U Protivanova roste vzácný hořeček

Malý poklad mají v lese za vesnicí obyvatelé Protivanova na Prostějovsku. Na jedné z luk tady roste vzácný hořeček český. Kriticky ohrožená rostlina, která kvete jen na několika místech v zemi. Nebýt skupiny dobrovolníků a nadšenců do přírody, hrozil jí také u Protivanova pomalý zánik.Dnes má zdejší lokalita, kterou odborníci považují za místo s nejčetnějším výskytem hořečku u nás, zvláštní ochranu. Je to přírodní památka. "Podobných lokalit je v Česku asi osm. Zatímco jinde však počítají rostlinky na stovky, my jsme jich před třemi lety našli přes tisíc," říká Dáša Zouharová, učitelka přírodopisu ze Základní školy Podomí na Vyškovsku, která na Protivanovsku vzácnou květinu objevila.

Stalo se to už před dvaceti lety, kdy Dáša Zouharová končila vysokou školu a psala diplomovou práci z botaniky. Při toulkách a mapování přírody u Protivanova narazila v místě zvaném U Žlíbku i na hořeček. Přestože tehdejší úřady dobře věděly, o jak vzácnou lokalitu jde, a slíbily zařadit toto území mezi chráněné lokality, nic se nestalo. Nic neudělaly ani porevoluční úřady, které Dáša Zouharová pravidelně obíhala.Situace došla tak daleko, že v roce 1992 někdo nasázel mezi hořečky na tisíc smrčků. Byla to obec Protivanov, nový majitel, který dostal lokalitu v restituci. "Boj s úřednickým aparátem byla marnost nad marnost," vzpomíná Zouharová.

Obci to však Dáša Zouharová nezazlívá. "Zastupitelé nejsou botanici a chtěli jen vyřešit problém péče o lokalitu, kterou dostali v restituci. Kdyby je někdo upozornil, jak velkou hodnotu tohle místo má, tak se to nestalo."Pomoc přišla až s Petrem Albrechtem, zaměstnancem referátu životního prostředí, městským zastupitelem v Prostějově, a hlavně nadšeným ochráncem přírody. Když se o hořečku na Protivanovsku dočetl v literatuře, začal se o lokalitu osobně zajímat. Sám našel Dášu Zouharovou, začal jednat s obcí a rozjel tak projekt na záchranu hořečku českého.

Petr Albrecht nechal zaregistrovat Protivanovsko jako významný krajinný prvek, s obcí domluvil, že smrčky, které mezitím dorůstaly už do dvou i tří metrů výšky, postupně vykácí. Prostějovští ochránci přírody louku také pravidelně kosili. Albrecht však v roce 2001 tragicky zahynul při autonehodě. "Stromky v té době měly deset roků, a to už byla krajní mez, protože se pod nimi začal měnit podrost a hrozilo, že lokalita úplně zanikne," popisuje Dáša Zouharová, která nakonec celý projekt dokončila. Do roka bylo území vyhlášeno za přírodní památku, o kterou se dnes stará občanské sdružení Barvínek z Podomí.Obec dodnes vykácela asi dvě třetiny stromků a členové Barvínku každý rok likvidují další. "Nechceme, aby to byl pro místo velký šok. Postupně proto také odstraňujeme i pařízky, které po stromcích zůstaly. Tím také napodobujeme někdejší pastvinu, kterou spásaly ovce a narušovaly tak drn, což hořeček potřebuje," vysvětluje Zouharová.

Ještě v padesátých letech minulého století se na loukách na Drahanské vrchovině hořeček místy vyskytoval. Dnes na něj lidé stěží narazí jinde než U Žlíbku.Obudoucnost hořečku na Protivanovsku už ale botanici nemají tak velké obavy. Členové Barvínku mají louku na patnáct let v pronájmu a louku pravidelně kosí. Poprvé koncem května a pak pozdě na podzim po dozrání semen hořečků. "V roce 2002 jsme při velmi početné populaci odeslali semena do semenné banky při Vlastivědném muzeu v Olomouci. Vzniká projekt, který by se mohl stát v rámci celé České republiky pilířem pro uchování a záchranu hořečku českého," napsali v odborné literatuře Jaroslav Podhorný a Vladimír Řehořek.

Kriticky ohrožená rostlina

Hořeček český (Gentianella bohemica) je dvouletá rostlina rozmnožující se výhradně semeny. Ze starších literárních údajů a ústních sdělení pamětníků z řad obyvatel regionu vyplývá, že se u Protivanova vyskytoval hojně, ale ustoupil patrně po změně způsobu obhospodařování půdy, zejména kvůli používání umělých hnojiv.