Summary Agro č. 4/2005

Stav porostů II (Fiala, Bajer, Kašpar)

Průměrné teploty v dubnu roku 2004 se pohybovaly většinou do 10 °C, což příznivě působilo na vyrovnání odnoží a zpomalení vývoje jak kulturních plodin, tak plevelů. V předcházejících ročnících, které byly zejména v jarních obdobích sušší se v obilovinách projevovala nižší účinnost jarních herbicidních ošetření.

KALENDÁŘ OCHRANY ROSTLIN; doporučení na DUBEN, KVĚTEN (Gall)

Výskyty chorob pat stébel na ozimé pšenici zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listech objevují nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o Monographella nivalis,Fusarium, rhizoctonia a místy i Pseudocercosporella herpotrichoides.

NÁHRADNÍ OSEVY PO ZAORÁVKÁCH (Buryšková)

Při výsevech náhradních plodin je třeba brát v úvahu množství živin aplikovaných na podzim k zaorané plodině, stejně jako účinné látky aplikované k ochraně původní plodiny. Tak například luskoviny je vhodné zařadit na pole, kde bylo na podzim hnojeno dusíkem minimálně, naopak pro jarní ječmen na slad je třeba zohlednit vyšší dávky dusíku.

Regulace plevelů v kukuřici (Mikulka, Kneifelová)

Kukuřice jakožto plodina, která potřebuje pro setí vyhřátou půdu (78°C), je seta od druhé poloviny dubna do 15. května. Protože má pomalý počáteční růst, je zaplevelována celou řadou plevelů, které využívají tohoto nedostatku. Mezi nejvýznamnější plevele, které zaplevelují kukuřici, patří pozdně jarní druhy.

Possibilities of Regulation of Weed Infestation in Ecological Agriculture (Karkulín)

Current intensive growing of field crops affects in a negative way biotypes in the immediate surroundings. It has also a negative impact on the quality of the harvested products. After application the residues of the used preparative find its

Vliv předplodiny a intenzity pěstování ozimé pšenice na výnos a kvalitu (Klem, Babušník, Váňová)

Ozimá pšenice náleží v ČR k hospodářsky nejvýznamnějším plodinám, přičemž se pěstuje ve všech výrobních oblastech v rozsahu téměř poloviny ploch obilovin a na téměř čtvrtině orné půdy. Její osevní plochy se pohybují každoročně mezi 700900 tis. ha (vyjma roku 2003 ve kterém byla pěstitelská plocha negativně ovlivněna vysokým podílem zaorávek v důsledku poškození mrazem).

Odolnost pšenice ke rzi pšeničné - Odrůdová odolnost (Věchet)

V současné době je významnou složkou ochrany proti rzím geneticky podmíněná rezistence. Významných úspěchů ve šlechtění na odolnost ke rzím bylo dosaženo již v prvních desetiletích minulého století. Ty obsahovaly specifické geny odolnosti ke rzi pšeničné a rzi travní. Další geny rezistence ke rzím v našich odrůdách pšenice v průběhu šlechtění pocházely vesměs ze západoevropských, případně z mexických odrůd.

Fungicidní ošetření pšenice ozimé - zkušenosti z předchozí sezóny (Bernardová, Fiala)

Vývoj chorob v kulturních plodinách je vždy velmi závislý na průběhu počasí. Loňský rok máme všichni v paměti jako chladnější a vlhčí. Ale při podrobnějším prozkoumání údajů o srážkách zjistíme, že součet srážek v hospodářském roce (podzim 2003-jaro 2004) byl téměř shodný s dlouhodobým normálem.

Odolnost odrůd ozimé pšenice pěstovaných v ČR vůči Pyrenophora tritici-repentis (Died.) Drechs. (Šárová, Hanzalová)

Pyrenophora tritici-repentis (Died.) Drechs. (anam. Drechslera tritici-repentis (Died.) Shoem.), původce hnědé listové skvrnitosti na pšenici zvané ”tan spot”, je v současné době poměrně hojným patogenem v našich podmínkách. V letech 2000, 2003 a 2004 byla PTR nejhojněji izolovaným patogenem ze vzorků listových skvrnitostí pšenice pocházejících z různých lokalit v ČR.

Jarní ječmen v roce 2004 (2) (Černý)

V dalším příspěvku se můžete seznámit s výsledky výzkumu inovací technologie pěstování jarního ječmen s porovnáním dvou rozdílných roku 2003 a 2004. Příspěvek pojednává o možnostech použití stimulátorů a morforegulátorů růstu, fungicidů a celkové ekonomické porovnání zkoušených technologií.

Choroby hrachu a ochrana proti nim (Ondřej)

Do poloviny 60. let minulého století patřily k nejzávažnějším chorobám hrachu Ascochyta pisi a Fusarium oxysporum. Změna odrůdové skladby, zavedením nízkých keříčkovitých odrůd do pěstitelské praxe (Raman, Rondo, Orlík, Laga, Dik-Trom, Hylgro aj.) sice výskyt antraknózy a fusariového vadnutí úspěšně eliminoval, ale přispěl k významné změně ve výskytu chorob.

