchto dnech, v podhorských oblastech to plánují na příští týden. Vzhledem k loňské nadúrodě obilí a problémům s odbytem některých plodin farmáři v některých oblastech hodlají změnit skladbu produkce. Ubude zřejmě zeleniny, brambor a v některých případech obilí. "Tenhle začátek ale není nic výjimečného, byly i roky, kdy se začínalo až v půli dubna," řekl dnes prezident Agrární komory Jan Veleba. Na hodnocení letošní úrody je podle něj brzy, neboť vše bude záviset na dalším vývoji počasí. Ozimé porosty přečkaly dle zemědělců zimu vcelku dobře, škody byly jen místní.

Na pěstitele zeleniny dopadly nízké ceny a laciné dovozy. Omezit její pěstování se chystají zemědělci například v Olomouckém kraji. "Problémy jsou zejména u košťálové zeleniny, ale i brambor. Tyto plodiny se za velmi nízké ceny dovážejí ze zahraničí, zejména z Polska," uvedl ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč. Podle něj nemají zemědělci příliš možností, čím nerentabilní plodiny nahradit. Výnosné je například pěstování máku, jeho spotřeba ale není příliš vysoká.

Také na severu Čech pěstitelé kvůli problémům s odbytem omezí pěstování zeleniny. "Loni jsme měli zeleninu na 100 hektarech. Letos plochy snížíme na pětinu, se zelím úplně končíme," řekl ředitel společnosti ZEM Nový Bydžov Miroslav Bárta.

Zemědělci na Vysočině, která bývá označována jako bramborářský kraj, letos nasázejí brambor méně a část ploch raději zatravní. Problémy s odbytem měli loni i litoměřičtí zelináři. Kvůli nízkým výkupním cenám a levnému dovozu zaorali pole ještě před sklizní. Část zemědělců v regionu chce místo zeleniny začít pěstovat řepku.

Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského také nemá mírné zpoždění prací zatím vliv z hlediska očekávané úrody. Zima s vydatnou sněhovou pokrývkou polím prospěla tím, že se v půdě doplnily zásoby vody, které byly ještě v prosinci slabé. Podle šetření ministerstva zemědělství rolníci oseli pro letošní sklizeň o 8,6 procenta méně ozimů než loni. Plochy ozimých obilovin se snížily o 7,5 procenta na 991.000 hektarů. Výměra řepky klesla o 11,4 procenta na 287.500 hektarů. Ubylo i víceletých pícnin na orné půdě, a to o desetinu na 204.000 hektarů.

Veleba soudí, že zemědělci nevyrovnají úbytek ploch ozimého obilí větším osevem na jaře, protože stále nemají vyřešen problém s přebytky z loňské sklizně. Rekordní úroda činila kolem 8,83 milionu tun a vzhledem k domácí potřebě vznikl převis nabídky zhruba dva miliony tun. "Producenti obilí budou hledat náhradní plodiny, protože nemají jistotu, že zásoby ve skladech do žní zobchodují," uvedl Veleba. Situace je podle něj kritická, i když se objevují první známky oživení trhu. Během dvou až tří týdnů by mohl začít tendr EU na výkup asi 350.000 tun české pšenice. Začínají také vývozy do Polska, i když za nízkou cenu. Rýsují se i možnosti dodávek na některé další trhy.

Podle Jirovského nejsou menší osevní plochy ozimů reakcí na loňské přebytky úrody. Větší výměru zemědělci podle jeho odhadu naopak osejí na jaře. Není totiž zaveden program dotací na uvedení půdy do klidu, a pokud mají rolníci pole obdělávat, je lepší pěstovat na nich zpeněžitelné plodiny. Výměra obilí naopak může být celkově vyšší než loni, protože se tím nahradí výpadek u řepky, zeleniny nebo pícnin. Těch ubývá, protože klesají stavy skotu, a krmiva je tak třeba méně.

Zemědělci mohou nechávat proti předchozímu roku větší část osevu na jaro i proto, že jarní plodiny přináší rychlejší návratnost vložených peněz, tedy asi po půl roce. U ozimů je to zhruba rok.