KALENDÁŘ OCHRANY ROSTLIN doporučení na DUBEN, KVĚTEN

Uváděné informace mají orientační charakter a měly by sloužit jako vodítko pro práci v terénu a jako impuls ke sledování porostů.

Ozimá pšenice:

Výskyty "chorob pat stébel" na ozimé pšenici zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o plíseň sněžnou (Monographella nivalis), fusaria(Fusarium spp.), rhizoctonia ssp. a místy i pravý stéblolam(Pseudocercosporella herpotrichoides). Výskyt těchto chorob podporuje pěstování obilniny po obilnině, časný výsev, hustý porost, náchylné odrůdy a zejména vlhké počasí v jarním období. Porosty po prohlídce doporučujeme dle potřeby ošetřit vhodnými fungicidy, pokud je index napadení vyšší jak 15 %. Zdravé nenapadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění listových chorob.

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem osetem, šťovíkem kadeřavým, rdesnem obojživelným případně dalšími vytrvalými plevely bude vhodné ještě ošetřit některým účinným herbicidem (např. Lontrel 300, herbicidy s ú.l.MCPA , 2,4 D, dicamba aj.). Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

U obilovin rovněž doporučujeme věnovat pozornost výskytu kohoutků (Oulema ssp.). Silnější výskyty jsou podporovány suchým a teplým počasím v době kladení vajíček a závisí do jisté míry i na přítomností různých predátorů a entomopatogenních hub. U ozimé pšenice se ve fázi 32 - 37 DC orientačně zjišťuje počet vylíhlých larev. Je-li vylíhlých larev méně než 50 %, za týden se pozorování opakuje. Ošetření se provádí v době, kdy poměr vylíhlých larev k počtu vajíček je 1:2 nebo vyšší, při výskytu více než 0.6 vajíček a larev na stéblo. Uváděná čísla jsou pouze orientační.

V porostech obilovin mohou být také zjištěny i výskyty mšic (Aphidoidea) a ojediněle i tvorba kolonií mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslostí ječmene (BYDV).

Obdobně postupujeme i u ozimého ječmene. Ve většině porostů se mohou v různé míře vyskytovat kupky padlí travního (Erysiphe graminis) případně superrezistence na tuto chorobu, hnědá skvrnitost(Pyrenophora teres) a případně i rez ječná(Puccinia hordei) a rynchosporiová skvrnitost(Rhynchosporium secalis).

Jarní ječmen: Ošetření proti plevelům můžete provádět u většiny povolených herbicidů již od 4. pravého listu ječmene, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižššími doporučenými dávkami herbicidů. U citlivých odrůd se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí travního(Erysiphe graminis). V rizikových oblastech, kde byly loni obiloviny napadeny virem žluté zakrslosti ječmene(BYDV), věnujte zvýšenou pozornost výskytu obilních mšic(Aphidoidea) a v případě potřeby porosty ošetřete např. Nurelle D, Sumithion Super nebo některým povoleným pyretroidem.

Ozimá řepka - V porostech je potřeba průběžně kontrolovat výskyty blýskáčka řepkového (Melighetes aeneus) a následně po objevení poupat, podle potřeby porost ošetřit - samozřejmě přípravkem neškodným pro včely. Pozor na kombinace s DAMem. ! Aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely)!

Kritické číslo je zde 1 brouk na jedno květenství. V oblastech s větší výměrou řepky a novými odrůdami, které více větví, je většinou nutno proti blýskáčkům provést i další následné ošetření. Kvetoucí porosty je vhodnější ošetřovat v pozdních odpoledních a večerních hodinách, kdy je nižší teplota a ustává let včel.

S nárůstem ploch řepek narůstá i škodlivost houbových chorob a "šešulových" škůdců. Proto je vhodné pro jednodušší ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) zkrátit výšku rostlin oz. řepky (aplikací Caramby, Horizonu, CCC na jaře při výšce rostlin 20 30 cm).

Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) je jednou z vážnějších chorob, která působí významné výnosové ztráty nouzovým dozráváním (po přerušení svazku cévních) rostlin. Šešule předčasně pukají, snižuje se HTS a klesá i obsah oleje. První příznaky choroby na porostu se objevují v období dokvétání a po odkvětu. První známkou napadení jsou protáhlé vodnaté skvrny na hlavním stonku. Skvrny rychle šednou, často mívají stříbřitý nádech, dochází k trhání a loupání pokožky napadených rostlin. V místě napadení je uvnitř stonku často bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerocia. Silně napadené stonky se lámou. Obdobné příznaky mohou být i na postranních větvích. Sklerocia se dostávají do půdy zejména při zapravování řepkové slámy. V půdě mohou setrvat 5 i více let. Na jaře vyrůstají ze sklerocií za příhodných podmínek plodničky (apothecia). Pro napadení porostů řepky hlízenkou je významné, do jaké míry se bude v jarním období časově shodovat tvorba apothecií (produkce ascospor) s obdobím květu řepky.

Klíčíčí spora je schopna rostlinu infikovat jen tehdy, pokud má vlhko a teplo a roste na vhodném organickém substrátu např, na opadaných květních plátcích, které ulpěly na stonku. Proto k infekcím dochází zejména v období opadu korunních plátků. Napadení podporuje teplé a déletrvající vlhké počasí (relativní vlhkosti vzduchu vyšší jak 80%) před a během květu.

Vyšší napadení s vyššími ztrátami můžete proto předpokládat zejména u vyšších a hustých porostů za vlhkého počasí během květu řepky. Naopak u řídkých porostů a trvale suchém počasí během květu bude napadení jen minimální.

Předpokladem pro výskyt choroby v porostu je velký výskyt sklerocií v půdě, nebezpečí napadení také zvyšuje vysoká koncentrace hostitelských rostlin v osevním postupu a vlhké polohy. Optimální termín pro ošetření je v době plného květu (10 dní po začátku květu) např. přípravkem ALERT S(1 l), HORIZON 250 EW(1-1,5 l), KONKER (1,5 l).

Agrotechnická ochrana zejména spočívá ve volbě odolných odrůd, dodržování osevního postupu, použití zdravého osiva a optimálního hnojení dusíkem.

Ošetření proti bejlomorce kapustové(Dasyneura brassicae) a krytonosci šešulovému (Ceutorrhynchus assimilis) je možno provádět podle signalizace (kritické číslo je0,25 samičky na 1 rostlinu nebo květenství, škůdce zjišťovat v porostu při teplotách nad 150C od 9-11 h nebo 16-18 hodin) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu, např. 1 ošetření při začátku květu pyretroidy a 2.ošetření v plném květu (až dokvétání porostu) např. přípravkem Calypso 480 SC. ! POZOR na včely - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely) !!

Cukrovka sledujte nálet mšic (Aphidoidea) do porostů, a podle potřeby je včas ošetřete.

Mák - sledujte (tak jako u cukrovky) vývojovou fázi máku i vzcházejících plevelů, zejména merlíky a rdesna, aby "nepřerostly", pokud jste neaplikovali preemergentní herbicidy. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin.

V lokalitách kde na máku škodí krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis), věnujte zvýšenou pozornost i tomuto škůdci. S nárůstem osetých ploch a také pěstováním ozimých forem máku se rozšířila škodlivost houbových chorob zejména plísně makové (Peronospora arborescens) a helmintosporiózy máku (Dendrophilon peniciliatum). Obě choroby se mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osiva jen ze zdravých porostů. K ošetření napadeného porostu proti helmintosporióze je registrován přípravek DISCUS.

Plíseň maková (Peronospora arborescens) je přenosná i osivem. Napadá proto už mladé rostliny a vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny.

Pro plíseň makovou je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Poškození herbicidem však do značné míry zasahuje i sousední rostliny. Infikované rostliny s projevy systemické infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Choroba se zejména vyskytuje ve vhlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích.

