Kořalka ano, sýry ne

Česko je po roce členství chytřejší o jednu drahou zkušenost: potraviny a průmyslové výrobky nejsou totéž. Neznalost tohoto rozdílu připravila podniky o miliardu eur. Výběr potravinářských projektů, které mají rok od vstupu do EU šanci na dotace ze strukturálních fondů, vypadá jako výsměch zdravé výživě. Zatímco na lihoviny, čokoládu a sušenky už Brusel předběžně kývl, mléko a sýry podporu nedostanou. Kde se stala chyba? Čeští ministerští úředníci při výběru projektů přehlédli listinu, která definuje, kdy je potravina potravinou a kdy prošla takovým stupněm zpracování, že jde o průmyslový výrobek. Připomíná to zbytečné slovíčkaření, ale ve skutečnosti jde o velké peníze. V jednom případě totiž nárok na dotaci máte, zatímco v jiném nikoli.

Omyl vyšel najevo loni v prosinci, když Brusel smetl ze stolu řadu projektů, které už v Česku dostaly zelenou. Na chybu úředníků doplatí podniky, které před vstupem do Unie investovaly nejvíc. Tedy mlékárny a masokombináty.

CHYTŘE VYMYŠLENO, špatně provedeno. Zlé jazyky tvrdí, že českou představu o čerpání podpor - v Evropě ojedinělou - vymyslelo Ministerstvo zemědělství, aby jeho ovečky pobíraly dotace hned ze dvou oborových politik EU. Polnohospodáři by si mohli dělat oči na maximum prostředků z fondů Společné zemědělské politiky (CEP) EU, zpracovatelé pak z českého operačního programu Rozvoj průmyslu a podnikání (do něhož plynou peníze z Evropského regionálního rozvojového fondu). Jenže Unie chce zamezit dvojí podpoře stejné věci a zaujala k českému nápadu následující stanovisko: mnohé z průmyslových výrobků jsou pro nás potraviny, a ty podporujeme z peněz CEP. Dotace z průmyslového programu jsou možné jen do těch položek, které nejsou na seznamu potravin EU.

"Na vině je vládní rozhodnutí, že potravinářství je průmyslová výroba, takže část podpor bude možné čerpat z evropských fondů pro sféru průmyslu. To je omyl. Toto odvětví nemůže podporovat potravinářské obory, které doslovně vyjmenovává Evropská komise. Týká se to především zpracovatelů mléka, masa, ryb, zeleniny a vajíček," vysvětluje ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Uspět by naopak mohli výrobci alkoholických nápojů, cukrovinek nebo müsli tyčinek.

Podle původních českých předpokladů měli potravináři v letech 2004 až 2006 získat na dotacích z operačního programu Průmysl a podnikání (spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, MPO) kolem půldruhé miliardy korun. Teď mohou spoléhat jen na dotace z vyjednaných zemědělských programů. V nich je pro ně do roku 2006 vyčleněno pouhých 400 milionů korun, navíc jen účelově na přesně vymezené projekty. České firmy to ve srovnání s konkurenty z okolních nových členských zemí staví do nevýhodné pozice. Slovenští potravináři si ve stejném období mohou přijít na podporách asi na dvě miliardy korun, Maďaři na 1,8 miliardy a polští zpracovatelé na 14 miliard.

BRUSELSKÝ SEZNAM potravinářských "neprůmyslových" výrobků je dlouhý. Přesto úředníkům Ministerstva průmyslu a obchodu - a nejen jim - unikl. "Náš program schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i vláda, aniž v připomínkovém řízení kdokoli upozornil na omezení u produktů spadajících pod resort zemědělství," myje si ruce ředitel odboru strukturálních fondů na Ministerstvu průmyslu a obchodu Břetislav Grégr.

Pozoruhodné je, že samo ministerstvo při výběru potravinářských projektů oceňovalo kvalitu jejich zpracování. "Dostali jsme nejvíc bodů z 500 různých uchazečů. Nacvičili jsme si zpracování žádostí už při projektech předvstupní pomoci Sapard," uvádí ředitel Mlékárny Olešnice Zdeněk Pospíšil. Technologický projekt jeho podniku, který se snažil vyhovět kritériím podpory ze strany průmyslu, ministerstvo původně schválilo. Později ho však na základě zjištěného rozporu s postojem Evropské unie zamítlo.

Na zpracování projektu si přitom olešnická mlékárna najala specializovanou agenturu. "Platíme jim symbolickou zálohu, odměnu dostávají, až když máme dotaci doma. Kdyby podobná motivace fungovala v případě úředníků placených z našich daní, možná by důležitou listinu nikdo nepřehlédl," poznamenává Pospíšil. Olešnická firma s ročním obratem 1,6 miliardy korun loni investovala sto milionů do nové technologie. Všichni čekali, že se část prostředků vrátí. Většinovým vlastníkem podniku jsou sami dodavatelé mléka.

PENÍZE NEPROPADNOU. "Dotace, přidělené České republice na program Průmysl a podnikání, po vyřazení neoprávněných žadatelů nepropadnou. Dostanou je zájemci, kteří splní požadovaná kritéria," ujišťuje Grégr. Slibuje také, že dodatečně odmítnutí uchazeči by mohli získat podporu z náhradních zdrojů ze státního rozpočtu. Otázka je, jak se k věci postaví Ministerstvo financí. Tak či tak není možné na současných operačních programech pro čerpání unijních podpor až do konce příštího roku nic měnit.

Jiří Samek z agentury FoodConsult má na svém kontě na tři desítky úspěšných projektů z předvstupního programu Sapard, kdy zemědělcům a potravinářům pomohl k dotacím ve výši 400 milionů korun. Ani on však s projekty na MPO neuspěl. Dokonce si myslí, že výběrová komise dávala přednost strojírenským podnikům, protože košile je bližší než kabát.

"U Sapardu byla pravidla jasná, kdežto zásady operačního programu pro průmysl a podnikání se během šesti měsíců měnily pětkrát," poukazuje. Tvrdí, že úředníci pokaždé zdůvodnili zavržení projektu naprosto formálním způsobem. Unie přitom výslovně požaduje, aby odmítnutí uchazeči dostali vyčerpávající vysvětlení, proč nebyl jejich záměr schválen.

"Potravináři jsou druhý nejvýznamnější obor zpracovatelského průmyslu. Nechápu, jak je obě ministerstva mohla uvést v omyl a připravit je o velké peníze," podivuje se Samek nelogickému systému podpor.