Ve Štrasburku leží 11 českých stížností na transformaci družstev

Celkem 11 stížností na nedořešenou transformaci zemědělských družstev leží u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Sedm z nich už má jednací číslo, další budou zpracovány v nejbližší době," řekl dnes novinářům poslanec ODS Miloslav Kučera. Politik pracuje na dalších 225 stížnostech, 105 z nich připravují na cestu do Štrasburku právníci. ČTK zjišťuje vyjádření ministerstva zemědělství. Kučera připustil, že stížnosti podávané Čechy k soudu pro lidská práva nejsou dobrou známkou pro stát. "Není to nic o popularizaci, spíš o skandalizaci a ztrátě kreditu," uvedl.

Majitelé družstevních podílů však podle něj už vyčerpali všechny možnosti nápravy uvnitř státu. "Patnáct let po revoluci nemají přístup ke svému majetku a cítí se okradeni," shrnul. Pokud stěžovatelé uspějí, může to pro stát znamenat až miliardové náklady na výplatu náhrad. Ministerstvo zemědělství v této souvislosti uvedlo, že na počátku 90. let byl úmysl a politická vůle co nejvíce odškodnit hospodáře, jejichž majetek skončil kolektivizací v družstvech. Nečekalo se ale, že ekonomická situace těchto podniků nebude stačit na uspokojení vzniklých nároků. Nevyřešené nároky podle odhadu Kučery činí až 20 miliard korun. Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský ale už dříve odhad označil za přehnaný. V případě úspěchu stěžovatelů ve Štrasburku by měl náhrady hradit oprávněné osobě stát. Vyrovnání pak může podle Kučery vymáhat od družstev. "Nese totiž přímou zodpovědnost za malou ochranu vlastnictví osob, které se v roce 1992 rozhodly čekat sedm let na náhrady za své podíly a zpravidla se nedočkaly ničeho," uvedl dříve Kučera. V případě stížností, které už ve Štrasburku jsou, by stát měl vyplatit celkem devět milionů korun, dalších 19 milionů by mohli dostat stěžovatelé ve druhé vlně. V Česku bylo asi 1200 družstev a hodnota majetku k navrácení někdejším vlastníkům se pohybovala kolem 120 miliard korun. Podle transformačního zákona mohly oprávněné osoby do družstva vstoupit, začít samostatně hospodařit nebo sedm let počkat, a pak dostat přiznaný podíl v penězích. Pro poslední variantu se rozhodla asi třetina oprávněných s nároky kolem 40 miliard korun.