Prognóza rojení chroustů a škodlivost ponrav v České republice a Slovenské republice v roce 2005 (Muška)

Na území České republiky byly SRS zaznamenány škody žírem chrousta obecného na ovocných stromech v roce 2003 v Otradovicích (okr. Mladá Boleslav) a místy v okr. Hodonín. Škody žírem ponrav byly zaznamenány u révy vinné silně na mladých výsadbách místy v okr. Břeclav (podzim roku 2000 a v dubnu až květnu 2001).

Škůdci lesa; Přemnožení chroustů v lesích ČR (Švestka)

Chrousti rodu Melolontha jsou velcí brouci z čeledi vrubounovití (Scarabaeidae). Lesnicky významné jsou u nás dva druhy. V případě přemnožení mohou způsobit vážné škody na lesních porostech. Pozornost je třeba věnovat hlavně mladým stromkům a novým výsadbám, které dokáží zcela zničit.

Vápník - nejen živina, ale i půdotvorný prvek (Torma)

Stabilizace příznivých hodnot půdní reakce je jedním z předpokladů stability půdy a následně i její produkční funkce. V této souvislosti je třeba poznamenat, že tendence okyselování zejména nekarbonátových půd je stále aktuální a to v důsledku okyselováním atmosférických srážek nejenom vzdušním oxidem uhličitým, ale také emisemi oxidu siřičitého a oxidů dusíku.

Hnojení na jaře (Baierová)

Nutnost potřeby jarního přihnojení dokládají obsahy půdních dusíků z odběrů z listopadu 2003 v porovnání s listopadem 2004. Protože v době psaní tohoto příspěvku dále zůstává na polích sníh, lze předpokládat, že při jeho tání se určité množství dusíku vyplaví do spodních vrstev. V r. 2004 se při podzimních odběrech nacházel dusík v nitrátové formě v hloubce 030 cm v 56,8 %, v hloubce 3060 cm v 65,8 %.

Optimalizace dávek minerálních hnojiv s ohledem na existenci prostorové a časové variability agrochemických vlastností půdy (Štípek)

Nové technologie využívající moderní počítačové techniky, nástrojů družicové navigace GPS a geografických informačních systémů GIS, které jsou zahrnuty v systému tzv. precizního hospodaření (precision farming), dokáží s využitím adekvátních geostatistických metod přesně monitorovat výskyt prostorové nerovnoměrnosti agrochemických vlastností půdy, od nichž je odvozováno hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem a úprava pH.

Stimulace růstu a listová výživa řepky v jarním období (Škeřík)

Poloprovozní pokusy s různými typy listových hnojiv a stimulátorů růstu patří již po několik let do pravidelné činnosti Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Ze sortimentu listových hnojiv se snažíme vybrat ta, která jsou do řepky vhodná a odzkoušet optimální termín, způsob aplikace a dávku jednotlivých přípravků.

Podsevové meziplodiny v porostech kukuřice (Brant)

Zakládání podsevů meziplodin do kukuřice bylo primárně podmíněno potřebou regulace plevelů při jejím pěstování v rámci systémů ekologického zemědělství. V současnosti však narůstá na významu také přínos organické hmoty a ochrana proti erozi u této širokořádkové plodiny.

Výroba cukrovky a cukru v roce 2004 (Zahradníček, Tyšer, Kožnarová, Soukup, Švachula, Bubník)

K hodnocení řepné kampaně můžeme přistoupit z různých hledisek, protože zdánlivě jiný je pohled pěstitele, cukrovarníka a agrometeorologa. Výsledný produkt, charakterizovaný výnosem a jakostí cukrovky a bílého cukru, je determinován jak zásahy člověka, tak i povětrnostními podmínkami. Dokladem toho jsou poslední tři ročníky 2004, 2003 a 2002.

Produkční potenciál sóji a její nároky na živiny (P. Štranc, J. Štranc, D. Štranc)

Produkční potenciál každé rostliny (plodiny) je dán její vnitřní hodnotou, tj. genetickou výbavou a fyziologickým stavem. Jeho realizace je potom výrazně ovlivněna objektivně existujícím stavem vnějšího prostředí, resp. agroekologickými podmínkami daného stanoviště a pěstební technologií.

Včela medonosná zajišťuje opylení i v uzavřených prostorech (Přidal)

Opylování je zajišťováno nejen na polních plodinách, ale i plodinách pěstovaných v izolaci. Ve sklenících jsou pěstovány vybrané druhy plodin s cílem získat jejich plody i mimo sezónu: rajčata, papriky, jahody apod. V izolaci se však pěstují rostliny i s cílem zabránit opylení pylem z neznámých zdrojů. Ve sklenících, fóliovnících, síťových izolátorech i fytotronech se totiž zajišťuje šlechtění rostlin, jehož podmínkou je kontrola opylení.