V lesích by mohly chybět milióny korun

Řádově kolem 16 miliónů korun ze státních dotací bude zřejmě letos proti loňsku chybět městským správcům a dalším majitelům lesních porostů v Karlovarském kraji na pěstební činnosti, ochranu ohrožených druhů zvěře nebo používání ekologických způsobů těžby. Vyplynulo to z informací uvolněného krajského zastupitele Luboše Orálka (ODS) a oslovených správců lesních porostů v kraji. Zmiňovaných 16 miliónů bylo vloni vyplaceno lesním hospodářům ministerstvem zemědělství (MZ) jako účelové nenárokové příspěvky. Pak ale došlo k legislativním změnám, které vnesly do systému rozdělování příspěvků lesním hospodářům zmatky.

Vedení Karlovarského kraje a MZ se proto přou o to, kdo má letos nenárokové příspěvky majitelům lesů vyplatit. Kraj tvrdí, že to má být podle nové podoby lesního zákona stát, zatímco MZ požaduje vyplacení příspěvků z příjmů kraje z rozpočtového určení daní. Zatím z toho všeho vyplývá, že letos bude loňský objem financí z nenárokových složek v lesích s největší pravděpodobností chybět. „Podle lesního zákona hradí náklady stát, ale úhrady zajišťuje krajský úřad. Ten by tedy měl peníze na úhradu nákladů požadovat od státu a poté by úhradu v souladu se zákonem zajistil,“ argumentuje Orálek s tím, že rada kraje se zatím zavázala uhradit pouze takzvané nárokové příspěvky na hospodaření v lesích. Ty byly vloni vyplaceny ve výši kolem čtyř miliónů korun.

„Rada kraje souhlasila s vyplacením nárokových příspěvků, aby nedošlo k porušení zákona,“ vysvětlil Orálek. O nenárokových příspěvcích radní zatím nerozhodli. „S ohledem na dosud nevyjasněné finanční toky mezi MZ a krajem bude o jejich financování rada jednat na některém ze svých příštích zasedání,“ dodal Orálek.

Kraj má obavy

Ten vysvětluje postup kraje obavami o to, že nebude mít na jejich vyplacení dostatek finančních zdrojů. Objem nenárokových příspěvků byl totiž podle Orálka vypočítán z průměrů vyplacených příspěvků za posledních pět let. „Ale tam nejsou započítány žádosti Lesů České republiky (LČR), které jsou vlastníky 70 % lesních porostů na území kraje,“ uvedl Orálek „Pokud by LČR nyní o příspěvky požádaly, neměl by je kraj z čeho vyplatit,“ vysvětloval Orálek s tím, že výnosy z lesů jdou za státem a ten by také měl logicky platit příspěvky na hospodářskou činnost v lesích.

„Kraj nemá z činnosti LČR ani korunu, ale přitom zákon umožňuje státním lesům žádat po kraji dotace. Dosud tak sice neudělaly, ale ze zákona to mohou kdykoliv udělat,“ argumentoval hejtman Josef Pavel (ODS), podle kterého bude soud poslední instancí, která může spor s MZ rozhodnout. „Nároky lesních hospodářů mohou být dvojnásobné než dosud,“ varoval Orálek. Podle Pavla ale nebudou prostředky v lesích chybět. „Legislativně chybět nebudou, protože se jedná o nenárokové příspěvky. Fakticky tam ale chybět mohou, záleží na pohledu,“ připustil. Jednotliví majitelé lesů a jejich správci nejsou situací nikterak nadšeni. „Bude to pro nás znamenat propad a ztráty, které lze jen těžko vyčíslit,“ uvedl jednatel Loketských městských lesů Jaroslav Hlavsa.

Omezí činnost

„Už jsme se vyrovnali s tím, že stát nemá peníze na rekonstrukce lesních cest, po kterých vedou cyklostezky, a stojí před námi další problém,“ pokračoval. „Právníci obou stran mají svou pravdu. My jsme upozorňovali na nedostatky v lesním zákoně už při jeho novelizaci v minulém roce,“ podotkl. „Peníze budou chybět všem majitelům lesních porostů. Těch velkých se to možná životně nedotkne, ale menší majitelé mohou mít i existenční problémy,“ uvedl. „Nezbude jim než zanedbávat svou činnost v lesních porostech,“ uvedl. „Lesníci jsou dlouhodobě opomíjeni. Zatímco zemědělec dosáhne z dotací až na 10 000 korun na hektar, lesník maximálně na 200 korun. Nevíme, co by v nastalé situaci mohlo pomoci. Budeme chtít přesvědčit hejtmany, kteří jsou nám přece jenom bližší než MZ,“ uvedl Hlavsa, podle kterého žádá koncepční změny celý systém přidělování příspěvků na hospodaření v lesích.

O řádově statisíce korun přijdou kvůli sporům o finančních tocích Městské lesy Kraslice. „Ne že bychom kvůli tomu nepřežili, ale problémy to s sebou přinese. Dotkne se to například zalesňování melioračních a zpevňujících dřevin. Financovali jsme z těchto zdrojů výstavbu a provoz lanovek jakožto šetrnějšího druhu přibližování vytěženého dřeva. Peníze budou chybět na probírky lesních porostů se stářím do 40 let. Omezit budeme muset i další naše činnosti,“ vypočítával jednatel kraslických lesů Václav Němec. „Zajistíme pouze to, co nám ukládá zákon, ale na takové ty věci navíc, které sloužily zdravějšímu vývoji lesních porostů, prostě nezbudou peníze,“ uzavřel.