Obce chtějí topit biomasou, nemají ale potřebné peníze!
12. 5. 2005 | Boleslavský deník
Některé obce na Mladoboleslavsku usilují, aby se u nich vytápělo biomasou. Jsou to obce, ve kterých ještě nebyl zaveden plyn. Příprava na centrální vytápění biomasou přitom trvá některým obcím několik let. Většina musí vyřešit, kde bude nová kotelna, popřípadě kde vezmou biomasu. Ta je přitom přírodním zdrojem, který může být za normální situace jen odpadem. Na výrobu biomasy se používají většinou rychleschnoucí dřeviny, obilná a řepková sláma a různé druhy trav a rostlin. Například v Branžeži to v současné době vypadá, že se tam jednou bude topit šťovíkem. Ten by se pravděpobně dovážel.
"Možné ale také je, že se domluvíme se zdejšími lidmi a zemědělci, kteří by rostlinu pěstovali," řekl Leoš Najman, starosta Branžeže. Zde se o biomase mluví asi pět let. Realizace bude možná tehdy, pokud obec dostane dotaci. "Nyní čekáme, zda nám soukromý majitel prodá pro nás potřebný pozemek, kde bude stát kotelna. Až se s ním domluvíme, můžeme zažádat o dotaci. Pak už nic nebude bránit realizaci," řekl starosta Najman. O něco lépe na tom jsou v Hrušově - tam se podařilo koupit část bývalého statku, kde bude kotelna.
"Obec má zpracovaný projekt na centrální vytápění biomasou, který je ve fázi územního rozhodnutí. Pak teprve můžeme žádat o dotaci," řekla hrušovská starostka Jana Pokorná. Projekt přitom počítá s centrálním vytápěním biomasou, tj. slámou a štěpkou. Na kotelně budou i solární panely na celoroční ohřev teplé užitkové vody. "Na soukromém pozemku, který máme pronajat na deset let bezplatně, už od roku 2002 rostou vrby, které budeme spalovat," řekla dále Pokorná. V Hrušově i v Branžeži se pro biomasu rozhodli sami obyvatelé. Obec dokonce lidem zaplatila zájezd do obcí, kde už s projektem mají zkušenosti, aby viděli vše v praxi. To se ale nepovedlo například v Chotětově.
"Pokoušeli jsme se lidi přesvědčit, ale nepodařilo se. Přesto se nechceme vzdát. Naším cílem je, aby se každý člověk stal malým ekologem," řekl chotětovský starosta Ladislav Šifta. Také v Mečeříži už o obnovitelných zdrojích jednali. Zatím ale také nepřesvědčili všechny obyvatele.
"Já jsem zatížený na sluneční energii. Je to nejekologičtější," myslí si mečeřížský starosta Vojtěch Krauz. Sluneční energii by přitom chtěli v Mečeříži využít v kombinaci s pálením štěpky. Vše ale v stejně jako v ostatních obcích záleží na zájmu lidí a možnosti čerpání dotace z fondů EU.
Zdroj: Boleslavský deník, 12. 5. 2005
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.12.2025 15:55
