Lehký topný tabák

Budou naše soudy za pár let řešit kauzu podivného čadivého paliva? Česká kotlina i moravský úval jsou pokryty skleníky. Od Krkonoš do Podyjí, od Krušných hor k Beskydám, všude samý skleník. Holanďané jen tiše zírají a závidí. "A vědí, pane obrlajtnant, čím se v těch skleníkách topí? Tabákem. Docela prachsprostým tabákem," řekl by Švejk. "Švejku, vy hovado," pravil by nadporučík Lukáš, "taková pitomost může napadnout jenom vás."

ALE KDEBY. Poslancům našeho Parlamentu, finanční správě, policii i celním orgánům se to vůbec jako pitomost nezdá a léta tolerují stav, kdy se do ČR dováží v neuvěřitelném množství tabák k vytápění skleníků, přestože ho v zahradnickém centru těžko seženete.

Nákupčí Hornbachu, Bauhausu, Baumaxu, o OBI ani nemluvě, tuto položku v nabídce nemají. Všem velko- i malozahrádkářům je jasné, že potřebují-li vykouřit nebo vytopit svůj skleník, tak tam nepůjdou. Jedinou správnou adresou je totiž velkoobchod tabákovými výrobky.

V ceníku tento tabák najdete mezi dýmkovými tabáky. Jak je to možné? On se totiž od normálního tabáku nijak neliší. Kromě ceny. Stojí méně než polovinu ceny lulkového tabáku. Nevztahuje se na něj totiž - a v tom je ta potíž - spotřební daň.

JEDNOTNÝ celní sazebník EU zná položku "surový tabák", který samozřejmě není zatížen spotřební daní, neboť se má jednat o surovinu, nevhodnou ke kouření. Jinak řečeno, jsou to usušené tabákové listy. Náš zákon o spotřební dani uvádí v souladu s evropskou směrnicí, že předmětem spotřební daně jsou řezané nebo jinak dělené tabáky, vhodné ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování. Předmětem daně jsou i tabákové odpady, upravené pro konečného spotřebitele a použitelné ke kouření. Dalo by se říci, že Ministerstvo financí a zákonodárci mysleli na všechno. Šedivé jsou zákony, zelený je strom života!

Podíváte-li se na dovážený surový tabák pro technické účely, na první pohled zarazí, že se jedná o drobné úlomky a částice tabákových listů, které nemohly vzniknout jinak než řezáním nebo jiným dělením tabákového listu. O tom, že by se jednalo o ucelené tabákové listy, nemůže být ani řeči. Poznal by to i slepý, stačí si sáhnout. Státní orgány si ovšem nesáhnou. Státní orgány věří tomu, co je deklarováno.

STÁTNÍ ORGÁNY ani nezarazí, že většina společností, které technické tabáky do ČR dovážejí, sídlí na takových těch teploučkých ostrůvcích v Karibském moři. Bodejť by tam nesídlily, usoudí naši úředníci, mají to blízko ke zdroji. Státní orgány ani nezarazí, že ty zbývající společnosti vlastní majitelé, jejichž krajané přispívají k obratu českého zahraničního obchodu především prodejem trpaslíků, neznačkového značkového oblečení a neuvěřitelně levné elektroniky, která neuvěřitelně rychle nefunguje. Zde se jedná zcela jistě o podobnost čistě náhodnou, neboť, jak je všeobecně známo, od 1. ledna 2004 se na tržištích a stáncích nesmějí prodávat lihoviny a tabákové výrobky. V rámci tohoto opatření většina příhraničních tržišť pravděpodobně přejde na prodej rajčat a rychlené zeleniny - proto se tabákem předzásobují, aby bylo dost paliva.

Od roku 2001 klesla spotřeba lulkových tabáků v České republice na pětinu. K jásání a k poplácávání si po ramenou, jak úspěšně vedeme boj proti kouření, žádný prazvláštní důvod není. Zdá se totiž, že naši kuřáci dýmek začali hromadně vykuřovat skleníky. Spotřeba lulkových tabáků za 4 roky klesla z 2500 tun za rok na 500 tun, naopak poptávka po technickém tabáku za stejnou dobu vzrostla o 1300 tun. Bodejť by ne, když na cle a daních z tohoto tabáku se ušetří zhruba 1000 korun na 1 kilogram. Zkuste si to znásobit. Raději na normální kalkulačce, pro většinu kalkulaček v mobilním telefonu je to velké sousto.

DAŇOVÝ ÚNIK nejméně 1 miliarda, ne-li více. Docela slušný peníz. Zlí jazykové šeptají leccos o tom, kam tyto peníze jdou. Nic se ale nedá prokázat. Nejsou svědci. Tak jako v kauze lehkých topných olejů. Na rozdíl od této kauzy zatím cesta není lemována mrtvolami. I když přece, mrtvolami kuřáků, kteří si nekvalitními tabáky vyrábějí ještě kvalitnější hřebíčky do rakve.