Plochy chmele zřejmě mírně klesnou, opouštějí se starší porosty

Výměra chmele v tuzemsku letos zřejmě proti loňským 5838 hektarům mírně poklesne. Ekonomika nutí pěstitele opouštět plochy s dlouhodobě nižšími výnosy, tedy především starší porosty. Uvedl to dnes Svaz pěstitelů chmele. Loňská sklizeň činila 6310 tun chmele, což byl meziroční nárůst o 14 procent. Výměrou chmelnic je Česko na třetím místě na světě za Německem a Spojenými státy.

Chmelnice v Česku mají průměrné stáří 17 až 18 let, požadovaná hranice je zhruba 12 let. Přes 30 procent porostů je dokonce starších než 30 let. Na počátku 90. let se zaspala obnova, místo potřebných pěti procent se obměňovalo jen procento chmelnic, řekl dnes novinářům předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler.

Loni skončila k 30. dubnu národní podpora pro obnovu chmelnic. "Dá se předpokládat, že dojde ke snížení počtu obnovených ploch kvůli velké finanční náročnosti nové výstavby a výsadby," uvedli pěstitelé. Chmel na druhou stranu patří mezi plodiny zvláště podporované z národního dorovnání přímých plateb zemědělcům.

V České republice nastal ve druhé půli devadesátých let útlum chmelařství a plochy poklesly z téměř 10.000 hektarů v roce 1996 na zhruba 5600 hektarů v roce 1998. Od té doby se drží zhruba kolem 6000 hektarů. Pěstitelé se ale poslední léta potýkají s nízkou ziskovostí až ztrátovostí produkce.

Podle Pázlera je šance udržet domácí sklizeň kolem 6000 tun ročně. Bude ale záležet na tempu obnovy a také na míře podpor. Český chmel míří z 80 procent na export.

Během uplynulých 15 let plochy chmele celosvětově klesly asi o polovinu na zhruba 50.000 hektarů. Největší pokles nastal ve druhé polovině 90. let. Zatímco ve světě podle dostupných údajů spotřeba chmele na hektolitr piva klesá, v Česku naopak poslední roky postupně roste. Další využití může tato plodina podle odborníků nalézt například při výrobě léčiv či potravinových doplňků.