Česko bojuje o peníze z Bruselu

Vyjednávání o příštím rozpočtu EU v letech 2007-2013 začalo. Základem pro jednání je návrh předsedajícího Lucemburska, jehož přijetí by přineslo méně prostředků chudším zemím EU. Šéfové diplomacie Evropské unie včera odstartovali v Bruselu první důležitý souboj o společný rozpočet na léta 2007 až 2013. Jako základ pro vyjednávání leží na stole návrh předsedajícího Lucemburska. Ten počítá s útlejším rozpočtem, a tím pádem menším přerozdělováním mezi bohatými a chudými zeměmi.

Ve společném rozpočtu by bylo pouze 900 miliard eur (27 biliónů korun) namísto více než biliónu eur (třicet biliónů korun), jak původně navrhla Evropská komise.

Méně peněz pro nováčky

Lucemburský návrh je pro Českou republiku nevýhodný stejně jako pro další nováčky unie ze střední a východní Evropy. Rozpočet totiž dává těmto státům šanci získat ze společných fondů o poznání méně peněz.Podle prvních propočtů Ministerstva financí by Česko mělo šanci získat ročně přibližně o šest až osm miliard korun méně.Za sedm let, na něž je rozpočet plánován, by tak republika přišla přibližně o 42 až 56 miliard korun. Čísla jsou však jen přibližným odhadem. O jejich konkrétní výši rozhodne, jak rychle porostou česká i evropská ekonomika. Celkový rozpočet totiž závisí na výkonu evropského hospodářství: podle současného lucemburského návrhu by měl dosahovat méně než 1,1 procenta hrubého národního důchodu.

Ze společných fondů pak může Česko získat částku na úrovni 3,6 procenta svého HDP. Vyjednávači se snaží tuto laťku zvýšit na čtyři procenta. Rozdíl představuje právě výše zmíněných přibližně šest miliard korun ročně. "Letos do rozpočtu odvedeme 28 miliard korun a podaří se nám získat mezi 35 a 40 miliardami korun," říká náměstek ministra financí Eduard Janota.Příští rok by měly být české účty s Evropou velmi podobné.

Šetří se na vzdělání

Česko zatím využívá možnosti, které mu unijní rozpočet dává, jen zčásti. Pokud by dokázalo velmi dobře připravit projekty a využít jich stoprocentně, mohla by země už letos z unie získat až 116 miliard korun.

I původní země Evropské unie, které mají s bruselskými fondy bohaté zkušenosti, však dokážou využít možnosti, které jim rozpočet dává, nejvýše ze tří čtvrtin.Lucembursko se snaží vyjednávat o rozpočtu, který by byl politicky průchodný. Proto neškrtalo v nejcitlivějších kapitolách, jako jsou zemědělské dotace. Největší škrty naopak zasáhly místa, kde by Evropské unie nejvíce potřebovala investovat: vědu, výzkum, vzdělání či dopravu. Proti původnímu návrhu eEvropské komise se zde má ušetřit až 50 miliard eur (jeden a půl biliónu korun).

Londýn: peníze jen chudým

Lucembursko by chtělo vyjednávání o rozpočtu dokončit na summitu v polovině června. Atmosféra k vyjednáváním však není kvůli strachu z odmítnutí evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku příznivá. Pokud by se kompromis vyjednat nepodařilo, pokusí se o něj Velká Británie. Ta se ujme předsednictví unie po Lucembursku v červenci.

Londýn považuje seškrtání rozpočtu za krok správným směrem, zároveň však prosazuje, aby na peníze z unie už měly nárok jen ty nejchudší země a regiony. Peníze ze strukturálních fondů by tak už nemohli získat Španělé či Portugalci, ale mířily by především do nových zemí unie.Pro Česko by tedy mohlo být výhodné, aby rozpočet dojednali Britové. Při dojednání kompromisů jsou však tradičně úspěšnější země, které nemají ve sporu svůj silný vlastní zájem. To nyní platí pro Lucembursko.

Velká Británie naopak tvrdě hájí svoji slevu na platby do rozpočtu, kterou vyjednala v roce 1984 Margaret Thatcherová. Lucembursko nyní navrhlo zmrazit britskou slevu na současné úrovni. V opačném případě by se do roku 2013 zvýšila na dvojnásobek.