Spuštění strukturálních fondů provázely zmatky

"První rok čerpání ze strukturálních fondů byl nadějný i rozpačitý zároveň," hodnotí uplynulých dvanáct měsíců Ota Potluka, ředitel Institutu pro strukturální politiku. Chyby dělaly jak české úřady, tak nedostatečně připravení žadatelé, kteří měli o eurofondech často jen velmi nejasné představy.

Zpoždění a náhlé změny

"Obecně se dá říct: bylo vidět, že se rozjížděl systém, který u nás předtím nefungoval, a s tím souvisely i problémy, které se v průběhu roku objevily," vysvětluje Potluka. "Šlo jednoznačně o učení se za pochodu," tvrdí i další expert na evropské fondy, který si kvůli zaměstnavateli přál zůstat v anonymitě. "Spousta věcí se vůbec nepředvídala, a proto se nemohla s předstihem řešit," říká.

Odborníci i firmy, na něž se HN obrátily, se vesměs shodují: zřejmě největší problémy způsobily prodlevy při vyhlašování výzev k podávání projektů a pozdě ohlášené změny některých pravidel. "Některé projekty spadající pod Operační program Rozvoj lidských zdrojů se mohou předkládat teprve od počátku letošního dubna, jiné, zaměřené například na celoživotní vzdělávání a profesní trénink, ještě není možné podávat vůbec," upozorňuje Petr Zahradník, analytik České spořitelny.

Prodlevy přitom mají zcela konkrétní dopady. To, že se některé programy či jejich části - například ty od Ministerstva práce a sociálních věcí - spustily až o několik měsíců později, bude podle odborníků znamenat, že Česko do roku 2006 nestihne vyčerpat tolik peněz, na kolik má nárok.

Potíže firem

Na opožděné vyhlášení podmínek pro podávání žádostí u Operačního programu Průmysl a Podnikání, který spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, podle informací HN doplatila například společnost, která se zabývá výrobou keramiky. Rozsáhlý projekt začala - vzhledem ke slibům tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly - připravovat už v roce 2003. O rok později pak zjistila, že prodělala: až v květnu 2004 se totiž v právě zveřejněných podmínkách dozvěděla, že se jí finance, které do vypracování projektu do té doby investovala, nemají šanci vrátit."O peníze přišly i některé firmy, které se chystaly podat žádost v programu Rozvoj," uvedl expert z poradenské firmy, která zastupuje poškozené klienty. "Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž loni v září z ničeho nic oznámilo, že příjem žádostí zastavuje. Ti, kdo připravovali rozsáhlejší projekt, měli smůlu a nestihli to," dodal.

Změna pravidel "během hry" je přitom podle evropských regulí nepřípustná. "Třeba Ministerstvo pro místní rozvoj měnilo v průběhu roku několikrát metodické pokyny, což má nevyhnutelně za následek zkrácení doby na realizaci projektů," uvedl europoslanec Jan Březina, který se problematikou fondů dlouhodobě zabývá.

Zmatky? Nic neobvyklého

Většina expertů počáteční zmatky přesto nepovažuje za nic neobvyklého. "Následovali jsme příklady jiných zemí, které do EU vstupovaly před námi," míní Zahradník z České spořitelny.

"Třeba srovnání s Polskem pro nás dopadá jednoznačně příznivě," říká i poslanec Březina. "Většinu chyb, které odhalil loňský audit společnosti PwC, se, myslím, podařilo odstranit."

Problémy s eurofondy v Česku

Zpoždění při vyhlašování výzev

Kvůli tomu, že ministerstva vyhlásila výzvy k předkládání projektů pozdě, nestihne Česko do roku 2006 vyčerpat tolik peněz, kolik si dojednalo.

Dlouhá cesta peněz k žadateli

I když by podle pravidel EU mohl žadatel dostat peníze ihned po realizaci projektu, podle českých předpisů je z účtu Ministerstva financí získá až po půl roce.

Nejasnosti kolem přijímání žádostí

CzechInvest nejprve oznámil, že přijme žádost zasilatelské společnosti Kamex, později ale změnil názor. Uvedl přitom důvod, který v původních podmínkách nefiguroval.

Potíže s informacemi

Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj www.strukturalni-fondy.cz je u seznamu vyhlášených výzev jako datum poslední aktualizace uveden 8. červen 2004.