Ochrana: Chemická ochrana u této choroby není zatím dopracovaná. Měla by smysl velmi časná aplikace fungicidů, která by zabránila sekundárním infekcím. Zatím však není povolený žádný účinný fungicid. Doporučuje se proto pěstovat mák na stejném pozemku až po 6 - 8 letech. Škody omezí používání zdravého osiva z nenapadených porostů, dobrá zásoba draslíku v půdě a řídký porost, případně ruční likvidace časně napadených rostlin. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován loni.

Ovocné stromy

Při jarní ochraně ovocných stromů je minimální riziko případného zamoření ovoce rezidui (zbytky) použitého přípravku. Nedochází také k ničení užitečných živočichů, kteří se většinou do výsadeb soustřeďují z okolí až po odkvětu ovocných stromů. Při integrovaném způsobu ochrany je nutno každoročně vyhodnocovat množství přezimujících škůdců. Pokud nezjistíme silný (nadkritický) výskyt některého škůdce, ošetření neprovádíme a počkáme na další vývoj škůdců. Slabý výskyt přezimujících škůdců, který je neškodný, je vhodné tolerovat. Neboť tímto nejen ušetříte finance, ale zachováte i dostatek přirozené potravy pro užitečné živočichy (slunéčka, pestřenky, dravé ploštice, roztoče i ptáky). Při dostatečném množství jsou pak tito uvedení živočichové schopni udržovat výskyt škodlivých činitelů v podprahovém množství.

Při předběžném průzkumu byly našimi pracovníky u většiny přezimujících škůdců zjištěny na sledovaných lokalitách jen slabé výskyty. Střední výskyty roztočů (Acarina), puklic(Lecaniidae) a svilušek (Tetranichidae) byly lokálně zjištěny na jádrovinách i peckovinách.

Mnozí sadaři hodnotí napadení chorobami či škůdci, až je většina přezimujících škůdců již vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná.

U jabloní (hrušní) prohlížíme květní, nebo listové růžice. Kritická čísla jsou stanovena na 100 růžic: 10 jedinců mšic (zelená je jabloňová,tmavá je jitrocelová), 100 larev mery jabloňové, 4 housenky píďalek, 3 housenky pupenových obalečů (růžička listů je sbalena a opředena), 3 brouci květopase jabloňového na 100 poupat. Při překročení krit.čísla se doporučuje ošetření přípravkem OLEOEKOL - (1%) -jen do fáze zeleného poupěte, případně další povolené insekticidy např. CALYPSO 480 EC, MOSPILAN 20 SP či RELDAN 40 EC, SUMITHION SUPER, ZOLONE 35 EC. Tyto a další registrované přípravky je možno kombinovat s fungicidy učínkujicími proti strupovitosti a padlí jádrovin. Za deštivého počasí, zvláště v době kvetení a po odkvětu, můžete očekávat silný nárust strupovitosti jabloní a hrušní. V oblastech s výskytem rzi hrušňové(Gymnosporangium sabinae) ošetřete hrušně i proti této chorobě.

Peckoviny všeobecně, zejména višně a meruňky, jsou napadány v květu "moniliovým úžehem květů " (Monilia laxa), který je schopen při silném infekčním tlaku zničit až 100% květů. K infekci dochází v době kvetení jednotlivých ovocných druhů především za chladného a deštivého počasí. Houba přezimuje v tzv. moniliových mumiích ovoce, z nichž se na jaře uvolňuje ohromné množství spór. Základem ochrany je včasné, důsledné odstraňování a likvidace napadených (mumifikovaných) plodů-hlavního zdroje infekce. Ošetření proti moniliovému úžehu se provádí počátkem kvetení a pokud trvá deštivé a chladné počasí 2. při dokvétání, např. Baycor 25 WP, HORIZON 250 EW, ROVRAL FLO, SPORGON 50 WP.

Švestky jsou silně poškozovány (místy až 100%) pilatkou švestkovou a žlutou(Hoplocampa minuta a flava). Jedná se o drobné vosičky, které v obdobě květu slivoní nalétávají na stromy a při dokvétání kladou vajíčka do květů. Vylíhlé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Každá housenice zničí i několik plodů. Chemická ochrana se provádí při dokvétání slivoní, počátkem opadu květních plátků. Doporučená ochrana pesticidy - např. CALYPSO 480 SC, RELDAN 40 EC, SUMITHION SUPER nebo ZOLONE 35 EC .

