Slovensko chystá vyvlastnění statisíců hektarů půdy

Pět až šest set tisíc hektarů pozemků nemá na Slovensku zjištěného vlastníka a nepatří tak nyní nikomu. A stát chce, aby se tato půda začala převádět bez náhrady od začátku září na stát a obce.Slovenské úřady tak chtějí vyřešit problém, který má také Česká republika. Za komunistického režimu byla většina pozemků v zemi ve vlastnictví státu, do katastrálních knih se navíc žádné změny téměř nezapisovaly. Problémy jsou tak například s určením vlastnictví pozemků, které v Česku a na Slovensku patřily Němcům a Maďarům a stát je zabavil na základě Benešových dekretů.

Brzda pro výstavbu

Nedokončené takzvané pozemkové úpravy, které mají tento problém vyřešit a najít vlastníky pozemků, ale stojí v obou zemích miliardy korun. Nejasné vlastnictví pozemků tak brzdí bytovou výstavbu nebo budování průmyslových zón v obcích, prodej nebo výměnu půdy zemědělců a také výstavbu silnic. Na Slovensku jsou tak pozemkové úpravy ukončeny pouze na polovině rozlohy Slovenska a už nyní je asi osm set tisíc nezjištěných vlastníků pozemků. V Česku není jasné, komu patří asi osmina půdy v zemi.Zákon o uspořádání vlastnictví k pozemkům, který prosadila slovenská pravicová vládní koalice, se ale nelíbí slovenskému generálnímu prokurátorovi Dobroslavu Trnkovi. Ten už se obrátil na slovenský Ústavní soud s tím, aby posoudil ústavnost zákona, který převod pozemků umožňuje. Trnka také chce prosadit předběžné opatření, aby účinnost zákona byla odložena. S tím souhlasí také Úřad geodézie, kartografie a katastru, který má pozemkové úpravy v zemi na starosti. "V demokratické společnosti by neměla existovat možnost, aby každý pátý obyvatel Slovenska přišel o svoje vlastnictví bez jakékoliv náhrady. To je prostě zestátnění majetku," uvedl místopředseda Peter Vojtko.

Vlastníci se nehlásí

Zástupci slovenské vládní koalice tvrdí, že vlastníci poškození komunistickým znárodňováním se o svoji půdu už mohli přihlásit ve dvou kolech restitucí. O mnohé pozemky se navíc podle Josefa Gajzbachera ze slovenského ministerstva zemědělství za deset let nikdo nepřihlásil i když podle starých pozemkových knih vlastníky pozemky mají. V restitucích se dostalo do rukou soukromých vlastníků asi tři sta padesát tisíc hektarů půdy, na úřadech leží ještě desítky tisíc nevyřízených žádostí restituentů. Pokud Ústavní soud proces převodu pozemků zastaví, může přitom určování vlastníků pozemků na Slovensku trvat ještě dvacet let.V Česku by v případě, že by stát na pozemkové úpravy vyčlenil ročně pět miliard korun, trvalo jejich vyřízení podle výpočtů Asociace soukromého zemědělství 20 let. Stát však i s pomocí fondů EU ročně přispívá "jen" stovkami miliónů korun.