Šancí pro jihomoravské zemědělce bude integrovaný agrobyznys

Model takzvaného integrovaného agrobyznysu bude v dalších letech šancí pro zemědělce na jižní Moravě. Využívá přírodních podmínek kraje na produkci potravin, plodin pro energetické využití a údržbu krajiny. Farmy rodinného typu by se měly věnovat produkci a zpracování biopotravin, ovoce a zeleniny, vína, krajových specialit i agroturistice. Vyplývá to ze strategie rozvoje zemědělství, kterou dnes v Brně prezentoval krajský radní Jan Letocha. "V oborech, které ztratily dřívější pozice, je třeba projevit podnikatelskou odvahu k jejich útlumu," zdůraznil radní.

Hlavními obilnářskými komoditami zůstává pšenice, ječmen a kukuřice, jichž se loni prodalo 799.000 tun, což kraj zařadilo na druhé místo v zemi po středních Čechách. Hektarový výnos 5,68 tuny se tak meziročně zvedl o 40 procent. V budoucnu lze očekávat růst ceny zemědělské půdy, zejména v příhraniční oblasti. Velkým firmám by to však mohlo komplikovat hospodaření kvůli vysokým nákladům na pronájem. V kraji je totiž až 93 procent obdělávané půdy pronajato. Půdu se budou snažit získat také potravinářské firmy. Bilanční přebytek obilovin v kraji se přitom ještě zvýší. "Pro pěstitele obilí v kraji má zásadní význam, zda budou moci část své produkce uplatnit pro nepotravinářské účely," míní radní. Růstový potenciál nemají olejniny a s poklesem produkce lze počítat i u cukrovky. Za pravděpodobně nezvratné považuje analýza zaostávání velkovýroby jablek pod konkurenčním tlakem zejména z Polska.

Kvůli restrukturalizaci zemědělství lze očekávat další pokles zaměstnanosti v oboru. Počet pracovních míst přitom klesl od roku 1989 do roku 2003 o více než 4000 lidí. Situaci by mohla napomoci například částečná revitalizace areálu bývalého masokombinátu v Hodoníně či možná nová investice ke zpracování sladkovodních ryb v Pohořelicích na Břeclavsku. Na Hodonínsku lze uvažovat o stavbě pekárenských kapacit, analýza naopak nepočítá s investicemi do zatím tržně úspěšné výroby nápojů. Zemědělské vědě a výzkumu by měly dominovat biotechnologie. Spolupráci s krajem má zřejmě koordinovat Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, podílet se na ní má také 13 výzkumných ústavů, dvě šlechtitelské vinařské stanice a tři vysoké školy s přírodovědným zaměřením.

Agrární analýza doporučuje do budoucna sestavit přehled nevyužitých areálů po bývalých zemědělských podnicích v kraji. Pokud se investor rozhodne postavit závod na zpracování drůbeže v Božicích na Znojemsku, bude také nezbytná úprava místní silnice. Kraj by měl rovněž podpořit zakládání takzvaných klastrů, tedy firemních sdružení v oborech slad, drůbež a vepřové maso.