Výživa zvířat krmivy z GMO
4. 5. 2005 | ÚZPI
Více než polovina produkované rostlinné hmoty se užívá pro výživu zvířat a konverze krmiv na potraviny živočišného původu je spojena s významnými ztrátami energie, proteinu a dalších živin.
Z hlediska výživy zvířat musí šlechtění plodin zajistit:
* odpovídající výrobu vysoce kvalitních krmiv s minimálním využíváním zdrojů (vody, fosilní energie, živin a zemědělské půdy),
* zvýšenou odolnost vůči pesticidům, toleranci vůči suchu a hladině solí v půdách,
* zvýšení obsahu a dostupnosti složek, určujících nutriční hodnotu (aminokyseliny, mastné kyseliny a vitaminy),
* zvýšenou stravitelnost a vyšší obsah energie a využití živin,
* menší zatížení prostředí živočišnými odpady.
Dlouhodobě by mnohé z těchto požadavků mohly být splněny tradičními pěstitelskými postupy; krátkodobě lze realizovat požadavky využitím genetického inženýrství. Genetické inženýrství nevyřeší všechny problémy okolo výživy lidstva v budoucnu, ale počítá se s tím, že přispěje ke zlepšení globální situace ve výrobě potravin. Během posledních 8 let se (1996-2004) se celková pěstební plocha transgenních plodin zvýšila 48x z 1,7 na 81 mil. ha (v roce 2004); stoupající podíl v pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin se zaznamenává v rozvojových zemích.
Genetické inženýrství užívané v současnosti lze považovat za ranou fázi vývoje této technologie, která má potenciál pro výrobu bezpečných potravin. Zatím málo odborných prací informuje spotřebitele o výhodách pěstování GM plodin a o účinnějším využívání přirozených zdrojů při aplikací této technologie. Výsledky výzkumu dokazují, že pěstování geneticky modifikovaných vůči herbicidům tolerantních plodin je méně škodlivé pro životní prostředí a lidské zdraví než běžné pěstování plodiny, hlavně z důvodů nižších emisí z výroby herbicidů, transportu a poleních operací. Geneticky modifikované plodiny mohou být užity v krmivech pro zvířata jako:
- celé rostliny nebo jejich části (píce, semena, kořeny, plody),
- konzervované produkty (siláž, senáž),- vedlejší produkty ze zemědělské nebo potravinářské výroby při zpracování geneticky modifikovaných plodin (sláma, škrob, olej, cukr, a pivovarnictví),
- krmná aditiva vyrobená pomocí geneticky modifikovaných organizmů (mikroorganizmy, aminokyseliny, vitaminy a enzymy).
Zdroj: ÚZPI, 4. 5. 2005
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 15.12.2025 11:55
