AK je proti pálení obilí; dle expertů to může být úsporné topivo

Agrární komora je proti spalování obilovin. "Obilí nepěstujeme, abychom je pálili, ale abychom je využili na produkci masa, mléka, vajec a ve výživě lidí," uvedl u dnešního kulatého stolu na toto téma prezident komory Jan Veleba. Podle výrobce kotlů Verner ale může jít z hlediska nákladů o výhodné topivo z obnovitelných zdrojů. Otázka případného spalování obilí, například v elektrárnách ČEZ, se rozvířila vzhledem k loňské rekordní úrodě, po níž vznikly značné přebytky. Komora soudí, že z přebytků obilovin, které se ročně v průměru pohybují mezi 500.000 až milionem tun, je žádoucí vyrábět biolíh na přimíchávání do benzinu.

Předpisy EU ukládají, aby do roku 2010 byl podíl biosložky v benzinu 5,75 procenta. To představuje odbyt pro milion tun obilí, uvedl Veleba. Praxe přimíchávání lihu vyrobeného z obilí do benzinu fungovala podle něj již za první republiky. "Pro nás není spalování obilí z etického ani ekonomického hlediska nijak zajímavá záležitost," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Firma podle něj o takovém postupu dlouhodobě neuvažuje, byla oslovena částí zemědělců a chtěla pomoci jednorázově řešit problém přebytků, které již měly mít pro jiný účel nevyhovující kvalitu. Nakonec se, alespoň dosud, nenašlo ani 150 tun na zkušební spálení.

ČEZ nabízel asi 1100 korun za tunu odpadní plodiny. Podle Veleby jsou náklady na produkci tuny pšenice 2500 až 3000 korun za tunu. Firma Verner uvádí, že pro vytápění rodinného domu během jedné sezony stačí sklizeň biomasy ze zhruba 1,5 hektaru pozemku. Pokud člověk zaplatí za obilí 2500 korun za tunu, vyjde ho vytápění domu při spotřebě 80 gigajoulů na sezonu zhruba na 12.800 korun. Hnědé uhlí v klasických kotlích přijde na 13.600, plyn na 23.600 a akumulační elektřina na 25.600 korun. Výrobce kotlů propaguje myšlenku energeticky soběstačných obcí, vytápěných pomocí biomasy. Některé, například Žlutice na Karlovarsku, už s tím zkušenosti mají. Podle Veleby si lze vytápění rodinných domů představit, například u soukromých farmářů, ale nejméně v nejbližší budoucnosti to bude spíš okrajová záležitost.

Ministerstvo zemědělství spalování obilí pro potravinářské účely nepodporuje, uvedl vedoucí odboru rostlinných komodit Zdeněk Trnka. Resort podle něj podobný postup chápe jen jako nouzové řešení, kterým by se spotřebovaly plodiny jinak nepoužitelné, s nimiž už by se muselo nakládat jako s odpadem. Ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna soudí, že je obilí třeba oprostit od historicko - morálních kontextů a dívat se na něj jako na surovinu, využitelnou mnoha způsoby.