Na zahradách můžete poškození plůdků tímto škůdcem také podstatně snížit, včasným vyvěšením bílých lepových desek před květem, alespoň 4 ks/strom z jižní strany.

Angrešt - padlí americké(Sphaerotheca mors-uvae), pokud jste tak ještě neučinili, co nejdříve ošetřete angrešt proti této chorobě (např. KARATHANE LC, DISCUS aj.).

Réva vinná

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých (Eriophyidae) hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) a vlnovník révový(Colomerus vitis). Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů - kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí(nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují) jsou z hlediska skutečné škodlivosti méně významné. Tito drobní roztoči přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů.

Ochrana: Révu ošetřujeme jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky erinózy nebo akarinózy. Přípravek Sulka se aplikuje po řezu před rašením, ostatní sirnaté přípravky KUMULUS WG, SULIKOL K, případně i akaricidy - MAGUS 200 SC, OMITE 30 W, NISSORUN 10 WP a další aplikujte při a po vyrašení révy. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné.

Jahodník - plíseň šedá, květopas jahodníkový

- zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad vzniku hniloby plodů způsobené plísní šedou(Botrytis cinerea). Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez účinného chem.ošetření např. EUPAREN 50 WP, EUPAREN MULTI, MYTHOS 30 SC, ROVRAL FLO, SUMILEX 50 WP. Dávka připravené jíchy je minimálně 1000 l/ha.

ZELENINA - u košťálovin věnujte pozornost zejména dřepčíku polnímu(Phyllotreta)a květilce zelné a všežravé (Delia brassicaea, D.platura )

Květilka zelná (Delia brassicaea) způsobuje poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku a místy i ředkviček. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až zač.května na půdu k rostlinám. Ošetření provádíme nejdříve 14 dnů po výsadbě květáku. Osvědčila se zálivka přípravkem SUMITHION SUPER v 0,1% koncentraci v množství 80 - 100 ml ke každé rostlině. Tímto ošetřením také silně omezíte poškození způsobované drátovci. K signalizaci náletu much můžete umístit na záhonky bílé lepové desky pod úhlem 45 stupňů, na které se nalétávající mouchy přilepí. Nechemicky můžete omezit poškození rostlin tak, že vysázené záhony pokryjete "netkanou textilii", která vám kromě přirychlení kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje folie nahrnout zeminou) proti všem nalétavajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům.

Dřepčíci (Phyllotreta)poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme přípravky ACTELLIC 50 EC či DECIS FLOW 2,5 u košťálovin můžete použít i některý z dalších povolených pyretroidů ( Karate, Vaztak aj.).

Pokud vám každoročně špatně vzchází vysetá mrkev, petržel nebo cibule, vysévejte zásadně jen namořené osivo a to nejen proti chorobám, ale i proti živočišným škůdcům.

Stručné upozornění a doporučení u dalších plodin.

rybíz - sledujte škodlivost vlnovníka rybízového (Eriophyes ribis) a mšic (Aphidoidea)

maliník Didimella applanata

Rychlená zelenina - slimáci(Gastropoda), Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa)

okurky - padlí, plíseň šedá, choroby kořenů, Didimella bryoniae,

rajčata - kladosporiová skvrnitost listů, padlí, plíseň šedá, molice, třásněnky

paprika mšice, třásněnky(Thysanoptera)

cibule - květilka cibulová(Delia antiqua)

OKRASNÉ ROSTLINY - padání vzcházejících rostlin, třásněnky, mšice, molice

mečíky (gladioly ) - houbové choroby, třásněnky(Thysanoptera) - moření hlíz

kosatce - květilka kosatcová - ošetřit v době objevení prvních poupat a těsně před rozkvětem (se smáčedlem)

růže - pilatka drobná (Blenocampa pusilla) - 1. ošetření v poslední dekádě dubna (při rašení prvních listů) a po 14 dnech ještě 2x opakovat.

V Přerově dne 10. 3. 2004. Zpracoval: Ing. Josef Gall