Platy zemědělců patří k nejnižším

Platy v zemědělských podnicích na Vysočině loni meziročně stouply skoro o devět procent na 12 800 korun. Jejich pracovníci přesto patřili k nejhůř odměňovaným v kraji. Průmyslové firmy v průměru měsíčně vyplácely nejméně o čtvrtinu víc. Podle jihlavské pobočky Českého statistického úřadu nižší platy než na Vysočině pobírali zemědělci v pěti krajích.Zemědělství na Vysočině za deset let opustilo přes třicet procent pracovníků; nyní živí patnáct a půl tisíce osob. Na celkové zaměstnanosti kraje se přesto podílí skoro desetinou. Tento podíl trojnásobně převyšuje republikový průměr a je bezkonkurenčně nejvyšší v zemi."Vysočina má nejvyšší živočišnou výrobu a k tomu je potřeba víc lidí než k obdělávání půdy," řekl ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Podle něj další vývoj závisí na tom, jaké podmínky stát nastaví pro chov hospodářských zvířat, hlavně skotu. Podniky také do stájí obtížně shánějí lidi, protože za směny včetně víkendů nemohou moc zaplatit.Najímají i cizince, především Ukrajince. Dlouhodobý úbytek lidí v zemědělství souvisí i s ukončením přidružených výrob v 90. letech. Dříve lidé mimo sezonu třeba montovali součástky pro průmyslové podniky.Vysočina má nejvyšší intenzitu chovu skotu v zemi. Loni vyprodukovala 13 500 tun hovězího a telecího masa, meziročně o dvě procenta více. Naopak výroba vepřového masa klesla o 15 procent na 42 600 tun; přesto více na trh dodaly jen tři kraje.Vysočina má v zemi také třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy; z celkové rozlohy kraje tvoří více než 60 procent. V obilovinách loni Vysočina mezi kraji zaujala čtvrtou příčku s bezmála 450 tisíci tunami. Plochy se za posledních pět let snížily zhruba o tři procenta na loňských 163 tisíc hektarů. Kvůli loňské mimořádné úrodě má mnoho zemědělců stále plné sklady obilí; osevní plochy se letos přesto zřejmě nezmenšily.Kraj je tradičně největším producentem brambor. Loni se jich vypěstovalo skoro 90 tisíc tun. I brambory se kvůli vysoké úrodě prodávají obtížně a za ceny pod výrobními náklady. Proti loňským 12 tisícům hektarů se počítá s poklesem osázených ploch o několik procent. Vysočina je také třetí největší pěstitel řepky. Naopak farmáři se ve větším vůbec nezabývají zeleninou a ovocem.